Dálnice D1: Jak probíhala její výstavba?

Řidiči často proklínaná a vysmívaná, zároveň ale naprosto nepostradatelná – i taková je dálnice D1. Zapomeňme teď na chvíli na aktuální stav dálnice D1 a podívejme se na její historii. Jak probíhala výstavba nejdelší české dálnice?

Konkrétní návrhy na výstavbu dálnice D1 se objevily ve 30. letech 20. století

Ve 30. letech 20. století docházelo k do té doby nevídanému rozmachu motorismu. Bylo jasné, že s dalším růstem počtu aut bude potřeba oddělit pomalý lokální provoz a rychlou dálkovou dopravu. V té době se také objevilo několik návrhů na stavbu dálkových silnic. Jedna z variant pracovala se spojením mezi Plzní a Košicemi, ta druhá – navrhovaná zlínským velkoprůmyslníkem J. A. Baťou – si kladla za cíl spojit Cheb s Podkarpatskou Rusí, tedy nejzápadnější a nejvýchodnější oblasti tehdejšího území Československa.

Baťa v červenci 1937 získal od vlády povolení na přípravné práce, zabrání Sudet Německou říší v roce 1938 ale původní plány narušilo. Ještě téhož roku následovala vídeňská arbitráž, po které Československo přišlo o významnou část jižního i východního Slovenska a také část Podkarpatské Rusi. Cheb, Košice ani Užhorod najednou nebyly součástí československého území. Vše se muselo přepracovávat. Od listopadu 1938, krátce po vídeňské arbitráži, bylo za výstavbu zodpovědné nově zřízené Velitelství stavby dálkových silnic.

V květnu roku 1939 se začalo stavět

Ještě na konci roku 1938 se oficiálně začalo pracovat s termínem dálnice. Stál za ním s největší pravděpodobností stavební inženýr Karel Chmel, který jej vymyslel během projektové přípravy zkrácením a spojením dvojsloví dálková silnice. V prosinci 1938 bylo Velitelství stavby dálkových silnic přejmenováno na Generální ředitelství stavby dálnic.

Konečný plán výstavby nakonec počítal se spojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Vše bylo posvěceno i německými okupanty. Ti přikázali, aby dálnice D1 splňovala přísnější technické parametry, které odpovídaly zkušenostem z německých dálnic. Druhého května 1939 se mohlo začít oficiálně stavět. Mimochodem, výstavba začala jen den poté, co byla v Československu zavedena jízda vpravo. Tento krok byl ale plánován delší dobu, a tak se s pravostranným provozem v projektu počítalo.

Válka a komunisté výstavbu zastavily

Dálnice západ – východ, jak se dálnici D1 tehdy říkalo, se začala stavět nejprve v pohoří Chřiby nedaleko Zlína. Tato skutečnost je poměrně paradoxní, protože dnes tudy žádná dálnice nevede. Několik měsíců poté se stavělo i v úseku Praha – Humpolec. Výstavba probíhala navzdory začátku války úspěšně, nicméně postupem času se důsledky bojů projevovaly v nedostatku materiálu i pracovních sil. Stavební práce byly v roce 1942 zastaveny.

Pokračovalo se až po válce – na základě dekretu vydaného prezidentem Benešem byla nařízena dostavba dálnice z Prahy do Brna a dále až ke slovenským hranicím. Začít se však mělo jen částí mezi Prahou a Humpolcem. Výstavba se opět rozběhla v roce 1946, jenže po únoru 1948 se tempo značně zpomalilo a v roce 1950 práce opět ustaly – nový komunistický režim se soustředil na podporu těžkého průmyslu, nikoliv toho automobilového. To, co bylo hotové, zůstalo ležet ladem.

Z Prahy do Brna po dálnici D1 až v roce 1980

Opětovný nárůst silniční dopravy donutil komunisty názor přehodnotit – v roce 1963 vláda rozhodla o obnovení stavby dálnice D1 v trase Praha – Brno – Žilina – Košice, přičemž přednostně se počítalo s kratším úsekem z Prahy do Brna. V září roku 1967 se začalo opět stavět. Mezi lety 1967–1971 se budovala část vedoucí z Prahy do Mirošovic. Zde projektanti využili velké množství původní staveb. Zmiňovaná část byla 12. července 1971 uvedena do provozu jako první úsek československé dálnice.

Výstavba dálnice D1 pokračovala na úsecích do Hořic a přes údolí řeky Sázavy. Paralelně se v 70. letech rozjely práce také na moravské straně – v roce 1975 byl dokončen úsek z Brna do Měřína, o dva roky později se výstavba na české straně dostala do Hořic. Zbývalo tak posledních zhruba 55 km přes Českomoravskou vrchovinu. Po dokončení této části se 8. listopadu roku 1980 mohli řidiči poprvé projet na dálnici D1 z Prahy do Brna. V Brně na D1 navazovala rovněž nová dálnice D2 až do Bratislavy. Československo se konečně dočkalo dálničního propojení.

Co čeká dálnici D1 do budoucna?

Stav dálnice D1 má v současné době daleko k ideálu, na řadě úseků docházelo v posledních letech k opravám. Celková rekonstrukce začala v roce 2013 a běží dodnes. Práce nyní probíhají na čtyřech úsecích, přičemž nejpozději v prosinci by měly na zimu ustat. Plánovanou rekonstrukci nezpomalila ani pandemie koronaviru. „Harmonogram, jak jsme ho nastavili, pokračuje. Ke zpožděním prakticky nedošlo,“ řekl serveru Aktuálně.cz generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Pokud se výrazně nezhorší epidemiologická situace a vše půjde podle plánu, pak by celková rekonstrukce dálnice D1 měla skončit v říjnu roku 2021.