Energetická krize sužuje Evropu - Dráty vysokého napětí a v pozadí bankovky eura

Energetická krize sužuje Evropu. Co podnikly jednotlivé státy a jaké mají výsledky?

11. 10. 2022
|
Délka čtení: 9 min.

Současné velkoobchodní ceny elektrické energie a zemního plynu jsou likvidační pro domácnosti, ekonomiku i veřejné instituce. Energetická krize trápí celou Evropskou unii, která hledá společné východisko. Její členské státy mezitím testují svoje vlastní strategie. Stanovují cenové stropy, snižují daně nebo vyplácejí plošné sociální dávky. Nejlevnější energie mají Maďaři, nejvyšší zálohy platí Dánové a Nizozemci.

Elektřina a zemní plyn jsou nyní na evropských burzách desetkrát dražší než předloni. Ceny rostou poté, co svoji politiku změnil hlavní importér fosilních paliv. Ruská federace od loňska snižuje dodávky zemního plynu do Evropské unie a letos zahájila totální válku proti Ukrajině. Kvůli tomu zdražuje palivo, ale i provoz plynových elektráren. Srovnejme spotřebitelské ceny v jednotlivých státech Evropské unie.

Kolik stojí energie v metropolích

Situaci monitorují národní statistické úřady, které spolupracují přes Eurostat. Jenomže jejich výstupy jsou opožděné, zatímco energetická krize graduje každým měsícem.

Rakouský regulační úřad E-Control, maďarský regulační úřad MEKH a finská společnost VaasaETT proto vytvořily konsorcium, které zveřejňuje aktuální klíčová data. Porovnávají, kolik stojí elektřina a zemní plyn v hlavních městech. Tady jsou poslední výstupy, za srpen 2022.

Elektřina meziročně zdražila o 54 %

Jde o průměrné celkové ceny, které jsou uvedeny v eurocentech za kilowatthodinu. Elektřina v Evropské unii meziročně zdražila o 54 %. Nejlevněji vychází v Budapešti (9,36), podprůměrnou cenu hradí také Varšava (18,69) nebo Bratislava (19,03).

Nadprůměrné zálohy najdeme ve Vídni (38,37), v Praze (41,08) či Berlíně (44,56). Nejnákladnější unijní metropolí je Kodaň (54,52). Nicméně ještě dražší elektřinu má Londýn (64,21).

Jak se s energetickou krizí vyrovnávají v zahraničí - Průměrné ceny elektřiny v eurocentech

Cena zemního plynu stoupla o 110 %

A nyní fosilní palivo, které starému kontinentu schází. Zemní plyn v Evropské unii meziročně zdražil o 110 %. Nejlacinější je v Maďarsku (2,57), podprůměrné zálohy platí také Slováci (5,28) a Poláci (5,48). Nadprůměrné ceny zatěžují Čechy (19,72), Rakušany (19,99) a Němce (22,17).

Nejtěžší oběť přinášejí Nizozemci, kteří mají největší přírodní zásoby zemního plynu v celé Unii. Těžba v nizozemském Groningenu sice způsobuje zemětřesení, avšak zatím nebyla ukončena, aby jistila Evropu v energetické krizi. Nicméně Nizozemci platí nejvyšší cenu (34,08).

Jak se s energetickou krizí vyrovnávají v zahraničí - Průměrné ceny plynu v eurocentech

Evropané zavádějí cenové stropy

Zaměřme se na intervence, kterými jednotlivé státy řeší energetickou krizi. Česká republika pravděpodobně nastaví cenové stropy pro maloodběratele.

Maďarsko garantuje domácnostem nízkou cenu do průměrné spotřeby, za každou další kilowatthodinu naskakují vyšší poplatky. Podobný model plánují Poláci.

Rakousko zřejmě garantuje domácnostem zlevněnou cenu pouze do 80 % loňské průměrné spotřeby, aby svoje obyvatele motivovalo k úsporám.

Francie umožňuje svým občanům, aby nakupovali energie na volném trhu, ale nabízí rovněž regulovaný státní tarif, který zdražuje pomalu.

Kalkulačky cen energií

Trápí vás vysoké účty za energie?

Srovnejte si nabídky jednotlivých dodavatelů v našich kalkulačkách a zjistěte, zda na trhu najdete výhodnější. Případný přechod k jinému dodavateli vyřešíme zdarma za vás.


Slovenská republika požádala svoje jaderné elektrárny, aby zlevnily elektřinu pro domácnosti. Protistrana podepsala souhlasné memorandum, které však nebylo stvrzeno žádným závazným právním předpisem.

Španělsko a Portugalsko zastropovaly cenu zemního plynu pro plynové elektrárny.

Daně sahají od 0 % po 42 %

Na energetické krizi prodělávají řadoví občané, zatímco některé státy vydělávají. Čím dražší jsou energie, tím vyšší jsou daňové výnosy. Avšak existují výjimky.

Španělsko, Polsko, Rumunsko nebo Chorvatsko snížily daň z přidané hodnoty (DPH). Jinak postupují naši nejbližší západní sousedé. V Německu klesne DPH na zemní plyn, ale zároveň bude zavedena nová spotřební daň za import zemního plynu.

Ovšem nezáleží na dílčích změnách, nýbrž na celkovém výsledku. Porovnejme, jaký podíl mají daně na souhrnné ceně. Nejnižší jsou v Polsku, nejvyšší jsou v Dánsku.

Daně v EUElektřinaZemní plyn

Nejnižší

Malta, Polsko (oba 6 %)

Polsko (0 %)

Podprůměrné

Nizozemsko (8 %),
Itálie (10 %)
nebo Španělsko (14 %)

Itálie (16 %),
Rumunsko (16 %).
Česká republika (17 %),
Slovensko (17 %)
nebo Španělsko (18 %)

Průměr

Bulharsko (17 %)

Estonsko, Litva (oba 19 %)

Nadprůměrné

Francie (20 %),
Maďarsko (21 %),
Rakousko (22 %),
Česká republika (24 %), Slovensko (27 %),
Rumunsko (28 %)
nebo Německo (29 %)

Maďarsko (21 %),
Německo (21 %),
Nizozemsko (22 %),
Rakousko (22 %)
nebo Francie (24 %)

Nejvyšší

Dánsko (42 %)

Dánsko (31 %)

Všichni dostávají příspěvky

Funkční státy používají svoje daňové výnosy na užitečné investice, aby byly bezpečným a perspektivním domovem pro své občany. Energetickou krizi řeší novými sociálními dávkami, slevami nebo daňovými bonusy. Uvedeme některé příklady.

Česká republika vyplácí domácnostem s nízkými a středními příjmy 5 000 Kč na každé nezletilé dítě. A každopádně dostanete dotovanou slevu na elektřinu nebo plyn, takzvaný úsporný tarif.

Německo každému pracujícímu občanovi slíbilo jednorázový příspěvek 300 eur (asi 7 350 Kč). Od června do srpna snížilo daně na pohonné hmoty. Zároveň svým občanům nabídlo jízdenku, která stála 9 eur (asi 220 Kč), měla měsíční platnost a vztahovala se na veřejnou dopravu po celé spolkové republice. Tato akce slavila úspěch a zřejmě bude zopakována.

Polsko nabízí 3 000 zlotých (15 620 Kč) každé domácnosti, která vytápí uhlím. Naši severní sousedé mají rovněž nulovou DPH na základní potraviny.

Rakousko vyplácí 500 eur (12 250 Kč) každému dospělému občanovi a 250 eur (6 125 Kč) na dítě. Celá domácnost dostává i dotovanou slevu 150 eur (3 675 Kč) na energie.

Jak se s energetickou krizí vyrovnávají v zahraničí - Poskládané mince jako státní příspěvek před plynoměrem

Energetická krize Evropské unie

Členské státy hledají společnou strategii, která by byla levnější a efektivnější, než samostatné národní snahy. Evropská unie pravděpodobně omezí spotřebu zemního plynu a elektrické energie. Dále zavede společný cenový strop pro elektřinu, která nepochází z drahých plynových elektráren. Zároveň uvalí dočasnou solidární daň na ziskové energetické společnosti, aby výnosy rozdělila mezi spotřebitele.

Mezitím investuje do čistého vodíku a zelených technologií, jako jsou fotovoltaické elektrárny na rodinných domech a větrné parky v severních mořích. A pracuje na nových plynovodech, které prý povedou z Norska, Alžírska nebo Ázerbájdžánu.

Specifickou cestou jde Maďarsko. V rámci Evropské unie podporuje protiruské ekonomické sankce, ale zároveň žádá Moskvu o levný zemní plyn.

Chci výhodnější plyn

Jaké ceny plynu aktuálně nabízí dodavatelé?

Zjistěte, jaké ceny plynu aktuálně nabízí jednotliví dodavatelé.

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.

  • Otevírání oken
    05. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Jak správně větrat? Nebojte se udělat průvan

    Bolest hlavy, únava nebo poruchy soustředění. Nedostatečné větrání si rychle vybere svou daň. Ve většině českých domácností ke správné výměně vzduchu bohužel nedochází. Jak to vypadá u vás? Větráte alespoň třikrát za den?