Moderní pasivní dům

Co všechno byste měli vědět o pasivních domech?

7. 2. 2023
|
Délka čtení: 6 min.

Uvažujete o výstavbě rodinného domu? Vzhledem k cenám energií rozhodně stojí za zvážení stavba v pasivním standardu. Jak pasivní domy fungují a komu jsou určeny? V čem spočívají jejich hlavní výhody a nevýhody? S jakou spotřebou energie můžete v podobných budovách počítat? Shrnuli jsme pro vás základní informace o pasivních domech.

Co je pasivní dům

Pasivní domy jsou stále relativní novinkou, a proto se kolem nich šíří řada nesmyslných mýtů a polopravd. Nejprve si tedy raději ujasněme, co to pasivní dům je. Zjednodušeně řečeno jde o stavbu, která při provozu splňuje přísná kritéria energetických úspor. Budova efektivně využívá tepelnou energii slunce, spotřebičů i svých obyvatel. V praxi je tak třeba pasivní dům vytápět jen 15–20 dnů v roce.

Passivhaus Institut v německém Darmstadtu, který se pasivními domy dlouhodobě zabývá, definoval čtyři hlavní standardy těchto staveb.

  • Měrná roční spotřeba tepla na vytápění pasivního domu dosahuje maximálně 15 kWh/(m2.a) (kilowatthodin na jeden metr čtvereční za rok).

  • Neprůvzdušnost obálky budovy (tedy její vzduchotěsnost) ověřená tlakovou zkouškou nesmí překročit hodnotu 0,6-1/hod. To znamená, že se při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi interiérem a exteriérem může za hodinu vyměnit maximálně 60 % vnitřního objemu vzduchu.

  • Potřeba primární obnovitelné energie činí max. 60 kWh/(m2.a).

  • Všechny obytné místnosti musí splňovat kritérium tepelného komfortu v letním i zimním období (ve více než 10 % hodin v roce nesmí dojít k vzestupu teploty nad 25 °C).

Hlavní požadavky na pasivní dům

Ke správnému fungování pasivního domu je zapotřebí kombinace několika základních principů.

Patří mezi ně především:

  • vhodný tvar a orientace pobytových místností ke slunci,

  • perfektní tepelná ochrana – kvalitní tepelná izolace, okna s izolačními trojskly, přerušení tepelných mostů,

  • maximální využití solárních zisků (s ochranou proti letnímu přehřívání),

  • vzduchotěsná obálka proti zbytečnému provětrávání spárami,

  • řízené větrání se zpětným ziskem tepla (rekuperací),

  • malý úsporný zdroj tepla a využívání obnovitelných zdrojů energie.


Pro pasivní domy je nejlepší jižní, případně jihovýchodní či jihozápadní orientace. Solární zisky pak umožňují pokrýt 30–50 % ročních tepelných ztrát domu. Když je pozemek nevhodně orientován nebo mu stíní stromy či okolní stavby, je nutné nedostatek solárních zisků kompenzovat, například dodatečným zateplením.

Další otázkou, kterou je třeba při projektu vyřešit, jsou výkyvy teplot. Ty by neměly být mezi dnem a nocí, respektive v průběhu roku, příliš velké. To lze řešit akumulací tepla.

Doporučujeme proto mít v domě těžkou hmotu, která akumuluje teplo a vyrovnává tak teploty. Jak se říká, všeho moc škodí, a tak je i s akumulací tepla dobré zacházet rozumně a tyto faktory vždy probrat se zkušeným projektantem.

Ondřej Žídekenergetický specialista, G SERVIS CZ

Pasivní dům se obejde bez náročného zdroje energie (kotel apod.). Teplo, které pasivní dům potřebuje pro vytvoření komfortního prostředí, je natolik malé, že není nutné instalovat otopnou soustavu. Stačí například jen krbová kamna nebo přímotopy. Pasivní dům vám tak oproti běžným novostavbám může ušetřit až 90 % nákladů na vytápění.

Kalkulačky cen energií

Trápí vás vysoké účty za energie?

Srovnejte si nabídky jednotlivých dodavatelů v našich kalkulačkách a zjistěte, zda na trhu najdete výhodnější. Případný přechod k jinému dodavateli vyřešíme zdarma za vás.

Příklad: Vytápění pasivního domu

V následující tabulce jsme srovnali náklady na vytápění plynem v běžné novostavbě, nízkoenergetickém domě a pasivním domě. U spotřeby energie na vytápění se řídíme údaji Centra pasivního domu. Výpočet vychází z aktuální zastropované ceny plynu, tedy 3,025 Kč/KWh s DPH. Počítáme s obytnou plochou 120 m2.

Typ stavbySpotřeba energie na vytápěníCena za vytápění plynem

Standardní novostavba

80 až 140 kWh/(m2.a)

29 040 Kč až 50 820 Kč

Nízkoenergetický dům

méně než 50 kWh/(m2.a)

méně než 18 150 Kč

Pasivní dům

méně než 15 kWh/(m2.a)

méně než 5 445 Kč

V případě využívání elektrické energie můžete počítat přesně s dvojnásobnými hodnotamicena elektřiny byla zastropována na 6,05 Kč/kWh s DPH.

Pasivní domy: Výhody a nevýhody

Právě energetická úspornost znamenající zároveň ekologičtější způsob života představuje jednu z hlavních výhod pasivních domů. Mezi dalšími lze zmínit například průběžné a automatické větrání bez průvanu, čerstvý vzduch zbavený prachu, pylů a alergenů nebo příjemné pokojové teploty po celý rok – i v létě bez nutnosti pořízení klimatizace.

Za hlavní nevýhodu se dají považovat vyšší počáteční náklady. Pasivní domy jsou dražší než klasické novostavby. Cenový rozdíl se liší podle konkrétní realizace. Vstupní náklady by však měly být vyšší maximálně o 15–20 %.

Jaká je návratnost?

Více než kdykoliv jindy zde platí, že čím vyšší náklady při počáteční investici, tím levnější provoz. Z dlouhodobého hlediska (při zhodnocení kumulovaných nákladů) pasivní dům vychází levněji. Návratnost investice se obvykle uvádí okolo 20 let. Při současných cenách energií může být i rychlejší.

Dotace na pasivní dům

Do finanční otázky mohou výrazně promluvit také dotace na pasivní dům. Na výstavbu nebo nákup nového rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností můžete získat příspěvek v rámci programu Nová zelená úsporám. Výše podpory činí v závislosti na dosažení technických parametrů 300 nebo 500 tisíc Kč. Kompletní podmínky dotace naleznete v Závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory.

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Kuchyně
    29. prosince 2023|Jana Březinová
    7 zásad, jak bezpečně pronajmout byt

    Správně stanovit cenu, proklepnout si nájemníka a sepsat kvalitní smlouvu. To je jen pár zásad pro bezpečný pronájem bytu, které byste si měli pohlídat. Nechcete mít přece problémy s opožděným placením nájemného nebo poškozeným vybavením. Zjistěte, jak najít spolehlivého nájemníka i jak sestavit nájemní smlouvu, aby vás dostatečně chránila.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.