Schopnost správně číst data z elektroměru se vám může hodit v různých situacích. Vyznáte se v té na první pohled trochu nesourodé kombinaci čísel a písmen na vašem elektroměru? Připravili jsme pro vás ty nejdůležitější informace o tom, jak číst data z elektroměru.

Kdy budete potřebovat umět číst data z elektroměru?

Nejčastější případ nastává, pokud nemůžete technikovi od dodavatele elektřiny umožnit přístup k měřicímu zařízení při odečtu elektřiny a musíte odečíst stav elektroměru sami. V tu chvíli bude potřeba správně „rozluštit“ několik údajů na vašem zařízení. Kromě toho budete s touto znalostí schopni sledovat a zaznamenávat svoji spotřebu nebo kontrolovat, zda váš elektroměr pracuje tak, jak má. Svoji spotřebu elektřiny budete mít pod kontrolou a už se nemůže stát, že by vám přišlo chybné vyúčtování.

Výrobní číslo a evidenční číslo elektroměru

Ať už máte doma modernější elektronický (digitální) elektroměr, nebo starší elektromechanický typ, bude pro vás nejdůležitější vyčíst tři základní údaje – výrobní číslo elektroměru, jeho evidenční číslo a konkrétní údaj o spotřebě.

Výrobní číslo elektroměru je 5–9 místný údaj následující za zkratkou N., No. či Nr. Nejčastěji ho najdete v dolní polovině elektroměru. Kromě toho by měl být uveden také ve fakturách za elektřinu.

Evidenční číslo je označení, které bylo vašemu elektroměru přiřazeno distributorem. Většinou jej naleznete hned pod výrobním číslem zařízení – evidenční číslo začíná písmeny vyjadřujícími zkratku vaší distribuční společnosti. Stejně jako výrobní číslo byste i tento údaj měli najít ve fakturách za elektřinu nebo v ročním vyúčtování.

Jak číst údaj o spotřebě?

Samotný údaj o spotřebě je na elektromechanických měřičích uváděn jako sedmimístné číslo, přičemž jedna číslice se nachází za desetinnou čárkou a bývá označené červeně. V případě samoodečtu stavu elektroměru uvádíte vždy jen hodnotu bez desetinného čísla. Na digitálním elektroměru by měl být odečet snazší o to, že obvykle bývá zobrazováno pěti- až sedmimístné číslo již bez desetinných míst.

Nenechte se zmást tím, že stav elektroměru je zobrazen v kilowatthodinách (kWh), zatímco na fakturách za elektřinu naleznete spíše údaj v megawatthodinách (MWh). Je za tím snaha o sjednocení jednotek ze strany Energetického regulačního úřadu. Tato instituce rozhoduje o cenách regulovaných složek elektřiny, jež jsou uváděny v MWh.

Odečet vysokého a nízkého tarifu

Trochu jinak bude odečet spotřeby elektřiny vypadat v situacích, kdy máte u distributora zařízené dvoutarifní účtování, tedy na vysokém a nízkém tarifu. U starších elektromechanických elektroměrů budete mít v takovém případě na elektroměru dva číselníky. Ty budou umístěné buď nad sebou, nebo vedle sebe. Údaj o vysokém tarifu bude počítán na horním číselníku, případně na tom levém. Bude-li nějak označen, tak obvykle jako I. nebo VT.

„Noční proud“, jak je lidově nazýván nízký tarif, tedy odečtete na spodním, respektive pravém číselníku. Bude označen římskou číslicí II. či písmeny NT. Na digitálním elektroměru najdete údaje o spotřebě s označením T1 u vysokého tarifu a T2 u nízkého tarifu. Stavy obou tarifů se na displeji těchto elektroměrů pravidelně střídají v intervalech trvajících několik vteřin.