zarovka-kalkulacka-dum

V roce 2022 poroste regulovaná složka ceny energií

Od nového roku platí nové regulované složky cen energií. Ačkoliv se kvůli raketovému růstu cen energií na burze očekávalo, že stoupat nebudou, nakonec se mírnému zdražení nevyhnuly. Energetický regulační úřad (ERÚ) ovšem uklidňuje, že se jedná o navýšení pod hladinou inflace. Změna regulovaných cen se v celkových účtech projeví asi 2% nárůstem u elektřiny a 1% u plynu.

Co je regulovaná složka cen energií?

Cena elektřiny i cena zemního plynu se skládá ze dvou složek: regulované a neregulované. 

Neregulovanou složku mají plně v rukou dodavatelé, platíte v ní především za komoditu podle své spotřeby. Neregulovaná složka se v první řadě odvíjí od cen na burze, ale také od obchodní strategie vašeho dodavatele. Právě tato část cen elektřiny a plynu v posledních měsících prudce roste. U některých dodavatelů se ceny zvýšily o víc jak 200 %.

Regulovanou složku má pod palcem Energetický regulační úřad, který vždy v závěru roku vyhlásí ceny na následující kalendářní rok. Vstupují v platnost 1. ledna a stejné zůstávají až do 31. prosince. Regulované ceny se liší v závislosti na distribučním území, jinak jsou pro všechny domácnosti na daném území stejné.


Regulovaná složka ceny elektřiny zahrnuje:

  • poplatky za distribuci,

  • systémové služby, které kryjí náklady na přenos velmi vysokého napětí a regulaci výroby,

  • platbu za služby regulátora trhu, tedy společnost OTE, která organizuje denní trh s elektřinou,

  • podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů.


Regulovaná složka ceny plynu zahrnuje:

  • přepravu plynu z hranic ČR ke vstupním bodům distribučních soustav,

  • distribuci plynu,

  • platbu za služby operátora trhu (OTE).

Regulované ceny energií v roce 2022

Pro rok 2022 se regulovaná cena energií zase o něco zvýší. U elektřiny vzroste průměrně o 3,7 %, na území ČEZ Distribuce činí nárůst 3,6 %, u EG.D 3,9 % a u PREdistribuce 3,3 %. ERÚ upozorňuje, že růst cen se drží pod hladinou inflace, nicméně byl nezbytný. „Přestože se nám znovu podařilo udržet růst regulované složky pod hladinou spotřebitelské inflace, mírnému nárůstu regulovaných cen se nevyhneme. Výsledné ceny by ale v důsledku růstu regulované složky neměly vzrůst více než o dvě procenta u elektřiny, respektive o procento u plynu. Řádově rychleji však roste burza, na kterou ERÚ nemá vliv a kvůli které o desítky procent zdražují dodavatelé, což je hlavní důvod strmého růstu cen energií," říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ v tiskové zprávě.

Růst regulovaných cen odůvodňuje stoupajícími náklady na krytí ztrát a na poskytování podpůrných služeb, které navyšuje drahá silová elektřina na burzách. Dlouhodobě také rostou náklady na investice do distribuční soustavy, protože zdražují stavební práce i materiál.

U zemního plynu se regulovaná složka pro rok 2022 zvyšuje v průměru o 2,4 %. Nejméně si připlatí odběratelé v distribučním území GasNET (+1,8 %), u EG.D se regulovaná složka zvýší o 3,3 %, u Pražské plynárenské Distribuce o 5,9 %. Také u zemního plynu stojí za růstem regulovaných cen zdražování investic do údržby a provozu sítě, mimo jiné například náklady na nový plynovod Moravia Capacity Extension. Nejvíce se zdražuje v Praze, jelikož zde plynárenské rozvody prochází velkou rekonstrukcí.

Celkové účty za energie porostou o 1–2 %

Jak se zvýšení regulovaných cen promítne do celkových účtů za energie? U elektřiny tvoří regulovaná složka přibližně 40 % vyúčtování, a tak se její zvýšení projeví asi dvouprocentním nárůstem celkové ceny elektřiny. U plynu tvoří regulovaná složka přibližně 18,5 %, a tak se na celkovém účtu zvýšení projeví jen asi jednoprocentním nárůstem.

Pokud chcete vědět, kolik přesně platíte za regulovanou složku cen energií, dohledáte to jednoduše ve své faktuře. Dodavatelé označují ve vyúčtování regulovanou část jako platbu za distribuci, zatímco neregulovaná složka bývá uvedena jako obchodní část.

Jak se budou vyvíjet regulované ceny v budoucnu?

Energetický regulační úřad vydává vždy na konci roku cenové rozhodnutí na následující období, ale pracuje i s dlouhodobým výhledem. Jak se budou vyvíjet regulované ceny v dlouhodobém horizontu?

ERÚ pracuje s obdobími pěti let, takzvané V. regulační období započalo v loňském roce a trvá do roku 2025. Jako hlavní trend pro toto období určil ERÚ potřebu vyšší spolehlivosti distribuce, automatizaci a monitoring kvality energie. Ve výhledu se také uvažuje změna skladby zdrojů – odklonem od uhlí a naopak navýšením výroby energie z obnovitelných zdrojů. ERÚ bere v úvahu rovněž větší decentralizaci výroby, například rozvoj domácích fovotoltaických elektráren.

zásadách cenové regulace pro V. regulační období, které byly vydány Energetickým regulačním úřadem v roce 2020, se počítá s poklesem regulovaných cen v roce 2021 a následně s jejich nárůstem. V průměru mají od roku 2022 regulované ceny elektřiny růst o 2 % ročně, u zemního plynu by zdražování mělo dosáhnout v průměru 3–⁠4 % ročně.

Autorka - Vendula Flassig Vrablová
Vendula Flassig VrablováVíce článků autora

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.

  • Otevírání oken
    05. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Jak správně větrat? Nebojte se udělat průvan

    Bolest hlavy, únava nebo poruchy soustředění. Nedostatečné větrání si rychle vybere svou daň. Ve většině českých domácností ke správné výměně vzduchu bohužel nedochází. Jak to vypadá u vás? Větráte alespoň třikrát za den?