Pro sjednání pojištění proti zemětřesení vyberte jednu z možností:
Co je zemětřesení
Zemětřesení vzniká při náhlém uvolnění energie v zemské kůře. Napětí pod povrchem země způsobují zejména pohyby litosférických desek, a právě proto k 90 % zemětřesení dochází podél jejich zlomů. Desky se neustále pohybují a ve chvíli, kdy se do sebe zaklesnou, začnou se napínat. Když je napětí příliš velké, mohou desky praskat, čímž dochází k silným otřesům. Zemětřesení může být vyvoláno i výbuchem sopky, propadnutím jeskyně nebo důlní činností.
Místo v zemské kůře, kde se zemětřesení vytvoří, se nazývá hypocentrum. Obvykle se nachází do 70 km pod povrchem. Kolmý průmět hypocentra na povrch se nazývá epicentrum a v něm zanechá zemětřesení nejničivější následky. Otřesy se šíří pomocí seismických vln do vzdálenosti až stovek kilometrů.
/f/124222/4500x2429/9435a5a382/mereni-zemetreseni.jpg)
Měření zemětřesení
Měření síly zemětřesení se provádí několika způsoby. Tím nejznámějším je tzv. Richterova stupnice, která vychází z měření pomocí seismografu. Je důležité si uvědomit, že se jedná o logaritmickou stupnici. To znamená, že každý další stupeň představuje desetinásobek předchozího stupně. Zatím nejsilnější zemětřesení v novodobé historii odpovídalo 9,5 stupňům Richterovy škály a došlo k němu v Chile v roce 1960.
Kromě objektivního měření velikosti otřesů se provádí také subjektivní měření intenzity zemětřesení podle jeho účinků na okolí – například poškození staveb, praskliny v povrchu apod. Zemětřesení mívá největší dopady v chudých oblastech, kde stavby nejsou přizpůsobeny na silné otřesy, a proto dochází ke zřícení budov a velkému počtu obětí.
Zemětřesení v jednotlivých zemích
Většina světových zemětřesení vzniká v tzv. Ohnivém kruhu. Jedná se o pás podél okrajů litosférických desek, který probíhá podél západního pobřeží Severní a Jižní Ameriky, severní Antarktidy, Nového Zélandu, Filipín, Japonska a Kamčatky. Ani zemětřesení v Evropě však nejsou výjimkou, k seismicky aktivním oblastem patří Středomoří. K menším zemětřesením dochází také na území České republiky. Podívejte se na přehled.
/f/124222/5518x3224/ab76a6cba3/ceska-vlajka.jpg)
Zemětřesení v ČR vznikají nejčastěji v oblasti Kraslicka v západních Čechách. Nejsilnější otřesy nedosáhly ani 5 stupňů Richterovy škály, ale typicky se zde vyskytují zemětřesné roje, které trvají několik dnů až týdnů. V roce 2022 došlo k zemětřesení v Karviné kvůli důlní činnosti.
/f/124222/5000x3000/fd72484959/vlajka-italie.jpg)
V Itálii bylo zaznamenáno nejsilnější zemětřesení v Evropě, a to v roce 1908 v Messině. Dosáhlo 7,5 stupně Richterovy škály a podle odhadů si vyžádalo 75 tisíc životů. Ani v moderní historii se však zemětřesení Itálii nevyhýbá – k posledním velkým otřesům došlo v roce 2016, kdy zahynulo několik set lidí.
/f/124222/5850x3900/8ffdf52ba6/vlajka-recka.jpg)
Pravidelně vznikají zemětřesení také v Řecku, kterým probíhá významný zlom litosférických desek. Zemětřesení o síle 6 stupňů Richterovy škály zasáhlo Řecko v roce 2021, jeho epicentrum se nacházelo blízko Heraklionu – hlavního města Kréty. Během zemětřesení na Krétě zemřel jeden člověk.
/f/124222/5000x2882/794be53e73/vlajka-chorvatska.jpg)
Části Chorvatska jsou seismicky aktivní – zejména kolem Rijeky, Záhřebu a na jihu země. K nejničivějšímu zemětřesení v posledních letech došlo na konci roku 2020 v oblasti Banija. Zahynulo 7 osob a škody na majetku se v regionu odstraňují dodnes. V roce 2023 se vyskytlo zemětřesení nedaleko ostrova Krk.
/f/124222/3307x2008/82097cda49/vlajka-turecko.jpg)
Zemětřesení v Turecku v únoru roku 2023 se zařadilo na seznam nejničivějších přírodních katastrof v historii. Zasáhlo oblast jižního Turecka a severní Sýrie. Seismologové naměřili sílu otřesů 7,8 Richterovy stupnice. Zemětřesení si vyžádalo téměř 50 tisíc obětí a toto číslo ještě není konečné.
/f/124222/4774x3200/e2c8010164/vlajka-japonska.jpg)
Japonsko se potýká s menšími otřesy na každodenní bázi, ale v roce 2011 ho zasáhlo silné zemětřesení s ničivými následky. Mělo sílu 9,1 stupně a vyvolalo vlnu tsunami, která spláchla pobřeží Japonska až 15 km do vnitrozemí. Tsunami poškodila také jadernou elektrárnu Fukušima.
/f/124222/6496x4134/78bcc6759a/vlajka-indonesie.jpg)
Jedna z největších katastrof novodobých dějin se stala na Vánoce roku 2004 v Indonésii. Podmořské zemětřesení o síle 9,3 stupně v Indickém oceánu vyvolalo masivní vlnu tsunami, která dosáhla u pobřeží Indonésie až 30 metrů. Ničila také na Srí Lance, v Indii a Thajsku. Celkem zahynulo téměř 230 tisíc osob.
/f/124222/5000x3571/2f4e021789/vlajka-haiti.jpg)
Ničivé zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy škály zasáhlo Haiti v roce 2010 a vyžádalo si přes 200 tisíc obětí. Haiti patří k nejchudším zemím světa a zemětřesení naprosto zničilo infrastrukturu. Na ostrov se jen obtížně dostávala pomoc. Haiti se tak potýkalo i s nedostatkem vody a jídla, cholerou, tyfem a rabováním.
Pokud se chcete dozvědět, kolik by vás stálo pojištění majetku, vyberte jednu z možností:
Jak poznat zemětřesení
Stupnice MM (Modified Mercalli) udává intenzitu zemětřesení na dvanáctistupňové škále a dobře ilustruje, jak poznáte zemětřesení.
Stupeň | Označení | Popis |
---|---|---|
I. | nepozorovatelné | rozeznají jen přístroje |
II. | velmi slabé | rozpoznatelné v horních patrech budov citlivými lidmi |
III. | slabé | vibrace, kývání lustrů a zavěšených předmětů |
IV | mírné | drnčení oken, cinkání nádobí |
V. | málo silné | praskání oken, probudí spící osobu |
VI. | silné | padají předměty, praskliny v omítce, nestabilní chůze |
VII. | velmi silné | obtížné udržet rovnováhu ve stoje, trhliny ve zdech |
VIII | bořivé | padají komíny, poškození budov |
IX. | pustošivé | vážné poškození budov, velké trhliny v půdě |
X. | ničivé | zničené budovy, přehrady |
XI. | katastrofické | zničené mosty, železnice a potrubí, sesuvy půdy |
XII. | globální | velké předměty létají vzduchem, velké změny v terénu |
Pojištění proti zemětřesení
Zemětřesení dokáže napáchat značné škody, a to i v České republice. Nejsilnější zemětřesení v tuzemsku dokážou způsobit zřícení komínů, uvolnění střešních tašek a praskání zdí. Proto by vám nemělo chybět pojištění, které ochrání váš majetek.
Pojištění zemětřesení patří k rizikům, která si můžete pojistit jak v rámci pojištění nemovitosti tak v rámci pojištění domácnosti. Většina pojišťoven zahrnuje zemětřesení do základních živlů, pouze u pojišťovny Allianz si ho musíte pojistit dodatečně.
Obvykle pojišťovny definují zemětřesení jako otřesy, které dosahují v místě pojištění alespoň 6. stupně podle makroseismické stupnice EMS 98. Ale třeba pojišťovna Allianz používá stupnici MSK-64, stejně jako Komerční pojišťovna.
Definice zemětřesení se tak může u jednotlivých pojišťoven lišit, proto se před sjednáním pojistky důkladně seznamte s pojistnými podmínkami.
Vyberte jednu z možností:
Co dělat v případě zemětřesení
Při zemětřesení je důležité jednat rychle a klidně. Záleží také na tom, jak silné jsou otřesy a v jak kvalitní budově se nacházíte.
Přikrčte se k zemi nebo si sedněte, abyste neupadli.
Zakryjte si hlavu a krk rukama. Schovejte se pod stůl, postel nebo jiný pevný kus nábytku, který vás ochrání před padajícími předměty.
Vzdalte se od oken a skleněných výplní, které se mohou roztříštit.
Při silném zemětřesení se snažte opustit budovu, protože může dojít k jejímu zřícení. Dávejte ale pozor na padající římsy, střešní tašky a komíny. Vzdalte se co nejrychleji od budov, pouličního osvětlení a elektrického vedení.
Z výškových budov utíkejte po schodech. Nikdy nepoužívejte výtah, protože se může zaseknout kvůli výpadku proudu.
Počítejte s tím, že velké zemětřesení provází tzv. dotřesy – slabší zemětřesení, která následují po hlavním otřesu.
V případě slabého zemětřesení, k němuž může dojít v ČR, je lepší zůstat uvnitř budovy. Nehrozí totiž její zřícení, ale venku vás mohou zranit například padající střešní tašky. Dávejte pozor na volné předměty na policích. Po zemětřesení zkontrolujte přívod plynu, vody a elektřiny – pokud dojde k poškození rozvodů, vypněte hlavní přívod.