Otevírání oken

Jak správně větrat? Nebojte se udělat průvan

5. 11. 2023
|
Délka čtení: 6 min.

Bolest hlavy, únava nebo poruchy soustředění. Nedostatečné větrání si rychle vybere svou daň. Ve většině českých domácností ke správné výměně vzduchu bohužel nedochází. Jak to vypadá u vás? Větráte alespoň třikrát za den?

Proč je důležité větrat?

Větrání má přímý vliv na vaše zdraví. Pokud větráte až v okamžiku, kdy se vám vzduch v místnosti zdá těžký a vydýchaný, je už pozdě. V tu chvíli se již nejspíš projevují negativní důsledky vysoké koncentrace CO2 – bolí vás hlava, cítíte se unavení, nejste schopní se soustředit.

Nedostatečné větrání může způsobit řadu dalších problémů. Kromě zvýšené koncentrace CO2 jde například o nadměrnou vlhkost. Během dne se v domácnosti vyprodukuje velké množství vodní páry, především v důsledku koupání, vaření, sušení prádla, ale také lidského pocení. Pokud ji nevyvětráte, začnou se vám doma tvořit škodlivé plísně. Ty mohou nastartovat další zdravotní problémy, mimo jiné alergie, astma či ekzémy.

Častým větráním odstraníte ze vzduchu v domácnosti i další škodliviny. Typicky se jedná o látky unikající z textilií, stavebních materiálů, nábytku nebo barev.


Správné větrání? Udělejte průvan

Zatímco dříve probíhala výměna vzduchu přes špatně těsnící okna a dveře, v době plastových oken a perfektních izolací je nutné pravidelně větrat. Jak správné větrání vypadá? Dalo by se shrnout do tří základních bodů. Větrat byste měli:

  • krátce,

  • intenzivně,

  • pravidelně.

Při větrání otevřete všechna okna a udělejte průvan. Ve vícepatrovém domě využijte tzv. komínový efekt a otevřete okna v přízemí i nahoře v patře – větrání zefektivníte. Doporučená doba větrání se liší v závislosti na venkovní teplotě. Čím je venku chladněji, tím rychleji výměna vzduchu probíhá. V zimě vám proto stačí otevřít okna dokořán zhruba na 5 minut. Během jara a podzimu větrání prodlužte na 10–15 minut. V létě můžete intenzivně větrat klidně půl hodiny.

Četnost větrání se odvíjí od mnoha faktorů. Záleží na velikosti místnosti, prováděných činnostech nebo počtu přítomných osob. Dvě osoby sedící v obýváku u televize vydýchají vzduch přibližně za 90 minut. Poté je načase vyvětrat. Za uspokojivé se dá označit i větrání alespoň 3–4krát za den. Zvýšená potřeba výměny vzduchu nastává:

  • v koupelně po sprchování a koupání,

  • v kuchyni po vaření,

  • po praní a žehlení,

  • v místnosti s akváriem,

  • v menších prostorách,

  • při delším pobytu uvnitř nebo přítomnosti více osob,

  • v domácnosti, kde se nachází osoby s virózou.

Náš tip

Správné větrání vám ušetří také náklady na vytápění. Při krátké a intenzivní výměně vzduchu se v zimě neochladí stěny, podlahy a další povrchy. Čerstvý vzduch se tak rychle prohřeje a vy teplotu snadno dostanete zpět na požadovanou hodnotu. Chcete dosáhnout na ještě větší úspory? Zjistěte si, jestli by vám konkurence nenabídla výhodnější podmínky. V naší kalkulačce si během pár minut srovnáte nabídky elektřiny i plynu.

Větrání v zimě vs. větrání v létě

Výměnu vzduchu musíte přizpůsobit ročnímu období a venkovním podmínkám. Při větrání v zimě je obzvlášť důležitá intenzita a rychlost celého procesu – pak nemusíte ani regulovat topení. Zcela nevhodné je větrání na ventilaci. Vzduch se příliš nevymění a ještě se zvýší tepelné ztráty. Otevřená ventilace okna navíc ochladí stěnu a okolí, což vede ke kondenzaci vlhkosti a vzniku plísní.

V důsledku vytápění budete v zimě nejspíš bojovat se suchým vzduchem. Snažte se proto zajistit, aby vlhkost vzduchu neklesla pod 45 %. Ideálně by se v zimě měla pohybovat mezi 45–60 %.

Věděli jste že

Suchý vzduch způsobuje škrábání v krku, podráždění očí nebo nadměrné vysušování sliznic a pokožky. Vlhkost v místnosti zvýšíte zvlhčovačem vzduchu, ale i sušením mokrého prádla či rozmístěním pokojových rostlin, které odpařují vysoké množství vody. Vlhkost vzduchu by neměla překročit doporučenou hranici, jinak vám doma začnou řádit plísně a roztoči.



V létě udržujte vlhkost vzduchu mezi 40–55 %. Větrejte především brzy ráno, pozdě večer nebo v noci – vyhnete se přísunu horkého vzduchu. Samotné větrání je delší a okna při něm můžete nechat i na ventilaci. Pro lepší výměnu vzduchu jsou ale stále vhodnější okna dokořán a pořádný průvan. V průběhu teplých měsíců oceníte také sítě proti hmyzu.

Jarní a podzimní větrání venkovní podmínky tolik nekomplikují. Pozor si dejte jen na pylovou sezónu a větrání po dešti. To vám sice zajistí přísun čerstvého vzduchu, ale příliš nepomůže v boji s nadměrnou vlhkostí v domácnosti.


Jak si ověřit, že správně větráte?

Hlavním ukazatelem správného větrání je váš pocit. Pokud několikrát za den větráte a vyhýbají se vám negativní projevy vysoké koncentrace CO2 či nepřiměřené vlhkosti vzduchu, mělo by být vše v pořádku.

Pomoci si můžete i speciálními zařízeními, například elektronickým měřičem koncentrace CO2. Přístroj vás na zhoršenou kvalitu vzduchu upozorní většinou dříve, než ji sami zaregistrujete. Koncentrace CO2 by neměla překročit hranici 1 500 ppm (parts per milion = částic v milionu). Potíže se ale u citlivějších osob mohou objevit již při hodnotách přes 1 000 ppm. Měřiče standardně poskytují i informace o teplotě vzduchu a jeho vlhkosti.

S udržením kvality vzduchu vám pomohou i další vychytávky, například čistička vzduchu. Ta ze vzduchu odstraňuje prach, alergeny, bakterie, viry či plísně. U nových staveb se rozhodně vyplatí investovat do rekuperační jednotky. Díky rekuperaci je zajištěný nepřetržitý přísun čerstvého vzduchu při minimálních tepelných ztrátách.


Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.