Cestovní pojištění – srovnání cen

energetický štítek domu

Možná jste se při nákupu nebo prodeji nemovitostí setkali s energetickým štítkem. Věděli jste však, co všechno je v něm zohledněno a co naopak není? Podívejte se na energetický štítek domu podrobněji – kdy je potřeba jej mít, kdo ho může vystavit a jaká je jeho cena.

Průkaz energetické náročnosti budovy alias energetický štítek

Energetický štítek domu je termín, který se vžil pro Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Dozvíte se z něj, kolik energie konkrétní objekt spotřebuje. Uvádí se v MWh pro celou budovu nebo v kWh při přepočtu na metry čtvereční podlahové plochy. Na základě tohoto výpočtu je budova zařazena do klasifikačních tříd energetické náročnosti.

porovnání povinného ručení

Výpočet energetického štítku domu zahrnuje energie potřebné k vytápění, ohřevu a přípravě teplé užitkové vody, větrání, chlazení, osvětlení a úpravě vlhkosti. Kupec domu by z něj tedy měl získat určitou představu o tom, jak energeticky náročný dům či byt je, a jaké zhruba poplatky zatíží jeho měsíční rozpočet. Štítek naopak neobsahuje spotřebu energií spojenou s provozem objektu – například používání elektroniky nebo kuchyňských spotřebičů. Vystavit platný Průkaz energetické náročnosti budovy smí pouze energetický specialista, který je k tomu oprávněn certifikátem Ministerstva průmyslu a obchodu.

Co všechno vyčtete z energetického štítku domu?

S údajem o spotřebě objektu je spojeno jeho zařazení do klasifikačních tříd podle energetické náročnosti. Třídy usnadňují orientaci v jinak poměrně složitém výpočtu. Zákon rozlišuje 7 tříd budov od A do G:

  • A: mimořádně úsporná

  • B: velmi úsporná

  • C: úsporná

  • D: méně úsporná

  • E: nehospodárná

  • F: velmi nehospodárná

  • G: mimořádně nehospodárná

Průkaz energetické náročnosti budovy je vícestránkový dokument, který obsahuje řadu dalších užitečných informací. Naleznete tam mimo jiné údaje o tom:

  • kdy byl daný objekt postaven,

  • jaký je zdroj tepla pro vytápění a přípravu teplé vody a jaké palivo je využíváno,

  • jaká je měrná potřeba tepla na vytápění,

  • jaký je objemový faktor tvaru budovy A/V,

  • jaké další technické systémy byly použity, např. vzduchotechnika.

Součástí dokumentu PENB jsou také doporučení energetického specialisty, která by vedla k další úspoře energie. Zároveň je v grafické části vyznačeno, jakým způsobem by byl objekt klasifikován po jejich implementaci.

na co je potřeba energetický štítek domu

Kdy je potřeba mít energetický štítek?

Od roku 2013 je v platnosti zákon, který dává stavebníkovi či vlastníkovi budovy povinnost zajistit energetický štítek v následujících případech:

  • výstavba nové budovy: energetický štítek je součástí projektové dokumentace, bez něho projekt neobdrží stavební povolení,

  • rekonstrukce budovy: to platí i v případě, že již štítek máte, ale rekonstrukcí se změní energetická náročnost objektu; nutné tehdy, když se renovuje více než 25 % plochy obálky budovy,

  • prodej a pronájem nemovitosti,

  • u objektů využívaných orgány veřejné správy,

  • u administrativních budov.

V případě nedodržení této zákonné povinnosti hrozí vlastníkovi budovy, coby fyzické osobě, pokuta do výše 100 000 korun. Sankce pro právnické osoby mohou být až ve dvojnásobné výši. Kontrolním orgánem je Státní energetická inspekce.

Energetický štítek budovy je platný 10 let po vypracování. Označení energetické třídy budovy vyplývající z PENB je většinou nutné uvést již během veřejné inzerce v rámci pronájmu a prodeje. Pokud v té době štítek ještě nemáte zpracovaný, bývá automaticky uvedena nejhorší třída, tedy G. Nicméně povinnost obstarat štítek přetrvává a nejpozději při podpisu kupní či nájemní smlouvy je nutné jej mít k dispozici.

U bytů nejprve kontaktujte vlastníka celého objektu. Majitelé panelových a bytových domů nad 1500 m2 byli povinni obstarat energetický štítek pro celý dům. U družstevních bytů pak předkládá PENB družstvo.

Potřebuji energetický štítek ve všech zmíněných případech?

Existují situace, ve kterých vlastník objektu není povinen zajistit Průkaz energetické náročnosti budovy. Výjimku v zákoně mají například nemovitosti postavené před rokem 1947, ve kterých nebyla provedena žádná významná rekonstrukce a zároveň se obě smluvní strany písemně dohodnou, že energetickým štítkem nebude opatřen.

Není potřeba ani u objektů s energeticky vztažnou plochou do 50 m2; u budov určených k rekreaci – pokud jsou užívány jen část roku a odhadovaná spotřeba je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání; budov obvykle užívaných pro bohoslužby a náboženské účely nebo u objektů zajišťujících bezpečnost státu.

Cena energetického štítku

Nespadá-li vámi vlastněná nemovitost do zákonem stanovených výjimek, nezbývá vám nic jiného, než PENB nechat vypracovat. Službu poskytuje celá řada firem, proto se rozhodně vyplatí oslovit jich více a porovnat nabízené ceny. Konečná částka je dána především velikostí budovy, pro níž je PENB vypracováván. Cena energetického štítku se obvykle pohybuje v řádu tisíců korun.

Hodnocení článku:  
Počet hlasů: 3