Co se přesně skrývá pod označením osobní bankrot ? Kdy o něj zažádat? jaké má osobní bankrot podmínky ? A jak se takový osobní bankrot v praxi řeší? Na všechny tyto otázky vám na následujících řádcích odpovíme.

Osobní bankrot neboli institut oddlužení umožňuje insolvenční zákon z rok 2008. Podle něj si může fyzická osoba podat návrh na prohlášení insolvence fyzických osob a požádat, aby její úpadek nebo hrozící úpadek byl řešen formou oddlužení. Takové řešení současně chrání fyzickou osobu před exekutory. Exekuci může sice soud nařídit, ale není provedena. Věřitelé musí přihlásit své pohledávky za dlužníkem v rámci insolvenčního řízení. Soud následně nařídí splácení dluhů jednou nebo druhou možnou cestou. Buď dlužník prodá majetek nebo dluh splácí podle určitého splátkového kalendáře.

Pokud soud schválí oddlužení cestou splátkového kalendáře, posílá dlužník věřitelům splátky po dobu pěti let vždy k prvnímu dni v měsíci. Na splátky se rozdělí všechny příjmy dlužníka nad zákonem stanovené životní minimum. Do jeho příjmů se započítávají i dary či dědictví. Výši splátek pro jednotlivé věřitele, pokud jich je víc, určuje soud. U soudu se dlužník také dozví termín a způsob uhrazení první splátky. Podmínkou pro to, aby soud schválil oddlužení, je výpočet, že pohledávka všech věřitelů bude splacena minimálně ze 30ti procent. Věřitel samozřejmě může písemně souhlasit s tím, že to bude méně. Forma oddlužení fyzické osoby pomocí splátkového kanceláře má ještě jednu podmínku, a to že dlužník musí pracovat, aby měl dostatečný pravidelný příjem, z něhož může úvěr hradit.

V případě druhé varianty splacení dluhů musí dlužník použít i případné dary a dědictví. Na oddlužení se musí podílet manžel či manželka dlužníka, pokud nemají zúžené a vypořádané společné jmění manželů.