Fotovoltaika na bytovém domě

Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

12. 12. 2023
|
Délka čtení: 7 min.

Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

Od roku 2023 platí nová pravidla pro fotovoltaiku v bytovém domě

V roce 2023 vstoupila v platnost novela energetického zákona Lex OZE 1, která instalaci fotovoltaiky na bytový dům značně ulehčila. Jaké jsou její hlavní výhody?

  • K instalaci fotovoltaiky není nutný souhlas všech vlastníků. Stačí schválení většinou – konkrétní poměr hlasů si každé SVJ určuje ve stanovách.

  • Elektřinu je možné používat bez omezení nejen ve společných prostorách, ale i v jednotlivých domácnostech. Není potřeba sjednocovat elektroměry do jednoho odběrného místa.

  • Každá domácnost odebírající elektřinu z fotovoltaiky si může i nadále ponechat vlastního dodavatele elektřiny.

  • Výkon fotovoltaiky, pro níž není nutná licence od ERÚ, se zvýšil z 10 kWp na 50 kWp.

  • SVJ nepotřebuje stavební povolení pro instalaci fotovoltaiky až do 50 kW, dříve 20 kW.

4 způsoby, jak fotovoltaiku v bytovém domě vyřešit

Z právního hlediska existují čtyři způsoby, jak fotovoltaickou elektrárnu v SVJ provozovat a elektřinu sdílet.

Fotovoltaika je v podílovém spoluvlastnictví

První možností je, že fotovoltaická elektrárna je v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek – podobně se to řeší například u výtahu. Náklady na fotovoltaiku se platí z fondu oprav, a tudíž na soláry přispívají všichni vlastníci, i když s jejich instalací nesouhlasí. Jediným řešením by byla změna poměru, v jakém vlastníci přispívají do fondu oprav, ale na to je potřeba jednomyslný souhlas schůze.

Pokud si majitel bytu později rozmyslí, že se chce k fotovoltaice připojit, musí mu to být umožněno. Zisk z prodeje přebytků se rozděluje mezi všechny vlastníky v závislosti na podílu na společné části domu – většinou tedy podle velikosti bytu. Pokud roční zisk nepřesáhne 30 000 Kč, nemusí se z něj platit daň z příjmu.

Část vlastníků založí spolek

Administrativně složitější možností je, že si zájemci o fotovoltaiku založí spolek. Ten si poté požádá o pronájem střechy a schůze vlastníků musí schválit, že na ní může vyrábět elektřinu. Fotovoltaika nesmí být součástí budovy a výhradu vlastnictví je potřeba zapsat do katastru nemovitostí.

O financování a údržbu fotovoltaické elektrárny se tak stará spolek. Jedná se tedy o variantu spravedlivější pro ty domácnosti, které s výstavbou fotovoltaiky nesouhlasí. Na druhou stranu má jednu velkou nevýhodu – zisky z prodeje přebytků si členové spolku nemohou přerozdělit. Spolek je musí zdanit 19 % a použít pouze pro financování další činnosti. Přerozdělení zisků je možné pouze v případě, že fotovoltaiku vlastní přímo jeden nebo více členů, nikoli samotný spolek – pak platí pro zdanění hranice 30 000 Kč/rok.

Smlouva o společnosti bez právní osobnosti

Dalším modelem výroby elektřiny v bytovém domě je takzvaná smlouva o společnosti bez právní osobnosti. Fotovoltaiku vlastní jeden ze společníků, který umožní ostatním elektřinu využívat, nebo ji vlastní všichni společníci v závislosti na velikosti podílu.

Tento model funguje podobně jako výše uvedený spolek. Ti, kteří o elektrárnu nemají zájem, se na ní vůbec nepodílí. Společnost opět musí získat souhlas s pronájmem střechy, jejím využitím k výrobě elektřiny a fotovoltaika nesmí být součástí budovy. Výhodou oproti spolku je jednodušší přerozdělení zisků. Pokud zisk nepřesáhne 30 000 Kč/rok, neodvádí se z něj daň z příjmu.

Fotovoltaiku vlastní bytové družstvo

V bytovém družstvu je situace jednodušší než v SVJ. Fotovoltaická elektrárna se stane součástí majetku družstva a kdo ji chce využívat, tomu družstvo stanoví nájemné. Ostatních členů se výstavba solárů nedotkne a nemusí na ni přispívat. Existuje také možnost, že fotovoltaiku bude hradit pouze jeden člen družstva a umožní ostatním ji využívat.

Pro schválení instalace fotovoltaiky je obvykle nutná nadpoloviční většina hlasů členů družstva, ovšem záleží na stanovách – někdy stačí jen souhlas představenstva nebo předsedy. O něco složitější je to s rozdělením zisků z prodeje přebytků. Mimo jiné nesmí zisky přesáhnout třetinu ročního zisku družstva a musí být zdaněny 19 %.

Veškeré podrobnosti o modelech pro fungování fotovoltaiky v bytovém domě najdete v manuálu od Unie komunitní energetiky (UKEN).

Tip

4 tipy, kam solární panely na dům umístit

Kolik stojí instalace panelů na bytový dům

Cena fotovoltaiky pro bytový dům závisí na mnoha faktorech:

  • celkovém instalovaném výkonu,

  • způsobu ukládání přebytků – do baterií nebo ohřevu vody,

  • účinnosti solárních panelů a kvalitě dalších komponent,

  • ceně montáže,

  • dalších souvisejících nákladech na úpravu elektroinstalace.

Stejně jako rodinné domy si i bytové domy mohou žádat o dotaci na solární panely z programu Nová zelená úsporám.

Výše dotace NZÚ pro bytové domy dle podmínek od září 2023

Instalované části systému FVEVýše podpory

Za 1 kWp instalovaného výkonu FV panelů

15 000 Kč

Za 1 kWh el. akumulačního systému

10 000 Kč

Za bytovou jednotku sdílející vyrobenou elektřinu z FVE a připojenou na systém optimalizace spotřeby energie

10 000 Kč

Podívejte se na příklad, jak může vypadat cena fotovoltaiky na střechu pro bytový dům s 23 bytovými jednotkami.

  • Celkový instalovaný výkon: 19,32 kWp

  • Bateriový systém: 19,2 kWh

  • Roční výroba z fotovoltaiky: cca 20 MWh

  • Celková kalkulace: 1 322 220 Kč

  • Dotace NZÚ: 711 800 Kč (19,32×15 000 + 19,2×10 000+ 23×10 000)

  • Cena po odečtení dotace: 610 420 Kč

modelový příklad

Navíc SVJ a bytová družstva mají možnost požádat o vyplacení až 100 % dotace předem formou zálohy.

Upozornění

Panelů jen tolik, kolik unese střecha

Před instalací fotovoltaiky je důležité zjistit, v jakém stavu je střecha a jaká je její nosnost. Pokud se v příštích letech plánuje rekonstrukce střechy, měla by se provést ještě před instalací panelů, protože životnost fotovoltaiky dosahuje 25 až 30 let. Navíc panely představují zatížení až 50 kg/m2, a tak je někdy potřeba jejich počet omezit, aby je střecha unesla.

Jaká je návratnost investice do fotovoltaiky

Doba návratnosti investice do fotovoltaiky závisí na mnoha faktorech, zejména na spotřebě elektřiny v domě a aktuálních cenách elektřiny. Výhodou bytového domu je, že se spotřeba rozloží mezi více domácností, které elektřinu čerpají v různých časech, a tudíž by nemělo vznikat tolik přebytků.

Pojďme pokračovat ve výše uvedeném příkladu.

  • Roční výroba z fotovoltaiky: 20 MWh

  • Cena po odečtení dotace: 610 420 Kč

  • Využitá elektřina v domě: 85 %, tj. 17 MWh

  • Prodej přebytků: 15 %, tj. 3 MWh

  • Průměrná cena za odebranou elektřinu: 5 000 Kč/MWh

  • Průměrná cena za elektřinu prodanou do sítě: 3 000 Kč/MWh

  • Úspora na nákladech za elektřinu: 85 000 Kč/rok

  • Zisk z prodeje přebytků: 9 000 Kč/rok

  • Návratnost: 6,5 let

Tento výpočet doby návratnosti je velmi zjednodušený. Nepočítá s dodatečnými náklady na údržbu fotovoltaiky, rozdílnou výrobou v průběhu let, ani se změnou cen elektřiny v čase.

Jaké jsou aktuální ceny elektřiny?

Zjistěte v online kalkulačce, za kolik dodavatelé nabízí elektřinu pro rok 2024. Vládou stanovený strop se totiž od 1. ledna ruší.

Výhody a nevýhody fotovoltaiky pro bytový dům

  • výroba elektřiny z obnovitelného zdroje a její komunitní sdílení

  • snížení nákladů na elektřinu o 50–90 % pro společné prostory i jednotlivé domácnosti

  • zvýšení hodnoty nemovitosti a jednotlivých bytových jednotek

  • vysoká dotace z programu Nová zelená úsporám


  • vysoké počáteční náklady (avšak možnost čerpání dotace zálohou)

  • nejistota ohledně vývoje cen elektřiny, a tudíž proměnlivá doba návratnosti

  • administrativní náročnost u některých modelů provozování fotovoltaiky

  • vyvolání konfliktů mezi vlastníky, pokud se FVE prosadí jen těsnou většinou

Autor - Jana Březinová
Jana BřezinováVíce článků autora

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Kuchyně
    29. prosince 2023|Jana Březinová
    7 zásad, jak bezpečně pronajmout byt

    Správně stanovit cenu, proklepnout si nájemníka a sepsat kvalitní smlouvu. To je jen pár zásad pro bezpečný pronájem bytu, které byste si měli pohlídat. Nechcete mít přece problémy s opožděným placením nájemného nebo poškozeným vybavením. Zjistěte, jak najít spolehlivého nájemníka i jak sestavit nájemní smlouvu, aby vás dostatečně chránila.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.