Energetický štítek domu

Co je energetický štítek domu a proč ho potřebujete?

17. 2. 2023
|
Délka čtení: 6 min.

Energetický štítek musíte mít při výstavbě nového domu, ale potřebujete ho i v případě, že chcete svoji nemovitost pronajímat či prodat. Zjistěte všechny případy, kdy je energetický štítek potřeba, kdo ho může vystavit a jaká je jeho cena.

Co je energetický štítek domu?

Energetický štítek domu je termín, který se vžil pro Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Dozvíte se z něj, kolik energie daný objekt spotřebuje. Uvádí se v MWh pro celou budovu nebo v kWh v přepočtu na metry čtvereční podlahové plochy.

Podle energetické náročnosti je dům zařazen do klasifikačních tříd:

  • A: mimořádně úsporná

  • B: velmi úsporná

  • C: úsporná

  • D: méně úsporná

  • E: nehospodárná

  • F: velmi nehospodárná

  • G: mimořádně nehospodárná

Energetický štítek budovy bere v úvahu energie potřebné k vytápění, ohřevu vody, větrání, chlazení, osvětlení a úpravě vlhkosti. Nový majitel domu či nájemník z něj získá představu o tom, jak energeticky náročná nemovitost je a kolik zhruba bude platit za energie.

Podcast Nepodceňto

Jak na prodej či koupi nemovitosti

Víte, na co si kromě energetického štítku dát při koupi nemovitosti pozor? Poslechněte si náš podcast Nepodceňto. V epizodě Jak na prodej či koupi nemovitosti vám naši hosté poradí, jakých chyb se vyvarovat a co nepodcenit.

Kdy je potřeba mít energetický štítek?

Od roku 2013 je v platnosti zákon, který dává stavebníkovi či vlastníkovi budovy povinnost zajistit energetický štítek domu v následujících případech:

  • výstavba nové budovy (energetický štítek nemovitosti je součástí projektové dokumentace, bez něho projekt neobdrží stavební povolení),

  • rekonstrukce budovy (když se rekonstrukcí změní energetická náročnost objektu nebo se renovuje více než 25 % plochy obálky budovy),

  • prodej a pronájem nemovitosti,

  • u objektů využívaných orgány veřejné správy,

  • u administrativních budov.

Po vystavení je energetický štítek platný 10 let. Jestliže nedodržíte povinnost získat PENB, hrozí vám pokuta až 100 tisíc korun od Státní energetické inspekce, u právnických osob je postih až dvojnásobný.

Věděli jste?

Energetický štítek se používá také u spotřebičů. Určuje energetickou náročnost u ledniček, praček nebo vysavačů. Zjistěte, jak se vyznat v energetickém štítku spotřebičů.

U bytů je nutné mít energetický štítek pro celý dům

Za obstarání energetického štítku jsou odpovědní majitelé nemovitosti nebo firmy, které k získání štítku získají pověření od majitele. Jak je tomu ale v případě bytů patřících pod družstvo nebo společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ)? V tom případě může dojít ke komplikacím. Zákon ale s takovou variantou počítá.

V zásadě by mělo energetický štítek obstarat právě družstvo nebo SVJ pro celý bytový dům. Tyto instituce však nefungují vždy perfektně, a tak se získání PENB může protáhnout. Jestliže potřebujete pronajmout nebo prodat byt a štítek ještě není hotový, musíte automaticky v inzerátu uvádět nejhorší energetickou třídu G. Skutečnou spotřebu energií můžete zájemci doložit pomocí faktur za energie za poslední tři roky. Energetický štítek pak předložíte dodatečně, nejpozději při podpisu kupní či nájemní smlouvy.

Kalkulačky cen energií

Trápí vás vysoké účty za energie?

Srovnejte si nabídky jednotlivých dodavatelů v našich kalkulačkách a zjistěte, zda na trhu najdete výhodnější. Případný přechod k jinému dodavateli vyřešíme zdarma za vás.

Kdy energetický štítek není potřeba

Existují i situace, ve kterých vlastník objektu není povinen zajistit Průkaz energetické náročnosti budovy. Výjimku v zákoně mají například nemovitosti postavené před rokem 1947, ve kterých nebyla provedena žádná významná rekonstrukce a zároveň se obě smluvní strany písemně dohodnou, že energetickým štítkem budova nebude opatřena.

Není potřeba ani u objektů s energeticky vztažnou plochou do 50 m2; u budov určených k rekreaci, pokud jsou užívány jen část roku a odhadovaná spotřeba je nižší než 25 % celoroční spotřeby; budov obvykle užívaných pro bohoslužby a náboženské účely a u objektů zajišťujících bezpečnost státu.

Co z energetického štítku zjistíte?

Celková spotřeba domu zahrnuje energie pro vytápění, ohřev vody, chlazení, větrání, osvětlení a úpravu vlhkosti. Do spotřeby se nepočítá elektřina pro napájení elektrických spotřebičů. Kromě celkové energetické náročnosti budovy najdete na štítku také další údaje:

  • kdy byl daný objekt postaven,

  • jaký je zdroj tepla pro vytápění a přípravu teplé vody a jaké palivo je využíváno,

  • jaká je měrná potřeba tepla na vytápění,

  • jaký je objemový faktor tvaru budovy A/V (pomáhá určit spotřebu energie podle tvaru budovy a objemu vzduchu),

  • jaké další technické systémy byly použity, např. vzduchotechnika.

Součástí dokumentu PENB jsou také doporučení energetického specialisty, která by vedla k další úspoře energie. Zároveň je v grafické části vyznačeno, jakým způsobem by byl objekt klasifikován po jejich implementaci.

Energetický štítek: Cena závisí na velikosti domu

Nespadá-li vámi vlastněná nemovitost do zákonem stanovených výjimek, nezbývá vám nic jiného, než PENB nechat vypracovat. Rozhodně se vyplatí oslovit více specialistů a porovnat nabízené ceny.

Cena energetického štítku se odvíjí především od velikosti budovy. Pro jednopatrový dům o podlahové ploše do 100 m2 se cena PENB pohybuje od 3 000 Kč do 8 000 Kč bez DPH.

Jak získat energetický štítek domu

Vydat energetický štítek může pouze energetický specialista, který je k tomu oprávněn na základě certifikátu vydaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. Na webových stránkách ministerstva si můžete vyhledat seznam certifikovaných specialistů.

Autor - Jana Březinová
Jana BřezinováVíce článků autora

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Fotovoltaika
    22. března 2024|Petr Woff
    Jaké jsou výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky v roce 2024?

    Mnozí Češi investují do fotovoltaických panelů, aby měli vlastní levnou energii. Přebytky, které sami nespotřebují, nebo neuloží do baterie, posílají do centrální distribuční soustavy. Za tyto přetoky však dostávají zaplaceno pouze pokud mají uzavřenou výhodnou smlouvu o výkupu. Zjistěte, jaké jsou aktuální výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky.

  • Povinná výměna kotlů
    14. března 2024|Petr Woff
    Povinná výměna kotlů na tuhá paliva: Kdy a proč už si ve starém kotli nezatopíte?

    Povinná výměna starých kotlů na tuhá paliva se blíží. Od 1. září 2024 nesmí být provozovány kotle 1. a 2. emisní třídy, původní termín vláda kvůli energetické krizi posunula. Zjistěte, zda se výměna týká i vašeho kotle.

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Kuchyně
    29. prosince 2023|Jana Březinová
    7 zásad, jak bezpečně pronajmout byt

    Správně stanovit cenu, proklepnout si nájemníka a sepsat kvalitní smlouvu. To je jen pár zásad pro bezpečný pronájem bytu, které byste si měli pohlídat. Nechcete mít přece problémy s opožděným placením nájemného nebo poškozeným vybavením. Zjistěte, jak najít spolehlivého nájemníka i jak sestavit nájemní smlouvu, aby vás dostatečně chránila.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.