Cestovní pojištění – srovnání cen

Spoření si na důchod - prasátko, bankovky

Už jste někdy přemýšleli nad svou penzí? Pro aktivního mladého člověka, řekněme třeba třicátníka, je to představa téměř abstraktní, nijak lákavá a hlavně na hony vzdálená tomu, co dnes a denně řeší – vlastní bydlení, splátky půjček, péče o děti či teprve plánování rodiny… Není toho málo. Pokud se ale na chvíli zastavíte, vaše starší „já“ vám rozhodně poděkuje.

Ani třicet let po změně režimu se Češi zcela nezbavili zvyku spoléhat se v otázce zajištění na stáří na stát. Stále věříme, že v penzi se o nás primárně postará právě on. Vlastní úspory vnímáme spíše jako prostředky „na přilepšenou“. 

porovnání půjček

Bude na důchody? 

Podle odhadů Českého statistického úřadu u nás v roce 2050 bude o skoro jeden milion osob starších 65 let více, než je tomu nyní. Do budoucna to přinese dva problémy. Za prvé bude více těch, kteří z důchodového systému čerpají, a za druhé ubude obyvatel v aktivním věku, kteří do systému přispívají. 

Riziko, že stát nebude mít dostatečné množství prostředků na výplatu důchodů v takové výši, aby plně pokryly životní náklady seniorů, je tedy zcela reálné. Jednoduše řečeno – státní důchody nejspíše budou, ale otázka je, v jaké výši

Důchod? Často znamená velký pokles životní úrovně 

Již dnes činí české důchody v průměru jen 41 % průměrné hrubé mzdy. Odchod do penze tak většinou znamená výraznou změnu ve finanční situaci. Podle propočtů by se měl v roce 2050 podíl důchodu k průměrné mzdě snížit na pouhých 30 %. To je pádný argument, proč se do budoucna nespoléhat jen na stát. Jsou to nadto opravdu jen průměry – pro ty, kteří se v aktivním věku těšili vysokým příjmům, bývá tento rozdíl ještě větší. 

Dalším argumentem je, že se v České republice za poslední století zvýšila naděje na dožití o 30 let. A stále se zvyšuje. Čím dál vyšší věk pak vede k prodlužování doby penze. Také z tohoto důvodu bychom měli dnes klást vyšší důraz na přípravu na stáří než dříve. 

Čím dříve, tím méně aneb Když je čas na vaší straně 

V mládí se soustavně připravujeme na aktivní část svého života. Jakmile však nastoupíme do zaměstnání či zahájíme podnikání, příprava na další etapu – stáří – začíná zpravidla pokulhávat. Přitom právě v úvodu svého produktivního období máte v rukou velký trumf, a tím je čas. Při investování je samozřejmě snazší dosáhnout požadované částky na třicetiletém horizontu než na desetiletém. 

Kolik byste si tedy na období starobního důchodu měli odkládat a jaký si stanovit cíl? Obecně doporučenou cílovou částkou jsou dva miliony korun. Taková úspora znamená měsíční rentu zhruba 10 tisíc korun po dobu dvaceti let (samozřejmě navíc ke státnímu důchodu). 

Jak naspořit dva miliony korun do 65 let (při zhodnocení 4 % p.a.)? 

  • Ve 20 letech byste měli měsíčně spořit 1 320 Kč. 
  • Ve 30 letech byste měli měsíčně spořit 2 181 Kč.  
  • Ve 40 letech byste měli měsíčně spořit 3 877 Kč. 
  • V 50 letech byste měli měsíčně spořit 8 100 Kč. 
  • V 55 letech byste měli měsíčně spořit 13 500 Kč. 
  • V 60 letech byste měli měsíčně spořit 30 000 Kč. 
 
Spoření si na důchod - snídající manželé

Spoření s podporou státu 

Co se týče konkrétních spořicích či investičních produktů, možností je hned několik. 

Státní příspěvek lze získat k doplňkovému penzijnímu spoření, respektive penzijnímu připojištění. Tato forma spoření kromě toho nabízí i úlevy na daních, zhodnocení vkladů, možnost využití peněz v takzvaném předdůchodu nebo příspěvky od zaměstnavatelů. 

Pro minimální státní příspěvek 90 korun musíte spořit minimálně 300 korun měsíčně. Nejvyšší možný státní příspěvek je 230 korun. Pro maximální využití příspěvku je nutné, abyste spořili alespoň tisícovku měsíčně. Navíc si můžete snížit daňový základ až o 24 000 korun ročně. Odečíst lze částku vkladu nad 1 000 korun, takže pro plný odpočet byste měli měsíčně spořit 3 000 korun. 

Těch, kteří si spoří právě v penzijních fondech, je nyní přibližně 4,4 milionu. To není špatné číslo, žádoucí by však bylo větší zapojení mladších klientů. Průměrný věk účastníka penzijního spoření je okolo 47 let. Tento průměrný klient má naspořeno jen zhruba okolo sta tisíc korun. Problém je tedy i ve výši ukládaných prostředků. Lidé na penzi spoří v průměru 2,5 % ze své mzdy, odborníci však doporučují dávat stranou ideálně 5 až 10 %.

Výše státního příspěvku dle vkladu za měsíc

Úložka

příspěvek 

300 Kč

90 Kč 

400 Kč

110 Kč 

500 Kč

130 Kč 

600 Kč

150 Kč 

700 Kč

170 Kč  

800 Kč

190 Kč 

900 Kč

210 Kč 

1 000 Kč a více  

230 Kč měsíčně  

Investice pro odvážnější 

Penzijní spoření rozhodně není jedinou možností, jak si naspořit na důchod. Státem podporované je i stavební spoření. To však primárně slouží jako produkt na kratší horizont. 

Odvážnější mohou vsadit třeba na investice do podílových fondů. Některé podílové fondy jsou rizikovější, jiné méně. Ze statistik ale plyne, že v drtivé většině případů vyděláte. Zhodnocení těchto investic dosahuje v průměru okolo 6 až 8 procent. Běžné jsou pravidelné investice třeba již od 500 korun měsíčně. 

Ještě lepší je pak kombinace více finančních nástrojů, třeba právě podílových fondů s výše uvedeným penzijním spořením. Jednoduše řečeno nevsázejte vše na jednoho koně. Úspory vždy diverzifikujte. 

Na závěr se patří dodat, že i pořízení vlastního bydlení je svým způsobem jedním z pilířů k zajištění klidného stáří. V důchodu opravdu nemusíte mít dostatek peněz na to, abyste utáhli i placení nájmu

Hodnocení článku:  
Počet hlasů: 2