Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu a plyn nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.
Evropští a čeští zákonodárci nás dlouhodobě motivují, abychom šetřili energie. Novostavby musejí být důkladně zateplené. Domácnosti dostávají dotace na fotovoltaiku, tepelná čerpadla nebo rekuperaci. Na nových spotřebičích jsou povinné energetické štítky, které vyčíslují předpokládanou spotřebu… Ukazuje se, že investice do tepelné izolace a šetrných technologií byly prozíravé.
Česká republika a další středoevropské státy donedávna spoléhaly na ruský zemní plyn, jehož dodávky však od roku 2021 klesaly. Ruská státní společnost Gazprom neplnila plynové zásobníky, které měla pronajaté v jihomoravských Dambořicích nebo v německém Rehdenu. V roce 2022 zastavila veškeré přímé dodávky do Německa, Polska, České republiky a dalších zemí. Přitom porušila smlouvu, kterou má uzavřenou se společností ČEZ.
Cena závisí na poptávce a nabídce. Spotřeba zemního plynu zůstává vysoká, například Itálie vyrábí 51 % svojí elektřiny v plynových elektrárnách. Ale ruské dodávky klesly na minimum nebo na nulu. Proto vloni drasticky stouply ceny zemního plynu a elektřiny, kterou vyrábějí plynové spalovny. Energie na evropských burzách zdražily zhruba na desetinásobek: zemní plyn z 15 na 150 eur/megawatthodinu a elektřina ze 35 na 350 eur/MWh. Rusko mezitím zahájilo totální válku proti Ukrajině.
Srovnejte si nabídky jednotlivých dodavatelů v našich kalkulačkách a zjistěte, zda na trhu najdete výhodnější. Případný přechod k jinému dodavateli vyřešíme zdarma za vás.
Kdyby spotřebitelské účty stouply stejně jako burzy, mnohé domácnosti by neměly na zaplacení. Národní státy proto regulují výslednou cenu zemního plynu a elektřiny. Například Španělsko a Portugalsko preferují takzvaný iberský model: Omezily maximální cenu zemního plynu pro plynové elektrárny, aby zlevnila elektřina. Francie nabídla domácnostem regulované tarify. Nizozemsko má zápornou daň na elektřinu. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy…
Srovnejme průměrné výdaje evropských domácností v 2. polovině roku 2022. Elektřinu přepočítáme ve spotřebním pásmu nad 2,5 do 5 MWh/rok, zemní plyn porovnáme v odběratelské kategorii nad 5,5 do 55,5 MWh/rok. Uvedeme nejlevnější a nejdražší státy, Českou republiku a naše nejbližší sousedy. Podobně porovnáme i meziroční cenové výkyvy.
Začneme palivem, které bylo rozbuškou současné energetické krize. Megawatthodina zemního plynu stála v Maďarsku 34,90 €, v Chorvatsku 45 € a na Slovensku 49,90 €. V celé Evropské unii vyšla průměrná cena na 113,70 €/MWh. Stejné množství zemního plynu stálo v České republice 190,40 €, v Nizozemsku 192,50 €, v Dánsku 208,40 € a ve Švédsku 275,10 €.
A nyní porovnejme meziroční změny. Zřejmě není překvapením, že plyn nikde nezlevnil a všude zdražil. Jeho cena stoupla v celé Evropské unii o 45 %, v Lotyšsku o 157 %, v Rumunsku o 166 % a v České republice o rekordních 244 %.
Pokračujme komoditou, která zdražila kvůli plynovým elektrárnám. Megawatthodina elektřiny stála v Maďarsku 108,40 €, v Bulharsku 114,70 € a na Maltě 127,70 €. Průměrná domácnost v Evropské unii zaplatila 284 €/MWh. Typický Čech utratil 384,40 €, Belgičan 448,90 € a Dán 587,10 €/MWh.
Elektřina zlevnila v Nizozemsku o 7 % a na Maltě o 3 %. V celé Evropské unii však zdražila o 21 %, v Dánsku o 70 %, v České republice o 104 % a v Rumunsku o 113 %.
Všichni překupníci (dodavatelé) v Evropské unii nakupují elektrickou energii a zemní plyn za podobné tržní ceny. V jednotlivých státech se však liší distribuční poplatky (za infrastrukturu), daně, subvence a další regulace.
Maďarská vláda vloni dopřála svým občanům nejlevnější elektřinu a plyn, ale přitom zkomplikovala nákupy. Pro benzín, naftu a potraviny nastavila cenové stropy, které se obchodníkům zdály příliš nízké. Některé maďarské benzínky přerušily svoji činnost, zatímco supermarkety zavedly přídělový systém (například 1 kg brambor na zákazníka). Základní produkty byly levné, ale nedostatkové. Maďarsko proto některé cenové stropy zrušilo a na začátku letošního roku zaznamenalo vyšší inflaci než jakýkoli jiný stát EU: přes 25 %.
Česká vláda postupuje opatrněji. Proto máme elektřinu a plyn dražší, ale tuzemské čerpací stanice a supermarkety normálně fungují. Inflace zůstává vysoká, nicméně během současné energetické krize nepřesáhla 18 %. Ovšem i Česká republika drží smutné prvenství: Vloni se zadlužovala nejrychleji ze všech států Evropské unie. A nadále klesáme do hlubokého deficitu, protože vláda v letošním roce dotuje elektřinu a plyn. Spotřebitelé mají garantované cenové stropy a dodavatelé čerpají doplatky ze státního rozpočtu.
V nizozemském Groningenu leží velké naleziště zemního plynu, tamní těžba však způsobuje zemětřesení. Další ložiska v Evropské unii, třeba na jižní Moravě, jsou malá. Proto nyní spalujeme norský, alžírský, americký, katarský a nigerijský plyn. Evropská unie plánuje nové plynovody z Turkmenistánu, Kazachstánu nebo Egypta, tyto země však nejsou vzorem stabilní demokracie. Proto hledáme úspory a nové zdroje doma.
Chytré investice se nyní vyplatí ještě rychleji než před energetickou krizí. Zateplené domy, které větrají přes rekuperační jednotku, mají mizivé náklady na vytápění. Tepelné čerpadlo vám ohřeje vodu. Fotovoltaika od jara do podzimu zajistí elektřinu pro celou domácnost… Příspěvek na potřebné investice získáte v dotačním programu Nová zelená úsporám, který financuje Evropská unie.
Na národní nebo mezinárodní úrovni vznikají větší projekty. Dánsko, Švédsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Finsko společně oznámily, že zvýší výkon svých větrných elektráren na sedminásobek současného stavu. Ve Francii sídlí největší světový projekt, který hledá neomezený zdroj levné a čisté energie v jaderné fúzi (ITER). Evropská komise, 15 členských států (Německo, Francie, Česká republika a další) a 35 průmyslových firem (Alstom, Bosch, Enel a jiné) společně financují vývoj čistého vodíku, který slouží jako obnovitelná náhražka fosilních paliv.
Energie na evropských burzách mezitím konečně zase zlevňují. Zemní plyn letos klesl pod 60 €/MWh, elektřina sestoupila pod 150 €/MWh. Budeme sledovat, jak se velkoobchodní trendy projeví ve spotřebitelských účtech.