Elektrické přímotopy jsou výhodné v úsporných rodinných domech

Moderní novostavby potřebují vytápění, jenom když venku silně mrzne. V takovém případě mohou vyjít levněji elektrické přímotopy, než tepelné čerpadlo, plynový nebo peletový kotel. Sice mají vyšší provozní náklady, ale vyhrávají nízkou pořizovací cenou, na které v úsporných rodinných domech záleží především.

Většina tuzemských elektráren spaluje uhlí nebo zemní plyn, aby prostřednictvím tepelné energie vyráběla elektřinu. Výsledný produkt potom proudí distribučními soustavamidistribučními soustavami do našich domovů, kde stačí zapojit příslušné kabely do zásuvek – a žárovky svítí, ledničky chladí, pračky perou. Kilowatthodina stojí průměrně kolem 5,8 Kč. Ve zvýhodněných distribučních sazbách, které slouží na vytápění, klesáme až na 3,2 Kč/kWh.

Málokdo ovšem používá elektrické přímotopy nebo akumulačky. Početnější jsou plynová kamna a kotle, ze kterých získáme tepelnou energii ještě levněji: průměrně za 1,6 Kč/kWh. Nejlacinější dodavatelé zemního plynu srážejí cenu na 1,2 Kč/kWh. Teoreticky tedy uděláme nejlépe, když při vytápění vynecháme elektrárny a rovnou doma spálíme palivo. Prakticky však záleží na energetické náročnosti konkrétního domu nebo bytu.

Úsporné domácnosti větrají a přitom šetří teplo

Zastaralé budovy jsou typické svými komíny, ze kterých stoupá dým od babího léta do pozdního jara. Pokud tam má panovat příjemná teplota, na každý čtvereční metr obytného prostoru každoročně padne přes 200 kWh tepelné energie. Takže čtyřčlenná rodina spotřebuje zhruba 19 000 kWh/rok, aby vytopila 80 m² a zároveň měla dostatek teplé vody. Následně zaplatí minimálně 22 800 Kč za zemní plyn (plynová kamna a kotel), nebo 60 800 Kč za elektřinu (přímotopy a bojler).

Moderní rodinné domy však fungují jinak – jednak kvůli přísné stavební legislativně, ale hlavně díky šikovným architektům a projektantům. Typická současná novostavba má kompaktní tvar, bytelnou schránku a obsahuje chytré technologie. Například takzvaná rekuperační jednotka permanentně větrá a přitom využívá teplo vydýchaného vzduchu. Kotel nebo tepelné čerpadlo slouží zejména na přípravu teplé vody, eventuálně když venku třeskutě mrzne.

Elektrické přímotopy mají nízkou pořizovací cenu

Takzvaným pasivním domůmpasivním domům stačí na vytápění méně, než 15 kWh/m²/rok. Přičtěme ohřev užitkové vody, a ročně potřebujeme vyrobit zhruba 4 200 kWh tepelné energie. Provoz tepelného čerpadla, které kromě elektřiny využívá rovněž energii okolního prostředí (vzduchu, země, vody), potom může stát 4 480 Kč/rok. Další kategorií jsou kotle na zemní plyn nebo na dřevěné pelety, jež mají podobné náklady, v uvedeném případě předpokládejme 4 580 Kč/rok. Elektrický bojler a přímotopy spotřebují zhruba 13 440 Kč/rok. Ale ještě přidejme pořizovací ceny samotných technologií a jejich instalace, abychom konečně dospěli do finále.

Tepelné čerpadlo potřebuje otopnou soustavu, aby získanou energii rozvedlo po domě, přičemž nosičem bývá nejčastěji voda. Průměrné souhrnné pořizovací náklady jsou podle dotačního programu Nová zelená úsporám 229 000 Kč. Ke kotli musíme připočítat navíc ještě komín, podle Českého plynárenského svazu celková vstupní investice činí přinejmenším 150 000 Kč. Elektrické bojlery a přímotopy pořídíme a zapojíme podstatně levněji, a proto v pasivním domě mohou dlouho vycházet nejhospodárněji. Navíc, stejně jako tepelné čerpadlo, díky zvýhodněné distribuční sazbě D57d zlevňují elektřinu pro všechny domácí elektrospotřebiče.

Pořizovací, provozní a celkové náklady na vytápěcí systémy

Přepočítali jsme orientační modelové příklady pro pasivní dům o obytné ploše 80 m², podle současných cen. Konkrétní individuální projekty pravděpodobně vyjdou (trochu) jinak. Záleží například na účinnosti plynového kondenzačního kotle, respektive na topném faktoru tepelného čerpadla. Na některé systémy lze získat dotace.

Přímotopy jsou nyní problematické kvůli českým zákonodárcům, kteří zařazují elektřinu (včetně zelených tarifů) mezi špinavé energetické komodity. Úředníkům však někdy stačí, aby byla v novostavbě krbová vložka, a projekt schválí jako dostatečně ekologický. Kontroverze vzbuzují rovněž některá hlučnější tepelná čerpadla, která obvykle vadí sousedům a komplikují kolaudaci rodinného domu.

Můžeme jenom odhadovat, kolik budou stát různá paliva a energie v následujících letech. Další hádankou jsou vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací, odkud momentálně pochází skoro veškerý zemní plyn, spalovaný v tuzemsku. Otevřený zůstává i technologický vývoj. Kdybychom dokázali efektivně skladovat elektřinu, letní přebytkovou produkci ze solárních panelů bychom využili v zimě.