V době drahé elektřiny řada domácností hledá možnosti úspory. Velký boom proto zažívá domácí fotovoltaika. Solární panely si pořizují hlavně majitelé rodinných domů, ale minielektrárnu si můžete zřídit klidně na balkoně panelového bytu. Dává solární panel na balkoně skutečně smysl nebo jde spíše o vychytávku pro nadšence?
Ceny energií v posledních měsících nepříjemně narůstají. Domácnosti i firmy se tak poohlíží po alternativních zdrojích energie. Boom zažívají zejména solární panely, které získávají energii ze slunečního záření. Ta může posloužit například k ohřevu vody, vytápění nebo výrobě elektřiny. Žijete stejně jako zhruba další 3 miliony lidí v ČR v panelovém domě? Ani to vám dnes nemusí zabránit v pořízení domácí fotovoltaiky – stačí, když máte k dispozici balkon.
Výrobci přichází s malými solárními systémy s výkonem v řádu stovek watt-peaků (Wp). Dají se umístit na stěnu, zahradní přístřešek nebo třeba na balkon. Některé systémy jsou pro využití na balkoně přímo navržené. Umístění na balkoně dává v mnoha ohledech smysl. Jedná se o nevyužitý prostor s ideálním rovným tvarem, ve vyšších patrech navíc většinou neřešíte zastínění okolními stromy či předměty.
Rostoucí popularitu fotovoltaiky dokládají aktuální statistiky. Za první pololetí roku 2022 bylo v ČR nainstalováno více fotovoltaických elektráren než za celý loňský rok. V porovnání s prvním pololetím roku 2021 je nárůst téměř trojnásobný.
Solární panely na balkon mohou mít různou podobu. Obecně se dají rozdělit na jednodušší fotovoltaiky bez baterie a propracovanější systémy s akumulátorem. Řešení bez baterie často připojíte do běžné zásuvky. Solární panel tak zprovozníte sami a bez nutnosti technických úprav. Jiné modely vyžadují k oddělení od elektrické sítě instalaci dodatečných transformátorů, případně fungují ve speciálních síťových zásuvkách. Získaná energie je v těchto případech určena k přímé spotřebě.
„Lidem doporučujeme pečlivé prostudování pokynů výrobce a ověření, že provoz uvedeného typu a jeho instalace není v rozporu s českou legislativou a např. v kanceláři místně příslušné energetické distribuční společnosti ověřit, jestli zařízení je kompatibilní s českými standardy,“ říká Martin Schreier, tiskový mluvčí Skupiny ČEZ.
„Zkušenosti z trhu hovoří o tom, že drtivá většina modelů obsahuje poměrně přesné informace o možnostech přímého zapojení do elektrické sítě v zemích, kam je FV zařízení importováno. V případě složitějších variant (hlavně u nutnosti předchozí instalace speciálních síťových zásuvek, speciálních elektroměrů atd.) neudělá zákazník chybu, pokud bude instalaci konzultovat např. i se specializovanou elektroinstalační firmou,“ dodává Schreier.
Komplexnější volbu představují fotovoltaické systémy s baterií. Akumulátory slouží k uchování přebytečné energie na pozdější potřebu. Pořízení balkonové fotovoltaiky s baterií je pochopitelně dražší – počítat musíte s částkou okolo 50–60 tisíc Kč. Základní sety do zásuvky začínají na zhruba 15 tisících Kč.
Více než vyšší cena vás ale u akumulátorových systémů bude trápit otázka umístění baterie. Akumulátor by se neměl nacházet v obytných prostorách, navíc u něj potřebujete zajistit patřičné odvětrávání a chlazení. V panelových bytech nebývá k dispozici technická místnost, která k těmto účelům poslouží například v rodinných domech. Na balkonech proto často uvidíte podomácku vyrobené boxy na baterii.
Návratnost investice ovlivňuje řada faktorů. „Teoreticky by se ekonomika provozu balkonových FVE neměla nijak výrazně lišit od fotovoltaik provozovaných jinde v ČR. Snižují ho však často místní podmínky na balkonech, se kterými díky dispozici domů nebo bytů jde těžko něco dělat – např. ne všechny balkony jsou orientované na jih, ne všude jde dosáhnout optimálního sklonu panelů cca 25 stupňů atd.,“ popisuje Schreier specifika balkonových systémů.
Balkonový solární systém dokáže v závislosti na typu vyrobit až 600 kWh elektrické energie ročně. Finální číslo ale ovlivní lokalita a místní podmínky. Ve výsledku může být produkce o poznání nižší. Střízlivější odhady proto kalkulují spíše s 400 kWh ročně.
Při aktuální průměrné ceně elektřiny okolo 8 Kč/kWh vám balkonový solární systém vyrábějící 400 kWh ušetří až 3200 Kč za rok. Počáteční investice ve výši 20 tisíc Kč by se vám tak měla vrátit za 6–7 let. Počítat přitom můžete zhruba s 20 lety provozu.
Z dosud uvedených informací se balkonové solární panely jeví jako poměrně ideální volba. Vše tak růžové ale není, při instalaci se budete potýkat s mnoha překážkami. Problém může nastat již při hledání montážní a revizní firmy. Zatímco u velkých fotovoltaických systémů na střechu vám instalaci na klíč nabízí řada společností včetně mnoha dodavatelů elektřiny, v oblasti balkonových solárních panelů panuje zcela jiná situace. „Nemáme s tím žádnou praktickou zkušenost, tato řešení nerealizujeme,“ uvádí k balkonovým fotovoltaikám Karel Hanzelka, vedoucí oddělení PR a tiskový mluvčí Pražské energetiky (PRE).
Podobně hovoří i Martin Schreier ze Skupiny ČEZ: „Naše zkušenost říká, že lidé si tyto typy panelů většinou instalují sami, příp. s pomocí elektroinstalačních firem.“ Zároveň však dodává, že mnoho firem na toto odvětví zatím specializovaných není. Další zájemce může odradit absence státních dotací. Aktuálně vypsané dotační programy, které pomáhají s financováním fotovoltaických elektráren, se na balkonové solární panely nevztahují.
Tím potenciální problémy bohužel nekončí. Ve stanovách společenství vlastníků jednotek (SVJ) bývá vyžadován souhlas ostatních vlastníků v situacích, kdy má dojít ke změně vzhledu budovy. Instalace solárních panelů na balkon do této kategorie rozhodně spadá. Ostatně, balkony jsou z právního hlediska považovány za společné části budovy – a to i v případě, že jsou přístupné jen z vašeho bytu. U nájemního bydlení pochopitelně potřebujete ještě souhlas majitele bytu.
I kvůli uvedeným skutečnostem jsou solární panely na balkoně zatím okrajovou záležitostí. Jejich nákup a instalace vyžaduje výrazně vyšší míru zapojení ze strany pořizovatele než střešní fotovoltaika. Proto podobná řešení aktuálně uvidíme spíše u solárních nadšenců. Vzhledem k vysokým cenám elektřiny by ale nijak nepřekvapilo masové rozšíření balkonových solárních panelů. Například u našich západních sousedů popularita těchto systémů narůstá a v některých oblastech na ně němečtí občané mohou dokonce čerpat i dotace.
Finanční příspěvek na balkonové solární panely nabízí svým obyvatelům například město Düsseldorf. Místní občané mohou získat dotaci až 400 eur. Celková částka zároveň nesmí být vyšší než 50 % pořizovací ceny.