Nově postavená dálnice

Dálnice D1: Jak probíhala její výstavba?

11. 12. 2020
|
Délka čtení: 4 min.

Řidiči často proklínaná a vysmívaná, zároveň ale naprosto nepostradatelná – i taková je dálnice D1. Zapomeňme teď na chvíli na aktuální stav dálnice D1 a podívejme se na její historii. Jak probíhala výstavba nejdelší české dálnice?

Konkrétní návrhy na výstavbu dálnice D1 se objevily ve 30. letech 20. století

Ve 30. letech 20. století docházelo k do té doby nevídanému rozmachu motorismu. Bylo jasné, že s dalším růstem počtu aut bude potřeba oddělit pomalý lokální provoz a rychlou dálkovou dopravu. V té době se také objevilo několik návrhů na stavbu dálkových silnic. Jedna z variant pracovala se spojením mezi Plzní a Košicemi, ta druhá – navrhovaná zlínským velkoprůmyslníkem J. A. Baťou – si kladla za cíl spojit Cheb s Podkarpatskou Rusí, tedy nejzápadnější a nejvýchodnější oblasti tehdejšího území Československa.

Baťa v červenci 1937 získal od vlády povolení na přípravné práce, zabrání Sudet Německou říší v roce 1938 ale původní plány narušilo. Ještě téhož roku následovala vídeňská arbitráž, po které Československo přišlo o významnou část jižního i východního Slovenska a také část Podkarpatské Rusi. Cheb, Košice ani Užhorod najednou nebyly součástí československého území. Vše se muselo přepracovávat. Od listopadu 1938, krátce po vídeňské arbitráži, bylo za výstavbu zodpovědné nově zřízené Velitelství stavby dálkových silnic.

V květnu roku 1939 se začalo stavět

Ještě na konci roku 1938 se oficiálně začalo pracovat s termínem dálnice. Stál za ním s největší pravděpodobností stavební inženýr Karel Chmel, který jej vymyslel během projektové přípravy zkrácením a spojením dvojsloví dálková silnice. V prosinci 1938 bylo Velitelství stavby dálkových silnic přejmenováno na Generální ředitelství stavby dálnic.

Konečný plán výstavby nakonec počítal se spojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Vše bylo posvěceno i německými okupanty. Ti přikázali, aby dálnice D1 splňovala přísnější technické parametry, které odpovídaly zkušenostem z německých dálnic. Druhého května 1939 se mohlo začít oficiálně stavět. Mimochodem, výstavba začala jen den poté, co byla v Československu zavedena jízda vpravo. Tento krok byl ale plánován delší dobu, a tak se s pravostranným provozem v projektu počítalo.

Válka a komunisté výstavbu zastavily

Dálnice západ – východ, jak se dálnici D1 tehdy říkalo, se začala stavět nejprve v pohoří Chřiby nedaleko Zlína. Tato skutečnost je poměrně paradoxní, protože dnes tudy žádná dálnice nevede. Několik měsíců poté se stavělo i v úseku Praha – Humpolec. Výstavba probíhala navzdory začátku války úspěšně, nicméně postupem času se důsledky bojů projevovaly v nedostatku materiálu i pracovních sil. Stavební práce byly v roce 1942 zastaveny.

Pokračovalo se až po válce – na základě dekretu vydaného prezidentem Benešem byla nařízena dostavba dálnice z Prahy do Brna a dále až ke slovenským hranicím. Začít se však mělo jen částí mezi Prahou a Humpolcem. Výstavba se opět rozběhla v roce 1946, jenže po únoru 1948 se tempo značně zpomalilo a v roce 1950 práce opět ustaly – nový komunistický režim se soustředil na podporu těžkého průmyslu, nikoliv toho automobilového. To, co bylo hotové, zůstalo ležet ladem.

Z Prahy do Brna po dálnici D1 až v roce 1980

Opětovný nárůst silniční dopravy donutil komunisty názor přehodnotit – v roce 1963 vláda rozhodla o obnovení stavby dálnice D1 v trase Praha – Brno – Žilina – Košice, přičemž přednostně se počítalo s kratším úsekem z Prahy do Brna. V září roku 1967 se začalo opět stavět. Mezi lety 1967–1971 se budovala část vedoucí z Prahy do Mirošovic. Zde projektanti využili velké množství původní staveb. Zmiňovaná část byla 12. července 1971 uvedena do provozu jako první úsek československé dálnice.

Výstavba dálnice D1 pokračovala na úsecích do Hořic a přes údolí řeky Sázavy. Paralelně se v 70. letech rozjely práce také na moravské straně – v roce 1975 byl dokončen úsek z Brna do Měřína, o dva roky později se výstavba na české straně dostala do Hořic. Zbývalo tak posledních zhruba 55 km přes Českomoravskou vrchovinu. Po dokončení této části se 8. listopadu roku 1980 mohli řidiči poprvé projet na dálnici D1 z Prahy do Brna. V Brně na D1 navazovala rovněž nová dálnice D2 až do Bratislavy. Československo se konečně dočkalo dálničního propojení.

Co čeká dálnici D1 do budoucna?

Stav dálnice D1 má v současné době daleko k ideálu, na řadě úseků docházelo v posledních letech k opravám. Celková rekonstrukce začala v roce 2013 a běží dodnes. Práce nyní probíhají na čtyřech úsecích, přičemž nejpozději v prosinci by měly na zimu ustat. Plánovanou rekonstrukci nezpomalila ani pandemie koronaviru. „Harmonogram, jak jsme ho nastavili, pokračuje. Ke zpožděním prakticky nedošlo,“ řekl serveru Aktuálně.cz generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Pokud se výrazně nezhorší epidemiologická situace a vše půjde podle plánu, pak by celková rekonstrukce dálnice D1 měla skončit v říjnu roku 2021.

Autorka - Vendula Flassig Vrablová
Vendula Flassig VrablováVíce článků autora

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Automechanik upevňuje rámeček pod SPZ
    27. února 2024|Jana Březinová
    Vše o SPZ: K čemu slouží, jak řešit její ztrátu a vybrat si ji na přání?

    Když SPZ ztratíte a vyjedete bez ní, hrozí vám zákaz řízení až na 1,5 roku. Připravit vás o ni ale může i policie, když zjistí, že dlužíte za pokuty. Od roku 2016 si můžete navrhnout SPZ na přání. Nesmí obsahovat vulgarity a zaplatíte za ni 10 000 Kč. Co dalšího jste o SPZ (ne)věděli?

  • žena telefonuje po nehodě u auta ve sněhu
    13. února 2024|Jana Březinová
    Nehody v zimě: Jak jim předcházet a jak si auto správně pojistit

    V posledních letech bývají zimy mírnější, přesto každoročně na namrzlých silnicích zemře kolem 20 osob a asi 1000 se zraní. Řidiči nejsou zvyklí jezdit v zimních podmínkách, a tak je náledí a sníh na vozovce často zaskočí. Na co si dát na silnicích pozor, jaká zimní výbava vám nesmí chybět a jak si auto na zimu správně pojistit?

  • povinné ručení mimo čr
    12. února 2024|Petr Pohůdka
    Povinné ručení v zahraničí: Kde všude vám platí zelená karta?

    Pokud jezdíte po českých silnicích, musíte mít sjednané povinné ručení. V opačném případě vám hrozí vysoká pokuta. Jako potvrzení o sjednání povinného ručení slouží zelená karta na auto. Jak si ale zařídit pojištění auta do zahraničí? Záleží, kam vyrážíte. V Evropě si téměř všude vystačíte se zelenou kartou, jinde musíte uzavřít hraniční pojištění.

  • pohonne-hmoty
    24. ledna 2024|Petr Pohůdka
    Kolik stojí benzín a nafta? Srovnáváme ceny pohonných hmot v tuzemsku a zahraničí

    Ceny pohonných hmot v posledních třech měsících výrazně klesly. Benzín i nafta stojí v průměru okolo 36 Kč/litr. Zlevňuje se především kvůli propadu cen ropy na světových trzích. Nejvyšší ceny jsou tradičně v Praze, naopak nejvýhodněji natankujete v Královéhradeckém kraji. V rámci Evropské unie je nejlevnější benzín v Bulharsku a Rumunsku. Podívejte se na grafy porovnávající současné ceny pohonných hmot v ČR a EU.

  • 10. ledna 2024|Jana Březinová
    Jaké změny platí pro řidiče od 1. ledna 2024?

    Se začátkem roku se řidiči v ČR musí připravit na mnoho novinek zejména v souvislosti s novým zákonem o silničním provozu. Mění se bodový systém i výše pokut. Už s sebou není třeba vozit doklady od auta, velký technický průkaz se dokonce ruší. Dálniční známka zdraží o 800 Kč a na silnice vyjedou už 17letí řidiči. Jaké novinky pro řidiče od letoška platí?

  • Auto po autonehodě
    28. prosince 2023|Jana Březinová
    Víte, jak získat odpovídající odškodnění po dopravní nehodě?

    Poškození při dopravní nehodě mají často nárok na násobně vyšší částky, než jim přiznala pojišťovna. Na vině bývají nesprávně vyplněné formuláře nebo chybějící lékařské zprávy. Navíc někdy o kompenzaci ani nežádají, protože nechtějí viníka popotahovat u soudu. Odškodnění se však řeší přímo s pojišťovnou a vyplácí se z povinného ručení.

  • mladý muž za volantem - jak vybrat první auto
    30. listopadu 2023|Jana Březinová
    Jak vybrat první auto

    Spolehlivé, bezpečné, kompaktní, s nízkou spotřebou. Snadno se s ním manévruje a parkuje. Pár ťukanců se na něm ztratí. Náhradní díly jsou dostupné a levné, stejně jako povinné ručení. Podobně bychom mohli shrnout, jak vypadá nejlepší první auto. Splňuje to třeba Škoda Fabia nebo VW Golf.

  • muž sedící v autě - co najdeme v technickém průkazu
    24. listopadu 2023|Petr Woff
    Co najdete v technickém průkazu?

    Česká republika se digitalizuje, což brzy pocítí řidiči. Úřady vám od roku 2024 nevydají velký technický průkaz v papírové podobě. Informace o svém voze najdete v elektronickém registru, kam se přihlásíte přes internet. Malý technický průkaz zůstane ve fyzické formě. Prozkoumejme, co znamenají kódy v obou dokumentech, a jaké následky má ztráta velkého či malého technického průkazu.

  • funkčnost airbagu
    13. listopadu 2023|Jana Březinová
    Jak fungují airbagy

    Airbagy v kombinaci s bezpečnostními pásy snižují riziko úmrtí o 61 % při čelním nárazu. Nafouknou se během 50 milisekund. Za rychlou reakcí se skrývají chytré senzory pohybu a elektronicky aktivovaná chemická reakce.

  • Muž opřený o auto v autosalónu
    08. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Nejlevnější auta na trhu: Do 300 000 Kč už jen pár modelů

    Nejlevnější nové auto dnes seženete zhruba za 300 000 Kč. V těchto relacích ale počítejte s malým výběrem a skromnější výbavou. Jak nejlevnější auto na trhu vypadá a na co byste při koupi nového vozu neměli zapomenout?