Vodík uskladnění

Zelený vodík: Co to je, jak vzniká a proč ho potřebujeme?

21. 2. 2021
|
Délka čtení: 8 min.

Vodík se do terminologie inovátorů a vynálezců vrací už po několikáté. Opět jsou k němu upírány zraky v naději, že přinese řešení klimatické krize, pomůže snížit emise skleníkových plynů a udrží lidstvo v pohybu i standardu, na který si zvyklo. Proč se má právě vodík stát odpovědí na výzvy současné doby? A proč se mu najednou říká zelený?

V diskusi o ekologicky udržitelné budoucnosti není vodík žádným nováčkem. Roky se o něm hovoří zejména v souvislosti s alternativní dopravou a automobily na vodíkový pohon. A co se ještě před pár lety zdálo nemožné, získává jasnější obrysy. Za rozvoj vodíku v automobilovém průmyslu se například zasazuje Vodíkové kolegiumVodíkové kolegium, jež vytvořily automobilky Toyota, Nissan a Honda. Právě japonská Toyota vytvořila první sériově vyráběné auto na vodík. Modelu Mirai se podle výrobce prodalo už přes 10 tisíc kusů. Rozvoji automobilů na vodík by měl pomoci pokles cen tohoto energetického paliva. Odhad odborníků je, že by v následujících deseti letech mohlo zlevnit asi o polovinu.

Tříbarevná škála vodíků

Srdce těch, kteří prosazují nízkouhlíkovou ekonomiku, si vodík získal z prostého důvodu – při jeho spalování nevznikají žádné emise oxidu uhličitého. Budoucnost by měl mít zejména takzvaný zelený vodík, který je vyráběn v obnovitelných zdrojích. Právě podle způsobu výroby jsou vodíku připisovány barvy. Aktuálně se můžete setkat se třemi typy:

  • Šedivý vodík se získává z fosilních paliv, respektive zemního plynu jako meziproduktu. S ohledem na svůj původ není považován za zcela čistý zdroj. Výhodou jsou ale nižší výrobní náklady.

  • Modrý vodík představuje ekologičtější variantu, ačkoli také on pochází z fosilních paliv. Rozdíl je ale v technologii, kdy se emise oxidu uhličitého zachytávají pomocí CCS (Carbon Capture and Storage).

  • Zelený vodík je k životnímu prostředí nejšetrnější, protože vzniká s pomocí obnovitelných zdrojů a při výrobě se neuvolňují skleníkové plyny. Technologie jsou však nákladné, a tak je i cena zeleného vodíku vysoká, což jeho masivnější využití limituje.

Zatím drahý zelený vodík

Zelený vodík se stejně jako jakákoli jiná novinka potýká s porodními bolestmi. Alfou a omegou jsou v tomto případě finance a technologie. O zeleném vodíku se sice v evropských státech hovoří už několik let, chybí ale infrastruktura, díky níž by se mohl vyrábět ve větším množství. Jinými slovy, zelený vodík prozatím není komerčně vyráběn, a aby se to změnilo, nepůjde to bez zásadnějších investic.

Jak ve své zprávě uvádí už zmiňované Vodíkové kolegium, ke snížení nákladů na vodíkové palivo o polovinu bude nutné investovat kolem 70 miliard dolarů. Na první pohled je to velmi vysoká částka, zvlášť pokud si uvědomíme kontext současné pandemické situace a ekonomických dopadů, jež na boj s koronavirem a jeho důsledky padnou. Jenže v energetice se hraje s velkými čísly. Například jen Německo v roce 2019 investovalo do obnovitelných zdrojů energie 30 miliard dolarů.

To, že se o vodík jako pohon začaly seriózně zajímat přední světové automobilky i energetické firmy, celou situaci pozměnilo. Podněty dlouhodobě přicházejí i od technologických firem a Evropské unie. Zcela vážně s ním počítají některé státy, kromě zmíněného Německa třeba také Nizozemsko nebo severské země.

Negativa, tedy nutnost investic do technologií, vyvažují některá významná pozitiva. Tím hlavním je, že lidstvo zná vodík už dlouho – používá se třeba při rafinaci ropy nebo v chemickém průmyslu. Ročně se globálně spotřebuje asi 70 milionů tun vodíku. Protože je vodík již známý a díky moderním technologiím by se mohl ozelenit, aby ani při jeho výrobě nevznikaly emise, mohl by se stát jakýmsi přechodovým mostem k zelené ekonomice. Vodík by tak mohl významně přispět k dekarbonizaci energeticky náročných odvětví, jako jsou třeba zpracovatelský průmysl a nákladní doprava.

Vedle zeleného je ve hře i modrý vodík, alespoň podle některých názorů. „Prosazujeme zelený i modrý vodík, protože pokud spočítáme objemy, které bude nutné během nadcházejících deseti let získat, tak jich pouze se zeleným vodíkem nedosáhneme,“ uvedl v roce 2019 vyslanec pro oblast vodíku na nizozemském ministerstvu hospodářství a klimatické politiky Noé Van Hulst. Některým environmentalistům je ovšem modrý vodík trnem v oku a prosazují pouze vodík zelený. Ani Evropská komise v tomto ohledu nedává rozhřešení – místo barev ji spíš zajímá, jak velkou uhlíkovou stopu konkrétní zdroj energie zanechává. Klíčovou je proto zejména neutralita skleníkových plynů. A pochopitelně i náklady spojené s konkrétním zdrojem.


Infografika - Jak funguje auto na vodík

První kroky k zelenému vodíku

Mezitím, co v nejrůznějších institucích probíhají o zeleném vodíku sáhodlouhé diskuse, někteří se rozhodli jednat. Například dánská společnost GreenLab loni získala dotaci ve výši téměř 11 milionů euro na výstavbu technologie na výrobu a skladování zelené energie. Ve vznikajícím technologickém parku se má mimo jiné vyrábět vodík. Pokud vše půjde dobře, bude to vůbec největší zařízení na výrobu zeleného vodíku ve světě. Jako energetický zdroj poslouží hybridní větrná a fotovoltaická elektrárna. Vodík firma plánuje využít pro komerční dopravu a nabídne ho i zpracovatelskému průmyslu nejen v Dánsku, ale i v dalších zemích. Severská země by se tak mohla stát evropským lídrem ve výrobě zeleného vodíku.

Zelený vodík berou vážně i v Belgii. Zde se chystají využívat pro jeho výrobu přebytky z větrných elektráren. Nejdříve má vzniknout továrna na výrobu vodíku pomocí elektrolýzy poháněné energií z obnovitelných zdrojů. Na projektu pracují hned tři společnosti a výkon zařízení má být 50 MW. V roce 2025 už by však měl vodík vznikat pouze z přebytků větrné energie. Vodík z Belgie se má uplatnit v dopravě nebo ukládání energie, což je jedna z velkých výzev současné energetiky. Jednou z výhod vodíku je totiž možnost jeho dlouhodobého skladování, proto se nabízí jako ekologické a ekonomické řešení uchování přebytků energie na horší časy.

Zelený vodík berou vážně i Australané. Vláda totiž nedávno uvolnila 250 milionů dolarů do projektu na výrobu a vývoz této komodity. Nejdříve vznikne zařízení na výrobu zeleného vodíku pomocí elektrolýzy o výkonu 75 MW. Elektrolyzér je součástí první etapy plánovaných investic a projekt bude později rozšířen, aby produkci až dvacetkrát navýšil. Austrálie tak k sobě strhla celosvětovou pozornost, zvlášť proto, že zelený vodík plánuje především exportovat. „Naše ambice vyvážet zelený vodík si zasloužila celosvětovou pozornost. Má velký potenciál i s ohledem na tvorbu pracovních míst. Odemkne nám další exportní příležitosti na klíčových trzích, podpoří ekonomickou aktivitu v Asii,“ uvedl závěrem minulého roku australský premiér Steven Marshall.

Až klesne cena zeleného vodíku

Investice jsou jedna věc, cena a dostupnost zeleného vodíku věc druhá. Jak už zaznělo na úvod, aby se stal zelený vodík běžnou součástí našich životů třeba jako palivo do aut, musel by zlevnit. Několik studií, například ta od S&P Global Ratings, poukazují na to, že aby se stal zelený vodík konkurenceschopný, náklady na jeho výrobu by musely být poloviční, tedy místo 4 až 5 by měly činit asi 2 až 2,5 dolaru za kilogram.

Aby se tak stalo, musely by se snížit i náklady na výrobu elektřiny ze solárních a větrných elektráren, stejně jako náklady na elektrolýzu. Není to nemožné, ale bude potřeba zkoordinovat řadu procesů, rozumně investovat a rozvíjet moderní technologie. Zmíněná studie S&P Global Ratings zůstává v tomto ohledu optimistická a jako milník, kdy by zlevnění vodíku mohlo nastat, vytyčila rok 2030.

V mezičase by mohl pomoci některými environmentalisty zatracovaný modrý vodík, který je přece jen ekologicky přijatelnější než vodík šedivý. Zvlášť, kdyby narostla podpora pro technologie CCS na zachycování a skladování uhlíku. Pomyslným mostem mezi uhlíkovou a nízkouhlíkovou ekonomikou by se tak nakonec nemusel stát vodík zelený, ale modrý.

Klíčová fakta o zeleném vodíku

Vodík je bezbarvý a lehký plyn bez chuti a zápachu. Využívá se například v průmyslu, energetice a v dopravě. Vodík vzniká jako vedlejší produkt při energetické výrobě. Jako zelený se označuje vodík vyráběný z obnovitelných zdrojů energie. Z vodíku se dá uměle vytvořit metan nebo ekologicky čistý zemní plyn. Přepravovat ho lze například v potrubí.

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Povinná výměna kotlů
    14. března 2024|Petr Woff
    Povinná výměna kotlů na tuhá paliva: Kdy a proč už si ve starém kotli nezatopíte?

    Povinná výměna starých kotlů na tuhá paliva se blíží. Od 1. září 2024 nesmí být provozovány kotle 1. a 2. emisní třídy, původní termín vláda kvůli energetické krizi posunula. Zjistěte, zda se výměna týká i vašeho kotle.

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • pohonne-hmoty
    24. ledna 2024|Petr Pohůdka
    Kolik stojí benzín a nafta? Srovnáváme ceny pohonných hmot v tuzemsku a zahraničí

    Ceny pohonných hmot v posledních třech měsících výrazně klesly. Benzín i nafta stojí v průměru okolo 36 Kč/litr. Zlevňuje se především kvůli propadu cen ropy na světových trzích. Nejvyšší ceny jsou tradičně v Praze, naopak nejvýhodněji natankujete v Královéhradeckém kraji. V rámci Evropské unie je nejlevnější benzín v Bulharsku a Rumunsku. Podívejte se na grafy porovnávající současné ceny pohonných hmot v ČR a EU.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?