Co všechno byste měli vědět o pasivních domech?

Uvažujete o výstavbě rodinného domu? Vzhledem k cenám energií rozhodně stojí za zvážení stavba v pasivním standardu. Jak pasivní domy fungují a komu jsou určeny? V čem spočívají jejich hlavní výhody a nevýhody? S jakou spotřebou energie můžete v podobných budovách počítat? Shrnuli jsme pro vás základní informace o pasivních domech.

Co je pasivní dům

Pasivní domy jsou stále relativní novinkou, a proto se kolem nich šíří řada nesmyslných mýtů a polopravd. Nejprve si tedy raději ujasněme, co to pasivní dům je. Zjednodušeně řečeno jde o stavbu, která při provozu splňuje přísná kritéria energetických úspor. Budova efektivně využívá tepelnou energii slunce, spotřebičů i svých obyvatel. V praxi je tak třeba pasivní dům vytápět jen 15–20 dnů v roce.

Passivhaus Institut v německém Darmstadtu, který se pasivními domy dlouhodobě zabývá, definoval čtyři hlavní standardy těchto staveb.

• Měrná roční spotřeba tepla na vytápění pasivního domu dosahuje maximálně 15 kWh/(m2.a) (kilowatthodin na jeden metr čtvereční za rok).

• Neprůvzdušnost obálky budovy (tedy její vzduchotěsnost) ověřená tlakovou zkouškou nesmí překročit hodnotu 0,6-1/hod. To znamená, že se při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi interiérem a exteriérem může za hodinu vyměnit maximálně 60 % vnitřního objemu vzduchu.

• Potřeba primární obnovitelné energie činí max. 60 kWh/(m2.a).

• Všechny obytné místnosti musí splňovat kritérium tepelného komfortu v letním i zimním období (ve více než 10 % hodin v roce nesmí dojít k vzestupu teploty nad 25 °C).

Hlavní požadavky na pasivní dům

Ke správnému fungování pasivního domu je zapotřebí kombinace několika základních principů.

Patří mezi ně především:

• vhodný tvar a orientace pobytových místností ke slunci,

• perfektní tepelná ochrana – kvalitní tepelná izolace, okna s izolačními trojskly, přerušení tepelných mostů,

• maximální využití solárních zisků (s ochranou proti letnímu přehřívání),

• vzduchotěsná obálka proti zbytečnému provětrávání spárami,

• řízené větrání se zpětným ziskem tepla (rekuperací),

• malý úsporný zdroj tepla a využívání obnovitelných zdrojů energie.

Pro pasivní domy je nejlepší jižní, případně jihovýchodní či jihozápadní orientace. Solární zisky pak umožňují pokrýt 30–50 % ročních tepelných ztrát domu. Když je pozemek nevhodně orientován nebo mu stíní stromy či okolní stavby, je nutné nedostatek solárních zisků kompenzovat, například dodatečným zateplením.

Další otázkou, kterou je třeba při projektu vyřešit, jsou výkyvy teplot. Ty by neměly být mezi dnem a nocí, respektive v průběhu roku, příliš velké. To lze řešit akumulací tepla.

Pasivní dům se obejde bez náročného zdroje energie (kotel apod.). Teplo, které pasivní dům potřebuje pro vytvoření komfortního prostředí, je natolik malé, že není nutné instalovat otopnou soustavu. Stačí například jen krbová kamna nebo přímotopy. Pasivní dům vám tak oproti běžným novostavbám může ušetřit až 90 % nákladů na vytápění.

Příklad: Vytápění pasivního domu

V následující tabulce jsme srovnali náklady na vytápění plynem v běžné novostavbě, nízkoenergetickém domě a pasivním domě. U spotřeby energie na vytápění se řídíme údaji Centra pasivního domu. Výpočet vychází z aktuální zastropované ceny plynu, tedy 3,025 Kč/KWh s DPH. Počítáme s obytnou plochou 120 m2.

V případě využívání elektrické energie můžete počítat přesně s dvojnásobnými hodnotami – cena elektřiny byla zastropována na 6,05 Kč/kWh s DPH.

Česko zastropuje ceny elektřiny a plynu. Kteří dodavatelé prodávají energie levněji?

15. 9. 2022|

Délka čtení: 5 min.

Česká vláda stanovila maximální ceny, které budou platné na energetickém trhu v roce 2023. Megawatthodinu elektrické energie zastropuje na 5 000 Kč, stejné množství zemního plynu zastřeší částkou 2 500 Kč. Měsíční poplatek za odběrné místo toleruje do 130 Kč. Na výsledné faktuře najdete ještě distribuční poplatky a daně. Někteří dodavatelé se však drží hluboko pod oficiálními cenovými stropy.

Pasivní domy: Výhody a nevýhody

Právě energetická úspornost znamenající zároveň ekologičtější způsob života představuje jednu z hlavních výhod pasivních domů. Mezi dalšími lze zmínit například průběžné a automatické větrání bez průvanu, čerstvý vzduch zbavený prachu, pylů a alergenů nebo příjemné pokojové teploty po celý rok – i v létě bez nutnosti pořízení klimatizace.

Za hlavní nevýhodu se dají považovat vyšší počáteční náklady. Pasivní domy jsou dražší než klasické novostavby. Cenový rozdíl se liší podle konkrétní realizace. Vstupní náklady by však měly být vyšší maximálně o 15–20 %.

Dotace na pasivní dům

Do finanční otázky mohou výrazně promluvit také dotace na pasivní dům. Na výstavbu nebo nákup nového rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností můžete získat příspěvek v rámci programu Nová zelená úsporám. Výše podpory činí v závislosti na dosažení technických parametrů 300 nebo 500 tisíc Kč. Kompletní podmínky dotace naleznete v Závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory.