Cestovní pojištění – srovnání cen

Regulátor radiátoru

Jako nejlevnější palivo bývá uváděno uhlí, případně dřevo nebo peleta. Ale pokud chcete vědět přesně, kolik utratíte za každou jednotku tepelné energie, máte před sebou jiné dilema: elektřina vs. plyn. První varianta vychází příznivě v rodinných domech a bytech, které mají minimální spotřebu. Jinak vítězí spíše druhá možnost. Náklady na vytápění plynem závisí také na lokalitě a vybraném dodavateli.


Tepelnou energii kolem sebe šíří domácí spotřebiče (sporáky, pračky, lednice), ale také lidská a zvířecí těla. Toho využívají takzvané pasivní domy. Od svého okolí jsou tepelně izolované (tlustými stěnami a okenními trojskly) a přitom efektivně větrají. Zevnitř odsávají vydechnutý dusík a oxid uhličitý, zatímco zvenčí nasávají čistý vzduch. Tyto plynné směsi jsou odděleny ve dvou trubkách, které se však potkávají v takzvané rekuperační jednotce. Zde čerstvý vzduch převezme tepelnou energii, načež ohřátý pokračuje dovnitř.

porovnání cen plynu

Minimální provozní výdaje

Pasivní domy jsou tedy vlastně vyhřívány plynem, který produkují jejich obyvatelé. Tradiční kamna, kotel nebo radiátor potřebují, jenom když venku extrémně mrzne. Pokud mají průměrnou obytnou plochu (80,9 m2), provozní náklady na vytápění zemním plynem nemusejí být vyšší než 2 400 Kč/rok (respektive 15 kWh/m2/rok). Kamna nebo kotel jsou však několikanásobně dražší. V novostavbách připočítejme plynovou přípojku, jejíž cena závisí na délce instalovaného potrubí. Vstupní investice tedy stoupá přes 50 000 Kč.

Majitel může ušetřit, pokud raději koupí levný elektrický přímotop. Provozní náklady sice vystoupají nad 3 600 Kč/rok, ale vstupní investici lze vtěsnat pod 5 000 Kč.

Běžná spotřeba plynu na vytápění

Málokdo má ovšem takové úspory (řádově statisíce Kč), aby mohl okamžitě rekonstruovat svůj dům do pasivního standardu. Takže větráme spíše otevřenými okny a teplo vyrábíme aktivně, nejčastěji spalováním zemního plynu. Topná sezóna trvá od babího léta do pozdního jara. 

Zprůměrujme tuzemské domácnosti, a celoroční spotřeba plynu na vytápění, ohřev vody a vaření vyjde následovně:

  • 19 422 kWh v domě (tarifní pásmo od 15 000 do 25 000 kWh/rok)

  • 10 485 kWh v bytě (tarifní pásmo od 7 560 do 15 000 kWh/rok)

Teplo rodinného domu nebo bytu

Jako nejlevnější palivo bývají vyzdvihovány uhelné brikety, dřevo či pelety (slisovaná biomasa). Pokud jeden kilogram stojí 4 Kč a má výhřevnost 4 kilowatthodiny, teoreticky protopíme 1 Kč/kWh. Prakticky však můžeme spekulovat, jaké jsou skutečné náklady na vytápění pevnými palivy. Výhřevnost bývá uváděna orientačně, záleží na kvalitě zdrojového ložiska, nebo na použité rostlině a její vlhkosti. Investor navíc ztrácí drahocenný čas, když zajišťuje logistiku – objednává každou novou dodávku, nakoupené zásoby potom skladuje, případně také zpracovává a průběžně příkládá…

Seřaďme energetické komodity podle toho, kolika tuzemskými domácnostmi jsou využívány na vytápění: zemní plyn (38 %), teplo z centrálních tepláren (33 %), uhlí (9 %), dřevo (8 %), elektřina (7 %). Většina našich spoluobčanů zřejmě preferuje pohodlí, respektive časovou a prostorovou úsporu. Zemní plyn nebo teplárenské teplo nemusíme skladovat v kůlně, stačí zapnout topení, a energie přiteče potrubím.

Náklady na vytápění plynem

V popularitě vyhrává beztvará a bezbarvá surovina, která přitéká z Ruska. Zemní plyn podléhá přísné státní kontrole, takže lehce zjistíme, kolik zaplatíme celkově, i za každou spotřebovanou energetickou jednotku. Stačí plynoměr a ceník, nebo výsledná faktura, kde jsou všechny údaje rozepsány. 

Navíc můžeme změnit koncového dodavatele zemního plynu, zatímco teplárny mají ve svých regionech monopol a svoji jednotkovou cenu dopočítávají teprve zpětně. Češi ostatně volného trhu masově využívají, aby ušetřili nebo získali jiné výhody (dotační poradenství, servis plynového kotle, pojištění apod.). Otevřeme cenovou kalkulačku a zadejme tam průměrnou spotřebu, abychom porovnali náklady

  • vytápění domu plynem: od 16 300 po 36 000 Kč/rok (0,84 až 1,85 Kč/kWh)

  • vytápění bytu plynem: od 10 600 po 21 300 Kč/rok (1,01 až 2,03 Kč/kWh)

Přesná cena závisí na individuální spotřebě, distribučním soustavě (lokalitě), vybraném dodavateli (obchodníkovi, od kterého palivo kupujete) a technologii. Moderní kondenzační kotel pracuje efektivněji, než stará kamna („vafky”), protože kromě samotného zemního plynu využívá také odpadní teplo (spaliny). Novější technologie ušetří zhruba pětinu primárního paliva, a přitom dosáhne stejného výsledku, jako její předchůdkyně.

Staronové dilema: elektřina vs. plyn

Existuje ještě jedna energetická komodita, kterou kupujeme na volném trhu a dostáváme pohodlně, za transparentní cenu. Mezi elektřinou a plynem jsou však cenové rozdíly.

Elektrické přímotopy vycházejí výhodně v pasivním rodinném domě, který recykluje teplo rekuperační jednotkou. Ve starším stavení, kde musíme aktivně vyrobit 19 422 kWh tepelné energie/rok, bychom zaplatili zhruba 46 400 až 87 800 Kč/rok (2,39 až 4,52 Kč/kWh, opět podle vybraného dodavatele a dalších faktorů). Tady jsou dlouhodobé náklady na vytápění plynem daleko nižší, takže investice do plynové přípojky vypadá rozumně. Přesto technologický souboj elektřina vs. plyn pokračuje.
Elektrické tepelné čerpadlo efektivně využívá obnovitelnou energii okolního prostředí (vzduchu, země, vody). Takže jeho provozní náklady jsou oproti přímotopům poloviční, třetinové, či ještě nižší. Může pracovat levněji, než plynová kamna nebo kondenzační kotel. Ale zatímco přímotopy jsou atraktivní svojí nízkou pořizovací cenou, tepelné čerpadlo naopak vyžaduje vysokou počáteční investici: řádově statisíce Kč.

Hodnocení článku:  
Počet hlasů: 5