Poškodil vám auto zpomalovač jízdy? Kdy máte právo na kompenzaci?

Zpomalovací prahy jsou dnes poměrně rozšířené. Řidiče mají přimět sešlápnout brzdu a projet úsek pomaleji. Jenže retardéry mohou auto poškodit. Zaplatí vám pak škodu havarijní pojištění, nebo správce komunikace? A máte vůbec právo na kompenzaci?

Zpomalovače jízdy se používají tam, kde je z různých důvodů nutné, aby řidiči jeli pomaleji. Říká se jim také retardéry, příčné prahy anebo lidově ležící policajti. Obvykle je doprovází i dopravní značky, které omezují rychlost. Rozšířené jsou například v obytných zónách, před některými přechody pro chodce nebo před školami či školkami. Tím, že donutí projíždějící řidiče zpomalit jízdu, pomáhají chránit chodce před možnými kolizemi.

Nehody a zpomalovače jízdy

Používání zpomalovačů jízdy je dvojsečné. Mají své zastánce i kritiky. Podle Britské automobilové asociace například kvůli retardérům ve městech narůstá spotřeba paliva. Jiná studie, jejímž autorem je britská Laboratoř dopravního výzkumu, zase uvádí, že kvůli příčným prahům se zvyšuje objem emisí ve vzduchu. Je to vlastně logické – řidiči musí přibrzdit, podřadit, znovu se rozjet. Krom toho, kvůli zpomalovačům jízdy, může docházet i k nehodám.

Tak například v roce 2012 přejela řidička v Turnově uvolněný retardér, který se vymrštil a poničil jí auto. Škodu ve výši šesti tisíc korun zaplatila radnice ze svého pojištění. Letos v srpnu pak najel řidič mezi tunely Panenská a Libouchec na D8 ve velmi vysoké rychlosti na retardér a přeletěl oplocení. Následky? Zdemolované auto. Právě vysoká rychlost a nerespektování dopravních značek většinou vedou k nehodám na zpomalovačích jízdy.

Retardéry a kompenzace pojišťoven

Nejde ale jen o vysokou rychlost nebo uvolněné retardéry Například v historických částech některých měst se používají zpomalovače, které nemají reflexní barvy, aby nerušily. Jsou pak hůře viditelné a řidiči si jich mohou všimnout na poslední chvíli a vůz o ně poškodit. V takovém případě je na místě řešit vše s pojišťovnou a požádat o kompenzaci. Pojišťovna může škodu zaplatit i v dalších situacích, kdy řidič prokáže škodu, jíž způsobil retardér. Je to přitom podobné jako s výmoly na silnici.

„Pokud klient prokáže škodu související s výmolem či retardérem, který způsobil například poškození disku, pneumatiky, nárazníku a podobně, pak se hradí z jeho havarijního pojištění. Důkazem může být šetření policie, kamerový záznam z vozidla, vlastní foto z místa nehody a tak dále, což je důležité také z toho pohledu, že zpomalovací prahy mají množství podob a charakter poškození vozidla s nimi musí souviset,“ vysvětluje Marie Petrovová, tisková mluvčí Allianz pojišťovny, a.s. Stejně jako při jiných nehodách je nutné prokázat, že vůz byl skutečně poškozený danou situací na silnici.

Pojišťovny ale přiznávají, že případů, kdy je škoda způsobena retardérem, je málo a těžko se prokazují. „Jen velmi komplikovaně si umíme představit situaci, kdy by mohl motorista s vozidlem poškozeným po přejetí retardéru, mít na svém vozidle takovou škodu, aby ji úspěšně nárokoval po správci komunikace, popřípadě po své pojišťovně z havarijního pojištění, které by pojišťovna posléze regresovala za správcem komunikace,“ konstatuje Eva Svobodová z pojišťovny UNIQA a dodává: „Jedině snad kdyby šlo o situaci, kdy by chybělo adekvátní dopravní značení a zvýraznění místa, retardér by byl poškozený nebo nesprávně instalovaný.“

V případě, že motorista přizpůsobí styl jízdy situaci na vozovce, dodrží pokyny dopravního značení a pokud je jeho vůz technicky v pořádku, by k žádným nehodám dojít nemělo. Přejezd zpomalovače by měl potom proběhnout bez komplikací. „Retardéry jsou konstruované tak, aby k poškození vozů nedocházelo,“ zdůrazňuje Eva Svobodová.

Pojišťovny chtějí důkazy

Stejně jako u jiných nehod, záleží i v případě poškození vozu zpomalovači jízdy na konkrétním případě a na okolnostech. Důkazy jsou alfou a omegou všeho. „Pokud klient důkazy o nárazu nemá, pak nelze škodu hradit v rámci havarijního pojištění. Jde například o případy ohlášené se zpožděním, kdy se vozidlo začne chovat na silnici jinak, ale klient mezitím jezdí několik dní nebo týdnů a najede stovky nebo tisíce kilometrů. Důkaz, že poškození, které nemá vnější znaky nárazu – tedy například ohnutý tlumič, sjetá pneu a další – se stalo najetím na výmol nebo retardér, je vždy na klientovi. Likvidátor a servis takový důkaz na vozidle najdou stěží,“ dodává Marie Petrovová.

S tím podle Petrovové souvisí i možnost vymáhání škody na správci komunikace. „Pokud není výmol nebo příčný práh označen příslušnou výstražnou dopravní značkou, klient si kvůli tomu způsobí škodu a nezavolá policii, pak pojišťovně znemožní potenciální regres vůči správci komunikace. Tím se klient vystavuje riziku snížení nebo dokonce zamítnutí nároku na pojistné plnění,“ doplňuje.

Retardéry řeší pojišťovny jen zřídka

Eva Svobodová z UNIQA pak zdůrazňuje, že na její pojišťovnu se v minulosti obrátilo jen málo řidičů, kteří požadovali kompenzaci škody vzniklé přejetím retardéru. „Reálně šlo spíše o situace, kdy vůz v dobrém technickém stavu nebyl a přejetí retardéru s vozem s poruchou nebo závadou, dokonalo již započatý děj, nebo o situace, kdy došlo například k poškození disku při výrazně vyšší než povolené rychlosti v daném úseku,“ popisuje situaci.

Tyto škody, které jsou vyvrcholením zanedbané údržby a stavu auta, případně nepřizpůsobení stylu jízdy, z havarijního pojištění nemohou být kryty, protože se jedná o porušení povinností řidiče.

Jiná je ale situace, pokud řidič vjede do výmolu nebo výtluku. Na to se totiž havarijní pojištění vztahuje. A šanci má i ten, kdo si havarijko nesjednal. „Nepojištěný motorista se může obrátit s nárokem na náhradu škody na správce komunikace, a prokáže-li, že škoda vznikla právě v daném úseku, k čemuž potřebuje ideálně fotografie škodního místa a poškození vozidla, a vznikla při běžném provozu, tedy ne nepřizpůsobením jízdy stavu a povaze vozovky, měl by s takovým nárokem uspět,“ uzavírá Eva Svobodová.

A pojišťovny ze svých zkušeností přidávají ještě jednu radu. V případě, že škoda na autě vznikne kvůli vadnému zpomalovači, výtluku, výmolu, špatnému kanálu nebo díře v silnici, doporučují na místo přivolat Policii ČR, aby vše zdokumentovala. Řidič pak má větší šanci dosáhnout na kompenzaci od správce komunikace.