Tyto meteorologické jevy v naprosté většině případů nemáme šanci ovlivnit. Silný vítr dokáže zničit majetky, ale i životy. Proto je dobré rozpoznat, kdy se jedná o poměrně neškodný vítr a kdy je naopak potřeba zajistit majetek a odebrat se do bezpečí.
Sílu větru určuje tzv. Beaufortova stupnice, kterou v roce 1805 vytvořil sir Francis Beaufort, kontradmirál britského námořnictva. Škála měla původně dvanáct stupňů, později byla však doplněna o další čtyři, které zahrnovaly také Saffir-Simpsonovu stupnici hurikánů. První stupeň charakterizuje vánek, poslední pak ničivou vichřici, jejíž rychlost činí více než 250 km/h. Dle stupnice pak můžeme snadno odvodit, jak silný je hurikán a co dokáže silná vichřice.
Tornádo, hurikán a vichřice
Jak majetek správně pojistit?
Návodů, jak ochránit majetek před silným větrem je samozřejmě nespočet. Nikdy však nemáte stoprocentní jistotu, že vítr dům, či jeho okolí skutečně nepoškodí. Proto je potřeba myslet na „zadní vrátka“ a sjednat si kvalitní pojištění nemovitosti proti větru, vichru, orkánu a tornádu. To si můžete vyřídit u naprosté většiny tuzemských pojišťoven, které tato rizika pojišťují v rámci přírodních jevů.
Tady je ovšem potřeba zmínit, že pojišťovny už nerozlišují, zda váš majetek zasáhl vichr, orkán nebo tornádo. Obecně platí, že škody pojišťovna uhradí v případě, kdy síla větru překročí 75 km/h. Pokud místo zasáhl orkán nebo tornádo, s vymáháním pojistného plnění nemívají klienti pojišťoven problém. Ten ovšem může nastat v případě mírnějšího větru, kdy je občas velmi složité dokázat jeho sílu. V České republice je totiž omezený počet meteorologických stanic, může se tedy stát, že síla větru v místě nemovitosti je jiná než na nejbližší stanici.
Pozor na výluky
Ve výlukách z pojistného plnění je standardně uvedeno, že nelze dále uplatňovat například škody vzniklé v důsledku pádu stromu na budovu. V tomto případu se jedná o samostatné riziko, které je potřeba u vybrané pojišťovny pojistit samostatně (v rámci pojištění movitých věcí).
A na kolik takové pojištění proti živlům vlastně vyjde?
Cena se samozřejmě různí nejen dle zvolené pojišťovny, ale také rozsahu pojistného krytí, limitů i jednotlivých rizik. V případě pojištění živelních pohrom a silného větru, zahrnuje téměř každá pojišťovna toto riziko již v základním rozsahu.
Cena pojistky se tak může ročně pohybovat okolo 5 000 Kč. Pokud k výše zmíněnému riziku připočtete i pojištění vybavení domácnosti v hodnotě půl milionu korun a občanskou odpovědnost s limitem pěti milionů korun, tak se cena pohybuje kolem šesti tisíců ročního pojistného. Výslednou cenu napříč jednotlivými pojišťovnami můžete porovnat pomocí naší online kalkulačky.
Jak ochránit dům před větrem, hurikánem a vichřicí?
Bezpečnostní složky státu každoročně varují, že v případě silného větru jsou na prvním místě lidské životy a až pak majetek. Na druhou stranu je zcela pochopitelné, že děláme maximum pro to, aby vítr napáchal pokud možno co nejmírnější škody. Pokud tedy silný vítr hrozí, nejbezpečnější je zůstat doma pod střechou a zajistit uvolněné předměty, se kterými by si vítr mohl pohrát.
V první řadě zkontrolujte zahradu. Houpačky, grily nebo stolky a sedátka ukliďte a stejnou péči věnujte také dětským hračkám nebo zahradnímu nářadí. Dalším slabým místem jsou i dveře a okna domu. Zděný dům toho sice vydrží mnohem více, ale i tak je ho potřeba řádně připravit. Ujistěte se, že máte pevně zavřené dveře, okna, ale třeba i vyklizenou terasu nebo balkon. Zaměřte se i na skleníky.
V žádném případě nevětrejte a snažte se zabránit vzniku průvanu. Pomoci mohou také speciální fólie na skla, která zabrání tomu, aby se v případě rozbití okna sklo nerozletělo na tisíce malých a nebezpečných kousíčků. Samotnou folii na okně přitom vůbec nepoznáte a investice do ní není nijak závratná. Pozornost věnujte i střeše a odstraňte z ní případné uvolněné tašky.
Vichřice není v Česku nijak výjimečným jevem. Silné vichry s rychlostí často přesahující 80 kilometrů za hodinu do Česka směřují na přelomu zimy a jara zejména ze severozápadu od Atlantiku. Důvodem jsou extrémní výkyvy počasí, tlakové níže vznikající ve velmi rychlém sledu a dle některých zdrojů i vychýlení klimatického systému planety.
Největší pojistné události v Česku
Během řádění v červnu 2021 kriticky zasáhlo sedm obcí na Břeclavsku a Hodonínsku a vyžádalo si šest lidských životů. Škody na majetku byly podle předběžných odhadů vyčísleny na 15 miliard korun. Zbouráno bylo asi 200 domů.
V březnu 2008 bylo na celém území ČR hlášeno téměř 38 tisíc škod v celkové výši přesahující 1,24 mld. Kč. Vichřice si vyžádala život 2 osob.
Větrná katastrofa z ledna 2007, která zasáhla celé území Česka, způsobila bezmála 80 tisíc pojistných událostí v objemu téměř 2,25 mld. Kč. Bouře, která na našem území řádila téměř osm hodin, si vyžádala 4 lidské životy.
V Evropě je možné zaznamenat cca 400 až 700 tornád ročně, v Česku se vyskytne maximálně pět případů za rok. Absolutním rekordmanem, co do počtu pozorovaných tornád během roku, je území od Velkých planin, po údolí Mississippi. Ročně jich tady můžeme napočítat okolo 1200. Zbytek zbytek světa pak hlásí 200 až 300 záchytů za rok.
Riziko vzniku tornád a vichřic nelze s jistotou dost dobře předpovídat. Přesto nemůžeme tento meteorologický jev podceňovat a zavírat před ním oči. Třeba podle studie Geografického ústavu Masarykovy univerzity bylo na území Česka v období od roku 1119 do roku 2017 zaznamenáno 108 prokázaných nebo pravděpodobných závažných tornád. Identifikovaná tornáda se nejčastěji objevovala ve 20. a 30. letech 20. století, a také v prvním desetiletí 21. století.
/f/124222/673x660/4369872ce3/need_help_cropped_desktop.png)