Cestovní pojištění – srovnání cen

Pasivní domy - Plán místností

Že pasivní domy vypadají jako futuristické stavby, je mýtus. Stavby s minimální spotřebou energie se svým vzezřením vůbec nemusejí lišit od okolní zástavby. Rozdíl je hlavně v použitých technologiích a vrstvě izolace. Pasivní dům totiž musí velmi dobře hospodařit s energií – šetří ji, vyrábí ji a účelně ji využívá. Je komfortní, ale není pro každého. Co byste měli o pasivním domě vědět, než se pustíte do jeho výstavby?

Pasivní domy jsou opředené celou řadou polopravd. Jednou z nich je, že si v nich ani neotevřete okno. To souvisí se vzduchotěsnou obálkou, která je pro pasivní stavby charakteristická. Ačkoli je u pasivních domů povinností instalovat řízené větrání s rekuperací tepla, které zajišťuje dostatek čerstvého vzduchu v interiéru, majitel se sám rozhoduje, zda bude využívat techniku, nebo si jednoduše otevře okno. „Přesný návod neexistuje, každý se musí rozhodnout pro to, co mu sedí více,“ podotýká Ondřej Žídek, energetický specialista společnosti G SERVIS CZ, která projektuje rodinné domy. 

porovnání energií

Stavba s minimální spotřebou energie 

Začátek loňského roku pak přinesl ještě jeden mýtus, a to takový, že od roku 2020 není možné stavět jiný než pasivní dům. Není to pravda. Legislativa však říká, že od roku 2020 mohou být povolovány jen stavby v takzvaném energetickém standardu. Jde o budovy s téměř nulovou spotřebou energie, které splňují vyhlášku č. 78/2013 o energetické náročnosti budov, jež je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Vyhláška uvádí, jaké konkrétní parametry musí mít konstrukce obálky budovy a jednotlivé technologické systémy. 

Co se týká samotného pasivního domu, původní definice této stavby říká, že její spotřeba energií na vytápění musí být do 15 kilowatthodin na metr čtvereční ročně. Investorům v České republice ale stačí, když spotřeba jejich domu bude do 20 kilowatthodin na metr čtvereční ročně. Čeští stavitelé tím ale nezískali výhodu, naopak. Spotřeba energie se totiž v tuzemsku počítá z celkové plochy domu, zatímco původní kritérium pracuje s vnitřními prostory. Ve výsledku jsou tedy naše parametry přísnější,“ dodává energetický expert Jiří Beranovský. 

Pasivními domy se dlouhodobě zabývá Passivhaus Institut v Darmstadtu, který definoval obecně uznávané standardy těchto staveb. 

  • Měrná roční spotřeba tepla na vytápění u pasivních domů dosahuje maximálně 15 kWh/(m2a), v České republice platí požadavek 20 kWh/(m2a). 
  • Neprůvzdušnost obálky budovy ověřená tlakovou zkouškou nesmí překročit hodnotu 0,6-1/hod. To znamená, že při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa se nesmí za hodinu vyměnit netěsnostmi v obálce více než 60 % vnitřního objemu vzduchu. 
  • Dům nesmí celkově spotřebovat (včetně domácích spotřebičů) více než 120 kWh/(m2a) primární energie (tedy té, kterou odebere). 
 

Požadavky na pasivní dům 

Aby stavba splnila standardy pasivního domu, je nutný kvalitní projekt. Podle Centra pasivního domu, které se dlouhodobě zabývá nízkoenergetickými stavbami, je totiž nutné zkombinovat hned několik principů pasivního domu a ani jeden nezanedbat. Patří mezi ně: 

  • vhodný tvar a orientace pobytových místností ke slunci; 
  • perfektní tepelná ochranakvalitní tepelná izolace, okna s izolačními trojskly, přerušení tepelných mostů;  
  • maximální využití solárních zisků, s ochranou proti letnímu přehřívání; 
  • vzduchotěsná obálka proti zbytečnému provětrávání spárami; 
  • řízené větrání se zpětným ziskem tepla (rekuperací); 
  • malý úsporný zdroj tepla a využívání obnovitelných zdrojů energie
 

Pasivní domy by například měly využívat co nejvíce slunečních zisků, a tak je pro ně nejlepší jižní, případně jihovýchodní nebo jihozápadní orientace. I s tím je třeba při projektování počítat a zohlednit umístnění nebo tvar pozemku. Solární zisky pak umožňují pokrýt 30 až 50 % ročních tepelných ztrát domu. Když je pozemek nevhodně orientován nebo mu stíní stromy či okolní stavby, je nutné nedostatek solárních zisků kompenzovat, například dodatečným zateplením. 

Jsou to právě solární zisky domu, dobré zateplení a řízené větrání s rekuperací, které pomáhají zajistit příznivou energetickou bilanci. Pasivní domy se proto obejdou bez náročného (klasického) zdroje energie, jako je třeba kotel. Teplo, které pasivní dům potřebuje, aby v něm panovalo komfortní prostředí, je natolik malé, že není třeba instalovat otopnou soustavu. Stačí tak například jen krbová kamna nebo přímotopy. Náklady na vytápění se u většiny pasivních domů pohybují v řádech tisíců korun ročně, a to s ohledem na velikost vytápěné plochy a tepelné ztráty. Podle Centra pasivního domu tak může pasivní dům na rozdíl od běžných novostaveb uspořit až 90 % nákladů na vytápění

Dobrá izolace a konstrukce domu 

Vedle vhodné orientace pasivního domu jsou velmi důležité použité technologie a materiály. Pasivní dům musí mít velmi malé tepelné ztráty, což vyžaduje dostatečnou izolaci, minimalizaci tepelných mostů a použití kvalitních oken (nejlépe s trojskly). Současné stavitelství zažívá odklon od jednovrstvého nezatepleného zdiva, stále častěji se využívá vícevrstvé zdivo se zateplením. Proměňuje se i způsob založení pasivního domu. Trendem jsou železobetonové základové desky na vrstvě tepelné izolace. 

A ještě na jednu věc je třeba při stavbě pasivního domu myslet – na přehřívání. Zatímco v chladnějším období jsou tepelné zisky žádoucí, v létě mohou být na obtíž, v domě by totiž mohlo být horko, což by si vyžádalo energii na chlazení. Proto je nutné myslet také na stínění proti nadměrným solárním ziskům. Projektanti to řeší například využitím venkovních žaluzií, různých rolet nebo střechou, která přesahuje stavbu tak, že poskytuje stín. 

Pasivní domy - Solární panely na střeše domu

Další otázkou, kterou je třeba při projektu vyřešit, jsou výkyvy teplot, aby nebyly v průběhu dne a noci, respektive v průběhu roku, velké. To lze řešit akumulací tepla.Doporučujeme proto mít v domě těžkou hmotu, která akumuluje teplo a vyrovnává tak teploty. Jak se říká, všeho moc škodí, a tak je i s akumulací tepla dobré zacházet rozumně a tyto faktory vždy probrat se zkušeným projektantem,“ uvádí Ondřej Žídek. 

Součástí pasivních domů pak bývají i zdroje vyrábějící energii, aby spotřeba primární energie (například elektřiny ze sítě) byla co nejnižší. Cílem je totiž nižší spotřeba domů a vyšší podíl energie, kterou budova vyrobí sama, což zvyšuje nezávislost majitelů. Příkladem je využití solárních panelů vyrábějících elektřinu nebo teplo, které se nadále zužitkovává třeba při ohřevu vody. 

Architektura pasivních domů 

Častým argumentem proti pasivním domům je design. Nic takového jako architektura pasivních domů ale neexistuje. Není tedy dáno, že pasivní dům musí vypadat například jako betonová kostka. Na druhou stranu různé věžičky nebo zdobné prvky vhodné nejsou, protože právě v těchto místech vznikají nežádoucí tepelné mosty, přes něž se ztrácí energie. 

Projektanti a architekti uvažují nejen nad tvarem stavby, ale i nad umístěním na pozemku, otočením vůči světovým stranám, aby měl dům tepelné zisky, ale aby nebyly zase až moc velké, protože velké přehřívání je problém. Používají se materiály, které víc a víc izolují,“ vysvětluje Ondřej Žídek. 

Podle Centra pasivního domu je pak ideálním tvarem pasivního domu kvádr, který je delší stranou obrácený k jihu. Na jižní straně by se měly nacházet obytné místnosti. K severu by pak měly být orientovány další prostory, jako je třeba chodba, schodiště, toaleta, koupelna, technická místnost. Správně navržené rozložení interiéru výrazně ovlivňuje využitelnost prostorů, spotřebu energie a celkový komfort uživatelů. 

Pozvolný nástup pasivních domů 

Pasivní domy jsou populární zejména v Německu a v Rakousku. Právě německy hovořící země patří mezi jejich průkopníky. Počet staveb splňujících parametry pasivního domu ale narůstá i v České republice, aktuálně jich je kolem 7 200 a meziročně jich přibude asi 1 200. „Výstavba úsporných domů meziročně narůstá o 20 procent,“ upřesňuje Jiří Beranovský. 

Svůj podíl na tom mají bezesporu i dotace a zlevňování technologií, které pasivní domy vyžadují, například zmíněné rekuperace. Náklady na stavbu pasivního domu by pak neměly přesáhnout 10 %, pokud je projekt dobře udělaný. 

Na výstavbu rodinného domu v pasivním standardu je také možné získat dotace až 485 tisíc korun, a to v programu Nová zelená úsporám. S vyřízením dotací i s projektováním samotného domu pomáhá řada odborníků, ať už to jsou poradci Centra pasivního domu, nebo například konzultanti sítě EKIS

Hodnocení článku:  
Počet hlasů: 2