Dům s větrnou elektrárnou v pozadí

Větrná elektrárna pro domácnosti: Kdy dává smysl?

1. 3. 2023
|
Délka čtení: 5 min.

Zatímco fotovoltaika se v Česku uchytila rychle a nyní zažívá opětovný boom, na domácí větrné elektrárny narazíte jen zřídka. Menší větrník by přitom v mnoha situacích přispěl k energetické soběstačnosti domácnosti. Kde dává malá větrná elektrárna smysl a kolik vyrobí elektřiny?

Obvykle mikrozdroje s průměrem rotoru do 3 metrů

Když se řekne větrná elektrárna, většina z nás si představí velké větrníky na volných prostranstvích, které lze ve větším množství než v ČR vídat například v Rakousku nebo Německu. Ne všichni ale vědí, že si podobný zdroj zelené energie mohou pořídit i na svůj pozemek, samozřejmě ve zmenšeném provedení.

Větrné elektrárny pro domácí využití se obvykle rozdělují na malé zdroje a mikrozdroje.

  • Mezi malé větrné zdroje se počítají elektrárny s výkonem do 60 kW.

  • Jako mikrozdroje se označují malé větrné elektrárny s výkonem do 2,5 kW a průměrem rotoru do zhruba 2,5–3 metrů. Tento typ v domácích podmínkách jednoznačně převažuje.


Kde se dá větrná elektrárna postavit?

Před instalací větrné elektrárny potřebujete v první řadě zjistit, zda se váš pozemek k tomuto účelu hodí – jinými slovy zhodnotit jeho větrný potenciál. Můžete si domů pozvat odborníky přímo z instalačních firem, ale základní analýzu zvládnete i sami. Pomohou vám například větrné mapy Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Podle nich se jako lokality vhodné pro provoz větrných elektráren jeví hlavně příhraniční horské oblasti a Českomoravská vrchovina.

Hodně vám napoví také prosté pozorování třeba za pomoci meteostanice a pohled do historie místa. Nacházel se dříve v blízkosti vašeho domu větrný mlýn? Pak budete pravděpodobně mít k provozu malé větrné elektrárny dobré podmínky. Instalaci je vhodné probrat s příslušným stavebním úřadem, stavba větrného mikrozdroje na stožáru do výšky 8 metrů by ale měla být administrativně bezproblémová.

Výkon větrné elektrárny mohou omezovat clonící domy nebo stromy. V obecné rovině platí, že čím otevřenější prostranství, tím vyššího výkonu by měla větrná elektrárna dosahovat. Zohlednit musíte i hlučnost elektrárny. Umístění v blízkosti obytných místností se kvůli hluku nedoporučuje, případně je zapotřebí vybírat mezi méně hlučnými modely.

Chci výhodnější elektřinu

Kolik aktuálně zaplatíte za elektřinu?

Zjistěte, jaké ceny elektřiny momentálně nabízí jednotliví dodavatelé.

Větrná elektrárna: Výhody a nevýhody

Větrná energie patří k obnovitelným zdrojům. Výroba elektřiny z větru je šetrná k životnímu prostředí a neprodukuje oxid uhličitý, který se podílí na oteplování zemského klimatu. V době vysokých cen energií vám alternativní zdroje přinesou také velké úspory v rámci rodinného rozpočtu. Na rozdíl od fotovoltaických elektráren pracují ty větrné i v noci a za špatného počasí – jen musí dostatečně foukat vítr. Na maximum svého výkonu se většina malých větrných elektráren dostává při větru o rychlosti 3–4 m/s.

Z možných negativ jsme již zmínili hlučnost. Nutno ale dodat, že moderní větrné elektrárny nejsou tak hlučné jako jejich starší předchůdkyně a ve většině případů nebude hluk obtěžující.

Další nevýhoda vychází ze samotného fungování. Větrná elektrárna pracuje na mechanickém principu – vítr roztáčí rotor, který přímo nebo přes převodovku pohání generátor elektrického proudu. Kde jsou mechanické části, tam nevyhnutelně nastupují možné poruchy a nutnost průběžné údržby. Nicméně při adekvátní péči můžete počítat s životností systému okolo 20 let.

K nevýhodám patří rovněž menší možnost výběru. Solární elektrárnu vám v Česku zajistí desítky firem od malých subjektů až po velké energetické společnosti. Počet dodavatelů a nabízených modelů malých větrných elektráren je ve srovnání s fotovoltaikou výrazně nižší. To však neznamená, že byste nenašli vhodný a kvalitní výrobek nebo dodavatele. Společností je na trhu stále dostatek na to, abyste jich mohli oslovit několik a porovnali si více cenových nabídek.

Kolik elektřiny malá větrná elektrárna vyrobí?

Cena větrných mikroelektráren je poměrně různorodá. Standardně se pohybuje v řádu desítek tisíců korun. Nejmenší modely pořídíte již okolo 10–20 tisíc, větší systémy stojí klidně přes 100 tisíc korun. Částka se odvíjí hlavně od průměru rotoru, a tedy i od celkového výkonu elektrárny.

Stanovit roční produkci elektřiny z větrného mikrozdroje je docela obtížné. Do úvah totiž musíte zahrnout nejen počet větrných dnů a průměrnou rychlost větru v dané lokalitě, ale také místní podmínky, jako třeba počet a umístění okolních staveb. V této otázce je proto lepší obrátit se na odborníka, který zhodnotí produkci větrné elektrárny s ohledem na konkrétní situaci.

Pokud se o výpočet budete pokoušet svépomocí, uvědomte si, že výrobci uváděný instalovaný výkon je počítán za optimálních povětrnostních podmínek. Reálný výkon se samozřejmě liší a většinou bude nižší. Velmi orientačně lze u malé větrné elektrárny s výkonem 750 W počítat s výrobou asi 1 až 2 MWh elektřiny ročně. Ale více než kdy jindy zde platí, že každý případ bude jiný.

Přemýšlíte o změně dodavatele elektřiny?

Spočítejte si aktuální ceny elektřiny v naší kalkulačce a vyberte si tu nejvýhodnější. Se změnou dodavatele vám zdarma pomůžeme.

Investice do větrné elektrárny je za pár let zpět

Ještě složitější je výpočet návratnosti investice, do kterého promlouvá cena odebírané elektřiny. Ta se napříč domácnostmi značně liší v závislosti na dodavateli a konkrétním tarifu. U elektráren s pořizovací cenou v řádu nižších desítek tisíc korun instalační společnosti obvykle uvádí návratnost investice v horizontu 2–3 let.

S ohledem na několikanásobně delší životnost se proto pořízení větrné elektrárny vyplatí. Samozřejmě při vybudování větrníku na vhodném místě, což může být u řady pozemků problém. Zatímco pro fotovoltaický panel dnes takový prostor najdete prakticky vždy, realizace větrné elektrárny na nevyhovujících podmínkách může ztroskotat častěji. Ve chvíli, kdy větrný potenciál pozemku není dostatečný, nemá výstavba větrné elektrárny žádný význam.

Zajímavost

Podobně jako fotovoltaika slouží i větrná elektrárna jako doplňkový energetický zdroj. Smysl často dává i kombinace obou systémů. Energie z větru může fotovoltaickou elektrárnu dobře doplňovat v noci nebo v době, kdy je zataženo.

Větrné elektrárny v ČR: Zatím ve stínu fotovoltaiky

Ačkoliv je větrná energie celosvětově nejrychleji se rozvíjejícím energetickým oborem, v České republice zatím stojí na okraji zájmu. A rozhodně to není jen tím, že by v Česku nebylo moře, na kterém by se daly vystavět efektivní offshore elektrárny. Příklady okolních zemí ukazují, že větrnou energii lze účinně využívat i bez moře.

Za nepříliš překotným rozvojem větrné energetiky v ČR stojí podle odborníků hlavně nedostatečná podpora státu a zřejmě také nechuť občanů či místních samospráv ke stavbám tohoto druhu. Na odporu se z velké části podílí i vzhled větrníků, který bývá vnímán spíše negativně.

Kombinace těchto faktorů se odráží ve statistikách. Podíl větrné energie na energetickém mixu ČR činí méně než 1 %. Souhrn instalací všech větrných elektráren odpovídá 340 megawattům (MW), přičemž se jedná o číslo, které od roku 2019 neroste. Jen pro srovnání – v EU přibylo pouze za loňský rok 15 gigawattů (= 15 000 MW) nového instalovaného výkonu větrných elektráren. Zhruba z 90 % se na tom podílely větrníky vybudované na pevnině (onshore).

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Povinná výměna kotlů
    14. března 2024|Petr Woff
    Povinná výměna kotlů na tuhá paliva: Kdy a proč už si ve starém kotli nezatopíte?

    Povinná výměna starých kotlů na tuhá paliva se blíží. Od 1. září 2024 nesmí být provozovány kotle 1. a 2. emisní třídy, původní termín vláda kvůli energetické krizi posunula. Zjistěte, zda se výměna týká i vašeho kotle.

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.