Emisní povolenky budou povinné taky pro zemní plyn, ale přesto můžete na energiích ušetřit

Evropská unie nařizuje uhelným a plynovým elektrárnám, aby platily za oxid uhličitý, který vypouštějí do vzduchu. Průmyslníci proto povinně kupují takzvané emisní povolenky. Stejná povinnost zanedlouho dopadne také na dodavatele zemního plynu, který pravděpodobně znovu zdraží. Jestli chcete levnější energie, přejděte na výhodnější ceník, nebo využijte dotace na zateplení a chytré technologie.

Organizace spojených národů (OSN) dlouhodobě popisuje klimatickou změnu, která způsobuje častější živelné pohromy a migrační krize. Naše planeta se příliš rychle otepluje. Vědecká komunita dospěla k jednoznačnému závěru, že klimatickou krizi významně prohlubují lidé, když vypouštějí do vzduchu oxid uhličitý a další skleníkové plyny.

Vědcům naslouchají státníci, kteří chtějí předejít přírodním katastrofám a masové migraci. Skoro všechny státy podepsaly nejdříve v roce 1992 Rámcovou úmluvu OSN o klimatu, potom v roce 1997 Kjótský protokol a nakonec v roce 2016 Pařížskou dohodu. Signatáři souhlasí, že omezí svoje emise skleníkových plynů, aby ochránili své životní prostředí. Některé státy však berou svůj závazek vlažně, zatímco jiné přecházejí k rázným činům.

Co jsou emisní povolenky?

Stále ještě potřebujeme uhelné a plynové elektrárny, teplárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do vzduchu skleníkové plyny. Ale zákonodárci chtějí, aby spalovny své exhalace postupně snižovaly. Evropská unie, Čína nebo severovýchodní státy USA proto zavedly speciální regulaci.

Velké průmyslové podniky, které spalují fosilní paliva, musejí žádat o takzvané emisní povolenky. Jde o oficiální úřední souhlas, že příjemce může vypustit do vzduchu určité množství jistého skleníkového plynu. Kdyby překročil povolený limit, dostal by pokutu, nebo by musel ukončit svoji činnost. Emisní povolenky jsou vydávány buďto bezplatně, nebo za peníze. Ale každopádně hovoříme o nedostatkovém aktivu, které má svoji tržní cenu.

Kdy přijde na řadu zemní plyn a uhlí

Evropská unie nastavila své emisní povolenky ve směrnici 2003/87/ES, na kterou navazuje český zákon č. 383/2012 Sb. Naši zákonodárci nyní regulují zejména oxid uhličitý (CO2), okrajově taky oxid dusný a fluorované uhlovodíky. Emisní povolenky aktuálně potřebují velké průmyslové spalovny, letadla nebo námořní dopravci. Od roku 2027 budou mezi regulované subjekty zařazeni taky dodavatelé zemního plynu, benzínu, nafty a uhlí.

Jak se liší EU ETS 1 a EU ETS 2

Emisní povolenky mají jasný společný cíl, snižují emise skleníkových plynů. Ale v Americe, Číně a Evropě podléhají odlišným pravidlům. Evropská unie navíc rozlišuje, zda jsou emisní povolenky určeny velkým spalovnám a dopravcům, nebo menším podnikům a dodavatelům fosilních paliv. Zákonodárci proto zavádějí speciální termíny, aby předešli chaosu. Jednotlivé systémy, ve kterých kolují emisní povolenky, tedy nesou odlišná jména.

Každý systém funguje odděleně, takže emisní povolenky mají jinou cenotvorbu v Americe, Číně, i Evropě. Zaměřme se na Evropskou unii, kde rozlišujeme EU ETS 1 a EU ETS 2. Také tyto systémy mají oddělenou cenotvorbu. Takže elektrárna, teplárna nebo letecká společnost zaplatí za emisní povolenku jinou cenu, než dodavatel zemního plynu, uhelný sklad či prodejce pohonných hmot.

Kolik stojí emise oxidu uhličitého v EU ETS 1

Základní pravidla vznikají v Bruselu a Štrasburku, ale důsledky pociťuje i nejmenší moravská vesnice. Evropská komise hodnotí, jak náročné jsou jednotlivé národní ekonomiky, a podle toho rozděluje emisní povolenky členským státům. Jedna taková poukázka znamená, že její držitel může vypustit tunu oxidu uhličitého.

Členské státy draží své emisní povolenky na Evropské energetické burze (EEX) v německém Lipsku. Cenu vyjadřují v eurech za tunu oxidu uhličitého, neboli v €/t CO2.

Některé továrny se ovšem mezitím modernizují, zvyšují svoji efektivitu nebo přecházejí na čistší energetické zdroje. Ušetřené emisní povolenky potom prodávají svým zastaralým a špinavějším konkurentkám. Průměrná cena v posledních letech stoupla ze 142 až na 2 004 Kč/t CO2.

Zdroj: Energetický regulační úřad (ERÚ) v jednotlivých letech zprůměroval spotové ceny na burze EEX, výsledky zaokrouhlujeme na celé koruny.

Jak emisní povolenky ovlivňují cenu energie

Ekologické regulace zatěžují tradiční průmysl. Například stará uhelná elektrárna musí vypustit tunu oxidu uhličitého, aby vyrobila jednu megawatthodinu (MWh) elektrické energie. Přitom potřebuje emisní povolenku, za kterou zaplatí asi 1 650 Kč. O tuto částku sníží svůj zisk, nebo zvýší cenu svojí produkce. Megawatthodinu elektrické energie potom na velkoobchodní burze prodává zhruba za 2 300 Kč.

Ostatní výrobní zdroje mají menší uhlíkovou stopu, a proto na ekologické regulace doplácejí méně, nebo jsou zvýhodněny. Plynové elektrárně stačí, když vypustí 560 kilogramů oxidu uhličitého, a vyrobí 1 MWh elektrické energie. Z jaderných bloků stoupá pouze vodní pára, která emisními povolenkami zatížená není. Větrník, fotovoltaický panel nebo vodní elektrárna žádné skleníkové plyny neprodukuje.

Podle toho vypadá cenotvorba. Emisní povolenky tvoří 0 až 72 % celkové ceny, kterou zaplatí koncoví dodavatelé (překupníci) za elektřinu. Nicméně hlavní inflační faktor najdeme jinde. Nejnákladnější jsou plynové elektrárny, které dramaticky zdražily v roce 2022. Rusko tehdy porušilo obchodní smlouvy, omezilo dodávky svého zemního plynu do Evropské unie a vyostřilo svoji válku proti Ukrajině.

Zdroj: Vlastní redakční výpočty, poměřujeme běžné burzovní ceny emisních povolenek a elektřiny.

Cenový strop pro oxid uhličitý v EU ETS 2

Státy Evropské unie se ve své Zelené dohodě (Green Deal) zavázaly, že do roku 2050 dosáhnou klimatické neutrality. Takže nakonec vypustíme do atmosféry jenom takový objem skleníkových plynů, jaký bude paralelně pohlcen půdou, rostlinami nebo oceány.

Takový ambiciózní cíl vyžaduje oběti, a tak Evropská unie rozšiřuje emisní povolenky na další oblasti. Od roku 2027 dopadnou taky na benzínky, uhelné sklady a dodavatele zemního plynu. Tito překupníci sníží své marže, nebo přenesou zvýšené náklady na zákazníky.

Většina členských států se nyní obává, že paliva pro domácnosti kvůli novým emisním povolenkám zdraží příliš. Proto požaduje, aby byla cena v systému EU ETS 2 zastropovaná, nebo aspoň tlumena.

Německo, Francie, Česká republika a další státy už navrhly konkrétní plán: V případě, že tuna oxidu uhličitého zdraží zhruba nad 57 eur, Evropská unie pošle do oběhu nové emisní povolenky, aby zlevnily. Nešlo by tedy o pevný cenový strop, ale spíše o protiinflační brzdu. Maximální cenu bychom spočítali takto: 45 eur + inflace od roku 2021.

O kolik zdraží zemní plyn, benzín a uhlí

Ať už nový protiinflační plán projde, nebo neprojde evropským legislativním procesem, cena emisních povolenek každopádně vznikne teprve na velkoobchodní burze. Takže zatím nevíme jistě, nakolik potom zdraží energie. Různé modelové scénáře přepočítává spolek Otevřená data o klimatu, podle kterého ceny stoupnou o 4,5 až 75 %.

Zdroj: Otevřená data o klimatu, z. ú.

Otázka zní, zda fixovat cenu energie

Státy Evropské unie jsou chudé na fosilní paliva a nechtějí být závislé na cizích ropných velmocech. Peníze, které vyberou na emisních povolenkách, proto patřičně investují. Zateplují bytové domy a přispívají domácnostem na moderní technologie – solární systémy, tepelná čerpadla, rekuperace apod. Jestli chcete svůj podíl, požádejte o příspěvek v dotačním programu Nová zelená úsporám, kde na zájemce čekají miliardy Kč.

Jakmile zateplíte svoji domácnost a přejdete na efektivnější vytápěcí systém, ušetříte na energiích. Ale pokud nejste zcela autonomní, stále potřebujete elektřinu nebo zemní plyn z centrálních distribučních soustav. Obě komodity jsou momentálně drahé a v nejbližší budoucnosti pravděpodobně výrazně nezlevní, naopak existují různá inflační rizika.

Evropa nyní spoléhá na norský a americký zemní plyn, ale ve Washingtonu vládne Donald Trump, který rozehrává „obchodní války”. Nové jaderné elektrárny vznikají pomalu, takže nadále potřebujeme uhelné spalovny. Na Evropské energetické burze, kde jsou uzavírány krátkodobé i dlouhodobé kontrakty, mezitím vidíme pravděpodobný budoucí vývoj. Elektrická energie a emisní povolenky tam mírně zdražují, zatímco zemní plyn lehce zlevňuje.

Dodavatelé už mění obchodní podmínky

Jestli se obáváte inflace, uzavřete levnou dlouhodobou fixovanou smlouvu. Energie vám potom po určitou smluvenou dobu nezdraží, ale mezitím nesmíte změnit svého dodavatele, jinak byste museli zaplatit pokutu. Fixace trvá maximálně 3 roky. Ale neplatí pro distribuční poplatky, které každoročně vyměřuje Energetický regulační úřad, ani pro daně.

Dodavatelé zemního plynu navíc do svých ceníků přidávají emisní povolenky. Od roku 2027 ke spotřebitelským cenám pravděpodobně připočítají přirážku, kterou sami zaplatí za emise oxidu uhličitého.

Optimisté věří, že elektřina a zemní plyn mezitím zlevní. Proto preferují volnější smlouvy, které mají maximálně tříměsíční výpovědní lhůtu. Jejich cena může stoupnout, nebo klesnout už za měsíc.