Kondenzační plynový kotel

Plyn jako nejoblíbenější náhrada za uhlí. Jak vybrat kondenzační plynový kotel?

16. 6. 2021
|
Délka čtení: 8 min.

Chystáte se na výměnu starého kotle na pevná paliva? Pokud máte plynovou přípojku, pak bude vaše první volba nespíš plynový kotel. Vytápění plynem je levné a pohodlné, ale kondenzační kotel představuje vysokou počáteční investici. Zjistěte, jak vybrat plynový kondenzační kotel, aby se vám vyplatil.

Od 1. září 2022 musí kotle na pevná paliva splňovat parametry 3. emisní třídy. To znamená, že kotle 1. a 2. emisní třídy již nesmí být v provozu. Přečtěte si podrobnosti k povinné výměně starých kotlů a porovnejte si ostatní technologie vytápění.

Povinná výměna kotle až od 1. 9. 2024

Vláda kvůli energetické krizi a rostoucí inflaci posunula termín zákazu provozu starých kotlů o dva roky, konkrétně na 1. září 2024.

Více podrobností se dozvíte v článku Kotlíkové dotace 2022: Termíny se posunuly, peněz zbývá dost, ale chybějí technologie.

Jak fungují kondenzační plynové kotle

Ještě než se pustíte do výběru plynového kotle, je dobré se zorientovat v tom, jak fungují. V současné době se v nabídce prodejců setkáte pouze s kondenzačními plynovými kotli. Ty nahradily zastaralé atmosférické plynové kotle, protože pracují mnohem efektivněji.

Prohlíželi jste si nabídku kondenzačních kotlů a zarazila vás účinnost přesahující 100 %? Jak je vůbec možné, aby kotel vyvinul více energie, než kterou spotřebuje? Nejčastěji se u kondenzačních kotlů setkáte s účinností 105–110 %. Správně by tato veličina měla nést název normovaný stupeň využití. V podstatě udává, že kotel funguje s vyšší účinností, než kdyby využil na sto procent energii zemního plynu, který spálí. Toho je dosaženo pomocí kondenzace.

Díky kondenzaci klesá spotřeba plynu

Kondenzační plynové kotle fungují na principu kondenzace a využívají zbytkové teplo ze spalin. Součástí spalin je horká vodní pára, která u běžných kotlů odchází bez využití. Naopak kondenzační kotel ji umí využít pro předehřátí vody v otopné soustavě – ve výměníku odebere teplo ze spalin a vodní pára kondenzuje na vodu. Potom už není nutné spálit tolik plynu pro ohřátí vody v radiátorech, a tím dochází ke značné úspoře zemního plynu.

Nejlépe dochází ke kondenzaci, pokud plynový kotel ohřívá otopnou vodu pouze na nižší teplotu. Ideální je instalace podlahového vytápění s teplotním spádem 40/30 °C nebo 55/35 °C. To ale neznamená, že se moderní kotle nehodí do starších staveb s klasickými radiátory. Přestože nedochází vždy ke kondenzaci, fungují kondenzační plynové kotle velmi efektivně – oproti starším modelům mají totiž nižší ztráty sáláním a spalují plyn účinněji.

Nejdříve zjistěte tepelné ztráty

Prvním krokem při výběru plynového kotle by mělo být určení tepelných ztrát nemovitosti. Podle toho, kolik tepla vám z domu uniká, můžete určit potřebný výkon kondenzačního kotle.

Čím jsou tepelné ztráty nižší, tím menší výkon kotle vám stačí, a tím efektivněji bude docházet ke kondenzaci. Díky tomu ušetříte na spotřebě plynu. Správně dimenzovaný kotel zajistí dostatek tepla ve velmi chladných i přechodných obdobích a dovoluje snížit výkon na optimální hodnotu. Proto se v parametrech kondenzačních kotlů setkáte s rozsahem výkonu, respektive s maximálním výkonem a minimálním výkonem.

Jak určit výkon plynového kotle

Maximální výkon kotle by měl odpovídat nejchladnějším podmínkám, v jakých kotel musí pracovat. Čím větší prostor budete vytápět, tím vyšší maximální výkon je potřeba. Vyšší výkon je logicky nutný také u nezateplených staveb nebo v chladných oblastech.

Minimální výkon umožňuje regulovat výkon kotle a omezit jeho časté spínání při mírných teplotách (5–15 °C). Až tři čtvrtiny topné sezóny vám stačí 15–50 % výkonu kotle. Kvalitní kotle dokáží pracovat s širokým rozsahem výkonu, a tím se omezuje časté spínání. To potvrzuje i Filip Hloušek ze společnosti Bosch Termotechnika pro novinky.cz: „Důležitý je totiž i jeho minimální výkon. Čím nižší je tato hodnota, tím lépe – jsou omezeny časté starty kotle, čímž se prodlužuje životnost zařízení a snižuje spotřeba.”

Správný výkon kotle byste měli vždy konzultovat s odborníkem nejlépe na základě tepelných ztrát, nikoliv podle orientačních tabulek, které najdete na internetu.

Výkon plynového kotle

Plynový kotel s ohřevem vody

Pořizujete-li nový plynový kotel pro vytápění, můžete snadno a levně vyřešit i ohřev vody. V nabídce výrobců najdete tři typy kotlů umožňující ohřev vody:

  • kotle s integrovaným zásobníkem vody,

  • kotle s externím zásobníkem vody,

  • kotle s průtokovým ohřevem vody.

Plynové kotle se zásobníkem vody se hodí pro vícečlenné domácnosti – čím více vody potřebujete, tím větší zásobník si pořiďte. Menší zásobníky bývají integrované, ty větší pak stojí samostatně a zabírají více místa. Průtokový ohřev vody je vhodný spíše pro menší domácnosti.

Kam budete plynový kotel instalovat?

Při výběru plynového kotle je důležité, do jaké místnosti ho chcete instalovat. Kondenzační kotle se vyrábí ve variantě závěsné nebo stacionární – k postavení na zem. Se stacionárními modely se setkáte především u kotlů s velkým zásobníkem na teplou vodu. Je potřeba počítat s tím, že tyto kotle zaberou hodně místa, a proto se instalují spíše mimo obytné místnosti.

Při rozhodování, kam kotel umístit, musíte vzít v úvahu také nutnost odvodu spalin a kondenzátu. Kondenzační plynový kotel nemůže využít klasický komín – spalinové cesty se dělají nejčastěji z polypropylenu. Můžete vyvložkovat původní komín nebo kotel tzv. odkouřit přes fasádu. Poradit si musíte rovněž s odvodem kondenzátu. Toho vzniká každý den až 30 litrů. Pokud není v místnosti možnost odvést kondenzátu do kanalizace, je možné instalovat přečerpávací stanici kondenzátu.

Chcete-li mít kotel přímo v bytě, je dobré věnovat pozornost také jeho hlučnosti.

Kolik stojí kondenzační plynový kotel?

Nejoblíbenější modely plynových kotlů koupíte za 30–60 tisíc korun. Připlatíte si za plynové kotle s ohřevem vody. Dražší jsou rovněž modely, které umožňují širokou modulaci výkonu – tzn. rozdíl mezi minimálním a maximálním výkonem je velký.

Vysoká počáteční investice se vám ale začne rychle vracet na levném provozu. Jedna kilowatthodina plynu stojí dlouhodobě jen kolem 1,20–1,50 Kč. Pokud se budete o kotel dobře starat, vydrží vám navíc dlouhá léta. Jeho životnost dosahuje přibližně 15–20 let.

S výměnou starého kotle neotálejte

Týká se vás zákaz provozu starého kotle na uhlí a dřevo? Pak jeho výměnu rozhodně nenechávejte na poslední chvíli. V České republice zbývá vyměnit ještě stovky tisíc kotlů, a tak se dodací lhůty topenářských firem prodlužují.

V následujícím článku se dozvíte, jaké dotace můžete získat na nový kotel a jaké se nabízí další možnosti financování.

Autor - Jana Březinová
Jana BřezinováVíce článků autora

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Fotovoltaika
    22. března 2024|Petr Woff
    Jaké jsou výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky v roce 2024?

    Mnozí Češi investují do fotovoltaických panelů, aby měli vlastní levnou energii. Přebytky, které sami nespotřebují, nebo neuloží do baterie, posílají do centrální distribuční soustavy. Za tyto přetoky však dostávají zaplaceno pouze pokud mají uzavřenou výhodnou smlouvu o výkupu. Zjistěte, jaké jsou aktuální výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky.

  • Povinná výměna kotlů
    14. března 2024|Petr Woff
    Povinná výměna kotlů na tuhá paliva: Kdy a proč už si ve starém kotli nezatopíte?

    Povinná výměna starých kotlů na tuhá paliva se blíží. Od 1. září 2024 nesmí být provozovány kotle 1. a 2. emisní třídy, původní termín vláda kvůli energetické krizi posunula. Zjistěte, zda se výměna týká i vašeho kotle.

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?