Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci
Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.
Evropští a čeští zákonodárci nás dlouhodobě motivují, abychom šetřili energie. Novostavby musejí být důkladně zateplené. Domácnosti dostávají dotace na fotovoltaiku, tepelná čerpadla nebo rekuperaci. Na nových spotřebičích jsou povinné energetické štítky, které vyčíslují předpokládanou spotřebu… Ukazuje se, že investice do tepelné izolace a šetrných technologií byly prozíravé.
Rusové zavřeli plynové kohouty
Česká republika a další středoevropské státy donedávna spoléhaly na ruský zemní plyn, jehož dodávky však od roku 2021 klesaly. Ruská státní společnost Gazprom neplnila plynové zásobníky, které měla pronajaté v jihomoravských Dambořicích nebo v německém Rehdenu. V roce 2022 zastavila veškeré přímé dodávky do Německa, Polska, České republiky a dalších zemí. Přitom porušila smlouvu, kterou má uzavřenou se společností ČEZ.
Energie zdražily na trojnásobek
Cena závisí na poptávce a nabídce. Spotřeba zemního plynu zůstává vysoká, například Itálie vyrábí 51 % svojí elektřiny v plynových elektrárnách. Ale ruské dodávky klesly na minimum nebo na nulu. Proto v posledních letech dramaticky stouply ceny zemního plynu a elektřiny, kterou vyrábějí plynové spalovny.
Energie na evropských burzách zdražily zhruba na trojnásobek až čtyřnásobek: zemní plyn ze 14 na 58 eur/megawatthodinu a elektřina ze 44 na 145 eur/MWh. Rusko mezitím zahájilo totální válku proti Ukrajině.
Trápí vás vysoké účty za energie?
Srovnejte si nabídky jednotlivých dodavatelů v našich kalkulačkách a zjistěte, zda na trhu najdete výhodnější. Případný přechod k jinému dodavateli vyřešíme zdarma za vás.
Finální cenu regulují státy
Kdyby spotřebitelské účty stouply stejně jako burzy, mnohé domácnosti by neměly na zaplacení. Národní státy proto regulují výslednou cenu zemního plynu a elektřiny. Například Španělsko a Portugalsko preferují takzvaný iberský model: omezily maximální cenu zemního plynu pro plynové elektrárny, aby zlevnila elektřina. Francie a Bulharsko nabídly svým domácnostem regulované tarify. Maďarsko naopak vsadilo na nízké cenové stropy.
Srovnejme průměrné výdaje evropských domácností v 1. polovině roku 2023. Elektřinu přepočítáme ve spotřebním pásmu nad 2,5 do 5 MWh/rok, zemní plyn porovnáme v odběratelské kategorii nad 5,5 do 55,5 MWh/rok. Uvedeme nejlevnější a nejdražší státy, Českou republiku a naše nejbližší sousedy. Podobně porovnáme i meziroční cenové výkyvy.
Nejdražší plyn mají švédské rodiny
Začneme palivem, které bylo rozbuškou současné energetické krize. Megawatthodina zemního plynu stála v Maďarsku 33,70 €, v Chorvatsku 41 €, na Slovensku 57,10 € a v České republice 113,80 €. V celé Evropské unii vyšla průměrná cena na 118,70 €/MWh. Stejné množství zemního plynu stálo v Dánsku 165,50 €, ve Švédsku 218,90 € a v Nizozemsku 248,10 €.
A nyní porovnejme meziroční změny. Plyn zlevnil o 1 % ve Švédsku, Estonsku a Itálii. Jeho cena stoupla v celé Evropské unii o 38 %, v České republice o 64 %, v Rakousku o 103 %, v Rumunsku o 134 % a v Lotyšsku o 139 %.
Za elektřinu platí nejméně Bulhaři
Pokračujme komoditou, která zdražila kvůli plynovým elektrárnám. Megawatthodina elektřiny stála v Bulharsku 113,70 €, v Maďarsku 116,10 € a na Maltě 125,60 €. Průměrná domácnost v Evropské unii zaplatila 289 €/MWh. Typický Čech utratil 321,20 €, Belgičan 435 € a Nizozemec 475 €/MWh.
Elektřina zlevnila ve Španělsku o 41 %, v Dánsku o 16 %, v Portugalsku o 6 % a na Maltě o 3 %. V celé Evropské unii však zdražila o 14 %. Cena stoupla konkrétně v České republice o 31 %, v Rumunsku o 78 % a v Litvě o 88 %. Nizozemská vláda zrušila štědré dotace, a proto elektřina v Nizozemsku zdražila o rekordních 953 %.
Maďaři zaznamenali nejvyšší inflaci
Všichni překupníci (dodavatelé) v Evropské unii nakupují elektrickou energii a zemní plyn za podobné tržní ceny. V jednotlivých státech se však liší distribuční poplatky (za infrastrukturu), daně, subvence a další regulace.
Maďarská vláda dopřává svým občanům nejlevnější plyn a levnou elektřinu, ale přesto dlouhodobě zaznamenává nejvyšší inflaci v Evropské unii. Průměrný spotřební koš meziročně zdražil o 12,2 % v Maďarsku, o 9,5 % v České republice a o 4,9 % v celé EU. Maďarská vláda přitom zrušila cenové stropy pro benzín, naftu a potraviny, protože tyto regulace se neosvědčily. Základní produkty byly sice levné, ale nedostatkové.
Česká vláda v roce 2023 dotuje elektřinu a plyn pro domácnosti, které by jinak platily extrémně vysoké ceny. Od roku 2024 pravděpodobně nechá cenotvorbu na volném trhu, aby přílišnými dotacemi nezatěžovala veřejné finance. Státní dluh vůči ročnímu hrubém domácímu produktu (HDP) činí 83,1 % v průměrné zemi Evropské unie, 75,2 % v Maďarsku a 44,3 % v České republice. Ale energie jsou dražší v Praze než v Budapešti.
Rusy nahradili Norové či Alžířané
V nizozemském Groningenu leží velké naleziště zemního plynu, tamní těžba však způsobuje zemětřesení. Další ložiska v Evropské unii, třeba na jižní Moravě, jsou malá. Proto nyní spalujeme norský, alžírský, americký, katarský a nigerijský plyn. Evropská unie plánuje nové plynovody z Turkmenistánu, Kazachstánu nebo Egypta, tyto země však nejsou vzorem stabilní demokracie. Proto hledáme úspory a nové zdroje doma.
Evropská unie chce být soběstačná
Chytré investice se nyní vyplatí ještě rychleji než před energetickou krizí. Zateplené domy, které větrají přes rekuperační jednotku, mají mizivé náklady na vytápění. Tepelné čerpadlo vám ohřeje vodu. Fotovoltaika od jara do podzimu zajistí elektřinu pro celou domácnost… Příspěvek na potřebné investice získáte v dotačním programu Nová zelená úsporám, který financuje Evropská unie.
Na národní nebo mezinárodní úrovni vznikají větší projekty. Dánsko, Švédsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Finsko společně oznámily, že zvýší výkon svých větrných elektráren na sedminásobek současného stavu. Ve Francii sídlí největší světový projekt, který hledá neomezený zdroj levné a čisté energie v jaderné fúzi (ITER). Evropská komise, 15 členských států (Německo, Francie, Česká republika a další) a 35 průmyslových firem (Alstom, Bosch, Enel a jiné) společně financují vývoj čistého vodíku, který slouží jako obnovitelná náhražka fosilních paliv.
Investice jsou nutné, pokud chceme být soběstační a nezávislí. Ale jejich návratnost se nepočítá na týdny ani měsíce, nýbrž spíše na roky a dekády. Mezitím mrkněte do naší kalkulačky, která vám ukáže, kolik můžete ušetřit na elektřině a plynu. Najdeme vám levnější tarify, srovnáme také obchodní podmínky a jestli budete chtít, bezplatně vás převedeme k výhodnějšímu dodavateli.