Kde rostou houby? Nápovědu najdete na příjezdových cestách

Hřib smrkový, bedla vysoká nebo liška obecná právě nyní využívá příznivých povětrnostních podmínek a roste. Nasměrujeme vás do nejlepších houbařských lokalit v České republice! Úrodná místa existují také v Praze, ale neztrácejte čas. Každý hříbek čeká pouze na toho nejrychlejšího zájemce!

Kdy vrcholí houbařská sezóna

Houbám prospívá vlhko a teplo, ale všeho moc škodí. Ideální jsou mírné a dlouhodobé deště, doprovázené teplotami od 10 po 25 °C. Čeští houbaři mají největší šanci na úspěch od července do září, ale záleží na aktuálním lokálním počasí. Hřibům a bedlám škodí extrémní vedra a sucha, přerušovaná jenom krátkými bouřkami. Houbařská sezóna obvykle končí, jakmile pomine babí léto a přijdou chladné podzimní noci.

Kde máte největší šanci na úspěch

Houbám se nejlépe daří zhruba 10 dní po vytrvalém dešti, po kterém přišlo přiměřeně teplé počasí. Aktuální podmínky popisuje Český hydrometeorologický ústav na svých internetových stránkách. Tam najdete mapu celé republiky, ve které jsou barevně vyznačeny nejslibnější regiony. V podrobnějším vyhledávači zjistíte, jaké srážky byly naměřeny ve vybraných dnech a lokalitách – například v různých pražských městských částech.

Zdroj: ČHMÚ, 21. 8. 2023

Tuzemská léta bývají v posledních dekádách teplejší a sušší, než pamatují starší generace za svého mládí. Proto houby rostou spíše ve vyšších polohách, kde prší častěji a teploty se drží do 25 °C: v Beskydech, Jeseníkách, Jizerských horách, na Šumavě nebo na Vysočině. Ale po vytrvalém zářijovém dešti objevíte jejich klobouky také v trávě Moravského krasu nebo Pálavy.

Kam na houby v Praze

Naše hlavní město leží daleko od vlahých horských hvozdů, ale také tady narazíte na plodnou přírodu. Houby občas vykouknou v Klánovickém, Kunratickém a Milíčovském lese. Kozáci a smrže rostou i v Hostivařském lesoparku, Hvězdě nebo na Divoké Šárce. Ve vhodných povětrnostních podmínkách vás příjemně překvapí Čimický, Ďáblický a Chuchelský háj. 

Aktivnější Pražené vyjíždějí na Brdy, Křivoklátsko nebo do Českého krasu, eventuálně až na Šumavu a do Jizerských hor.

Policisté varují motoristy

Houbaření patří mezi české národní sporty, a proto se vzájemně inspirujme. Když uvidíte výletníky, kteří nesou košíky plné hřibů a křemenáčů, zeptejte se jich na zdrojovou lokalitu. Nebo sledujte houbařské skupiny na sociálních sítích, kde sběrači sdílejí své čerstvé zkušenosti. Jakmile se dozvíte o novém nedalekém nalezišti, neváhejte a vyrazte na místo. 

Podobné zvěsti se šíří bleskovou rychlostí a nejpohotovější gurmáni jezdí na houbové plantáže osobními automobily, aby ulovili nejlepší kousky. I v tomto případě platí staré tržní pravidlo, že štědrá nabídka přitahuje masovou poptávku. Někteří profesionální sběrači hub dokonce cíleně hledají houbová epicentra tam, kde na příjezdových cestách parkuje mnoho automobilů.

Jak poznat jedovaté houby

Ultramaratonec Miloš Škorpil několikrát oběhl Českou republiku, doklusal z Prahy do Vídně nebo z Athén do Sparty. Dlouho taky houbařil. 50 let sbíral masáky, kteří jsou jedlí a chutní. Jenže potom omylem snědl muchomůrku tygrovanou, otrávil se a pravděpodobně by zemřel, kdyby mu lékaři nevypumpovali žaludek. 

Fatální omyly se nevyhýbají ani zkušeným sběračům. Pokud vás zajímá, jak poznat jedovaté houby, učte se od nejlepších odborníků. Sledujte přednášky a navštěvujte terénní semináře České mykologické společnosti.

Sbírejte pouze houby, které stoprocentně znáte! Kdybyste se zmýlili, snědli nějakou jedovku a pocítili nevolnost, okamžitě zavolejte na Toxikologické informační středisko nebo do nejbližší nemocnice!