Cestovní pojištění – srovnání cen

Průměrná RPSN pro domácnosti - naskládané mince na sobě a zelený kabel

Česká národní banka průběžně sleduje, jak drahé jsou tuzemské úvěry. Přitom porovnává úrokové sazby a celkové náklady (RPSN), které musejí dlužníci zaplatit bankám. Oba ukazatele dlouhodobě klesají, zejména pokud půjčka slouží na bydlení. Průměrná RPSN byla původně zhruba dvakrát vyšší, než nyní.

porovnání cen elektřiny

Nejsilnější dlužníci dostávají od svých věřitelů zaplaceno, místo aby museli sami uhrazovat úroky. Příkladem jsou sousední státy, které přijaly společnou měnu – Německo, Rakousko a Slovensko. Jejich dluhopisy měly v posledních měsících záporné úrokové sazby, protože byly nakupovány Evropskou centrální bankou (ECB), která chce povzbudit ekonomiku novými penězi.

Česká republika zachovává svoji samostatnou národní měnu, takže zaujímá slabší pozici. Musí přidávat zhruba 1,87 % půjčené částky navíc, když svým věřitelům vrací peníze. A ještě svízelnější postavení mají tuzemské domácnosti, které těžce vydělávají každou tisícikorunu a přitom svému státu povinně odvádějí daně.

Úroky a roční procentní sazba nákladů 

Doufejme, že budeme zdraví a bohatí. Bohužel však existuje riziko, že dlouhodobě onemocníme nebo ztratíme placenou práci. Proto jsme pro banky riskantnějšími klienty, než státy nebo velké komerční korporace, a za případnou půjčku pravděpodobně zaplatíme více.

Někteří věřitelé po domácnostech požadují nejenom tradiční úrok, ale také další poplatky – za samotnou smlouvu, za další administrativu, za navýšenou splátku apod. Proto bylo uzákoněno nové měřítko, které vyjadřuje celkovou cenu za úvěr: takzvaná roční procentní sazba nákladů, neboli RPSN. Podrobný výpočet najdeme v zákoně o spotřebitelském úvěru (č. 257/2016 Sb.).

Průměrná RPSN na spotřebu a na bydlení 

Česká národní banka (ČNB) monitoruje, kolik musejí tuzemské domácnosti zaplatit komerčním bankám za půjčené peníze. Přitom rozlišuje, jestli jsou korunové úvěry určeny na spotřebu, nebo na nákup bytových nemovitostí. Běžné úrokové sazby vloni dosahovaly 7,69 %, respektive 2,10 %. Průměrná RPSN, která zahrnuje také všechny další náklady, byla samozřejmě vyšší: 8,06 % (na spotřebu) a 2,28 % (na bydlení).

Rok   

Na spotřebu – Úrok  

Nas potřebu – RPSN  

Na bydlení – Úrok  

Na bydlení – RPSN   

 2020 

7,69 % 

8,06 % 

2,10 % 

2,28 % 

 2019 

8,28 % 

8,60 % 

2,49 % 

2,65 % 

 2018 

8,63 % 

8,97 % 

2,92 % 

3,08 % 

 2017 

8,70 % 

9,14 % 

2,38 % 

2,59 % 

 2016 

10,08 % 

10,60 % 

2,16 % 

2,35 % 

 2015 

11,69 % 

12,47 % 

2,51 % 

2,65 % 

 2014 

14,01 % 

14,86 % 

2,85 % 

2,94 % 

 2013 

14,05 % 

15,03 % 

3,41 % 

3,48 % 

 2012 

14,59 % 

15,92 % 

3,51 % 

3,70 % 

 2011 

13,58 % 

15,77 % 

3,94 % 

4,08 % 

 2010 

14,05 % 

15,74 % 

4,55 % 

4,82 % 

 2009 

14,29 % 

15,42 % 

5,56 % 

5,83 % 

 2008 

13,36 % 

14,18 % 

5,59 % 

5,88 % 

 2007 

12,94 % 

13,51 % 

5,27 % 

5,50 % 

 2006 

12,86 % 

13,52 % 

4,58 % 

4,78 % 

 2005 

12,52 % 

14,21 % 

4,45 % 

4,68 % 

 2004 

14,42 % 

16,08 % 

5,17 % 

5,42 % 

Korunové úvěry dlouhodobě zlevňují 

Uveďme typické příklady. První rodina si půjčila 120 000 Kč na exotickou dovolenou. 220 Kč dala za smlouvu. Úvěr splatila během dalších 12 měsíců, po 10 407 Kč/měsíc. Celkem tedy věřiteli uhradila 125 104 Kč a RPSN vychází na 8,06 %.

Druhá rodina si půjčila 120 00 Kč na rekonstrukci svého bytu. Přitom rovnou uhradila vstupní administrativní poplatek 115  Kč. Půjčku vyrovnala za dalších 12 měsíců, po 10 113 Kč/měsíc. Celkem utratila 121 471 Kč a RPSN činí 2,28 %.

Jak vidíme, levněji vycházejí úvěry na bydlení, než na spotřebu. Průměrná RPSN každopádně v posledních letech klesala, od začátku sledovaného období (od roku 2004) spadla zhruba na polovinu. Trend levnějších peněz tedy není omezen pouze na eurozónu, ale pronikl také do tuzemska.

Hodnocení článku:  
Počet hlasů: 3