účtování záloh

Účtování záloh na energie: Vyhněte se vysokým přeplatkům i nedoplatkům

16. 7. 2022
|
Délka čtení: 7 min.

Pravidelné měsíční zálohy za elektřinu nebo zemní plyn si nastavte tak, aby se jejich součet rovnal pravděpodobné celkové ceně. Pokud zaplatíte méně, dodavatel vám v souhrnné faktuře vyúčtuje nedoplatek. V opačném případě vznikne přeplatek, který ovšem kvůli inflaci ztrácí kupní sílu. Přepočítejme vaše dílčí a celoroční výdaje dříve, než proběhne další účtování záloh na energie.

Základní časová perioda, ve které srovnáváme příjmy a výdaje, trvá rok. Tomu odpovídá běžné daňové přiznání, standardní účetní závěrka nebo faktura za elektřinu. Jenomže málokdo má takové úspory, aby vydržel celý rok bez častějších příjmů. Domácnosti potřebují peníze na čerstvé potraviny, elektrárny kupují nové palivo a zaměstnavatelé platí svoje zaměstnance. Proto účtujeme také po kratších časových intervalech. Zaměstnanci, důchodci a dodavatelé očekávají svoje měsíční mzdy, penze a zálohy.

Srovnejte si ceny dodavatelů elektřiny.

Záleží na spotřebě a ceně

Mzdy jsou vyčísleny v pracovních smlouvách a mzdových výměrech. Důchody závisejí na odpracovaných letech a zaplaceném sociálním pojištění. Ale zálohy na elektřinu a zemní plyn jsou pouhým odhadem. Dodavatel podle energetického zákona (č. 458/2000 Sb.) stanovuje nejvýše takové zálohové platby, které pokryjí vaši předpokládanou spotřebu „v následujícím zúčtovacím období”.

Správná záloha = odhadovaná celková cena vydělená počtem kalendářních měsíců nebo jiných platebních intervalů (například kvartálů). Uveďme příklad:

  • Domácnost v minulém roce spotřebovala 16 megawatthodin (MWh) zemního plynu, což stálo 32 000 Kč.

  • Stejný ceník letos zdražil o 50 %, takže uvedená spotřeba vychází na 48 000 Kč.

  • Předpokládanou celkovou cenu vydělíme počtem kalendářních měsíců, a vyjde měsíční záloha: 48 000 Kč / 12 kalendářních měsíců = 4 000 Kč/měsíc.

Zdražily také „fixované” ceníky

Platební kalendář bývá předepsán v posledním celoročním vyúčtování, nebo na internetovém zákaznickém portálu, kde mají odběratelé svoje osobní účty. Nastavené zálohy dodržujte, abyste nebyli odpojeni od distribuční soustavy. Ale občas zkontrolujte, jestli se nezměnily klíčové parametry: cena a vaše spotřeba.

Energie dlouhodobě zdražují, málokdy zlevňují. Ceníky se mění na začátku kalendářního roku nebo i v jeho průběhu. Pokud máte solidního levného dodavatele, který vám slíbil, že po určitou dobu (například 1, 2, 3 roky) nezdraží, buďte v klidu. Stabilní nízká cena se vyplatí, protože vás chrání před inflací. Někteří dodavatelé však selhali a buďto zkrachovali, nebo svoje slíbené cenové „garance” a „fixace” porušili. Takže občas mrkněte na srovnávací kalkulačku, která vám pravděpodobně najde výhodnější alternativy.

Lepší přehled máte o svojí vlastní spotřebě. Zateplený rodinný dům, který obsahuje úsporné spotřebiče a efektivní lokální zdroje (fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo), funguje levněji, než kdyby chátral a tepelné ztráty kompenzoval elektrickými přímotopy…

Jakmile se změní cena nebo vaše spotřeba, poproste svého dodavatele, aby podle toho upravil vaše další zálohy. Na moderním zákaznickém portálu stačí, když přepíšete aktuální výši zálohové platby a požádáte o schválení.

Účtování záloh na energie – vzorec

Na finální fakturaci spolupracuje několik společností. Distributor (správce elektrického vedení nebo plynovodů) objíždí odběrná místa (elektroměry, plynoměry), aby na každé adrese zjistil individuální spotřebu. Naměřené hodnoty posílá do centrálního informačního systému, který patří státní společnosti OTE. Odtud jsou data automaticky přeposlána vašemu dodavateli, aby vám vystavil souhrnnou fakturu.

Účtování záloh na energie vyjádříme jednoduchým vzorečkem: součet zálohových plateb − celková skutečná cena = záporné číslo (nedoplatek), nebo kladné číslo (přeplatek). Přidejme příklad. Jistá česká domácnost v minulém roce spotřebovala 3 MWh elektrické energie. Jako zálohu platila 1 500 Kč/měsíc. Spotřebovaná elektřina podle finální faktury stála 18 000 Kč, takže nevyšel žádný nedoplatek ani přeplatek (1 500 Kč/měsíc x 12 kalendářních měsíců = 18 000 Kč/rok). Cena však letos zdražila o 25 %.

  1. Pokud spotřeba i záloha zůstane stejná, vyjde nedoplatek 4 500 Kč/rok = součet zálohových plateb 18 000 Kč − celková skutečná cena 22 500 Kč.

  2. Pokud na střeše přibyly kvalitní fotovoltaické panely a záloha zůstala stejná, domácnost pravděpodobně v rámci celoročního vyúčtování dostane přeplatek.

Vysoké nedoplatky a přeplatky

Obě varianty mají svoje klady i zápory. Vysoký nedoplatek vyděsí chudou domácnost, která nemá úspory, aby zvládla nečekaný okamžitý výdaj. Někteří dodavatelé jsou milosrdní a povolí vám delší splátkový kalendář. Stát nabízí zoufalým občanům „mimořádnou okamžitou pomoc” a další sociální dávky. Banky a jiné finanční instituce vám eventuálně prodají půjčku

Vysoký přeplatek vypadá dobře, ale ve skutečnosti není výhodný. Pokud jste vloni zaplatili o 1 000 Kč více, než jste museli, tato částka do letoška ztratila 2 až 15 % svojí kupní síly – podle aktuální inflace. Někteří dodavatelé mají navíc v obchodních podmínkách napsáno, že vám loňský přeplatek nevrátí letos, ale celou sumu převedou „do dalšího zúčtovacího období” na úhradu následujících zálohových plateb. Výhodnější jsou spořící bankovní účty, kde uložené peníze nominálně přibývají. Například uložíte 1 000 Kč, a při úrokové sazbě 5 % p. a. následující rok vyberete 1 050 Kč.

Chybné vyúčtování reklamujte

Podle vyhlášky č. 207/2021 Sb. dostanete řádnou souhrnnou fakturu minimálně jednou ročně, přičemž délka zúčtovacího období nepřesáhne 14 kalendářních měsíců. Jakmile změníte dodavatele nebo na dané adrese ukončíte odběr, proběhne bezplatné mimořádné vyúčtování. Další šanci získáváte 31. prosince – stačí, když dodavateli sdělíte, jakou aktuální spotřebu ukazuje elektroměr nebo plynoměr, a požádáte, aby vám vyúčtoval zálohové platby.

Případnou fakturační chybu reklamujte okamžitě, protože některé společnosti ve svých obchodních podmínkách stanovují reklamační lhůtu, například do 30 dnů od splatnosti vadného vyúčtování. Podle vyhlášek č. 540/2005 Sb. a č. 545/2006 Sb. vám dodavatel odpoví do 30 dnů a případnou chybu napraví do 60 dnů poté, co mu bude reklamace doručena. Jinak protistranu požádejte o finanční náhradu, která činí 600 Kč až 24 000 Kč, podle komodity a promeškané doby.

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Povinná výměna kotlů
    14. března 2024|Petr Woff
    Povinná výměna kotlů na tuhá paliva: Kdy a proč už si ve starém kotli nezatopíte?

    Povinná výměna starých kotlů na tuhá paliva se blíží. Od 1. září 2024 nesmí být provozovány kotle 1. a 2. emisní třídy, původní termín vláda kvůli energetické krizi posunula. Zjistěte, zda se výměna týká i vašeho kotle.

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.