mereni-radiace

Jak vybrat dozimetr?

Dozimetr je zařízení sloužící k měření radiace. Využívají ho především odborníci, ale pořídit si ho může i laik. Jak měřič radiace vybrat?

Vyrážíte do Černobylu? Pořiďte si dozimetr

Dozimetr je přístroj k měření radiace. Jedná se o ionizující záření. Tento typ elektromagnetického záření má ve vyšší koncentraci negativní vliv na lidský organismus. Proto je potřeba hladinu radiace sledovat v místech, kde by mohlo dojít ke zvýšenému výskytu. Dozimetry používají většinou lékaři nebo vojáci, samozřejmě jsou součástí vybavení jaderných elektráren a dalších míst, kde hrozí únik nebezpečného záření.

Měřič radiace si ale můžete pořídit i pro své vlastní potřeby. Populární je především u turistů, kteří cestují do Černobylu, kde došlo k jaderné havárii. Není to samozřejmě nutnost, protože k blízkosti vybuchlé jaderné elektrárny se dostanete pouze s průvodcem, který je dozimetrem vybavený. Lokálně můžete naměřit vysoké hodnoty radiace i v České republice.

Jak na měření radiace?

Dozimetry většinou měří záření v milisievertech za hodinu. Sievert (Sv) je veličina, která udává ekvivalentní dávku ionizující záření a popisuje jeho biologické účinky. Vyjadřuje se tak podíl množství absorbované energie v určité hmotnosti a v závislosti na daném druhu ionizujícího záření, které se přepočítává pomocí tzv. radiačního váhového faktoru. Záleží také na časovém úseku, po jak dlouhou dobu tkáň nebezpečné záření absorbuje.

Lepší představu o tom, jak vysoká dávka radiace je nebezpečná, získáte spíše z konkrétních příkladů. Například při rentgenu ruky absorbujete asi 1 mikrosievert (mikroSv), ale při CT vyšetření hrudníku je to již 7000 mikroSv. Uvádí se, že roční dávka radiace, která prokazatelně zvyšuje riziko rakoviny, je 100 milisievertů (mSv) ročně. Běžně je člověk v České republice vystaven asi 3,5 mSv ročně. Jednorázově může způsobit smrtelnou otravu radiací dávka přibližně 10 000 mSv. Hned po jaderné havárii v Černobylu by lidské tělo pohltilo v místě reaktoru dávku radiace asi 50 Sv za pouhých 10 minut.

Jak vybrat dozimetr? Postačí vám model pro domácí použití

Dozimetry pro profesionální použití musí splňovat přísná kritéria, která jsou upravena zákonem. Dokáží odhalit únik radiace s vysokou přesností a větší množství záření rozpoznají i na dálku. Pro domácí použití se hodí dozimetry malé velikosti, které schováte do kapsy kalhot. Zajímavou vychytávkou jsou hodinky s dozimetrem, které zobrazují úroveň radiace ve vašem okolí.

Měřiče radiace pro laické použití fungují obvykle na principu Geigerova-Müllerova trubicového čítače. Jejich přesnost není dostatečná pro profesionální využití, ale pro výlet do oblastí se zvýšenou radiací vám určitě postačí. Pro měření radiace můžete využít také univerzální přístroje, které zvládnou rozpoznat více druhů ionizujícího záření – tzv. radiometry. Dozimetr je podkategorií radiometru zobrazující radiaci v Sievertech, tedy v jednotkách zohledňujících účinky záření na lidskou tkáň.

V čem se dozimetry liší?

Ať už se rozhodnete pro koupi dozimetru nebo univerzálnějšího radiometru, měli byste si pohlídat několik parametrů. Modely se liší nejen velikostí a váhou, ale také způsobem napájení. Některé přístroje zobrazují pouze aktuální naměřené hodnoty, zatímco jiné poskytují archivaci dat a možnost zobrazit si vybraná období. Dražší modely nabízí propojení s mobilní aplikací nebo počítačem, abyste mohli sledovat data v čase.

Dozimetry nejen zobrazují úroveň radiace, ale také upozorňují signálem na její zvýšené hodnoty. Signál může být zvukový, světelný nebo pomocí vibrace. Při koupi radiometru se rozhodujte rovněž podle druhů záření, která přístroj odhalí a v jakých jednotkách je zobrazuje.

Kde se v ČR vyřádíte s dozimetrem?

  • Abyste dozimetrem naměřili slušné hodnoty radiace, nemusíte jezdit až do Černobylu. Jaderná havárie se projevila i v České republice a její pozůstatky zůstávají v půdě dodnes. Nejzasaženější oblastí byly Novohradské hory, Králický Sněžník, Orlické hory a Jeseníky. Zajímavou inspirací pro hledání oblastí se zvýšenou radiací jsou stránky organizace Safescan. Ta provozuje mapu, kde dobrovolníci zaznamenávají úroveň záření.

Autorka - Vendula Flassig Vrablová
Vendula Flassig VrablováVíce článků autora

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.

  • Otevírání oken
    05. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Jak správně větrat? Nebojte se udělat průvan

    Bolest hlavy, únava nebo poruchy soustředění. Nedostatečné větrání si rychle vybere svou daň. Ve většině českých domácností ke správné výměně vzduchu bohužel nedochází. Jak to vypadá u vás? Větráte alespoň třikrát za den?