Cestovní pojištění – srovnání cen

Řízení v dešti, aquaplaning

Aquaplaning (chcete-li aquaplannig) je věcí nepříjemnou, ale řešitelnou. Za svůj život se s ním setká drtivá většina řidičů. Většina tuhle nepříjemnou situaci zvládne v klidu. Ti, kteří zazmatkují, jsou často však jen krůček od nebezpečné autonehody. Jak se mu vyvarovat, proč k němu dochází a co dělat, když se mu nedokážete vyhnout? Čtěte následující řádky a dozvíte se to!

Co si představit pod pojmem aquaplaning?

Při aquaplaningu se stává vozidlo téměř neovladatelné. Dochází k němu tehdy, pokud se na vozovce objeví větší množství vody. Samotný vznik aquaplaningu souvisí s nedostatečným odvodem vody pneumatikou a tím vytvořením tzv. vodního klínu před kolem, který se následně rozšíří i pod pneumatiku. Pneumatika tak ztrácí kontakt s vozovkou a vozidlo je proto jen velmi málo (anebo není dokonce vůbec) ovladatelné.

porovnání povinného ručení

Co má na vznik aquaplaningu vliv?

  • Rychlost: Čím vyšší rychlost, tím menší čas mají pneumatiky k tomu, aby mohly vodu odvádět. Voda tak následně zvedne kola z povrchu vozovky.

  • Hmotnost vozidla: Lehčí automobily představují větší riziko pro vznik aquaplaningu. 

  • Množství a hloubka vody na silnici: Čím je voda hlubší, tím těžší je pro pneumatiky zachovat přilnavost.

  • Složení vody: Aquaplaning ovlivňuje také hustota vody na povrchu vozovky, která může být pozměněna například vytékajícím olejem, solí nebo teplotou okolí.  

  • Stav povrchu vozovky: K aquaplaningu spíše dojde na hladké vozovce než na zvrásněném povrchu.

  • Vzorek běhounu: Některé dezény běhounu odvádějí vodu účinněji než jiné. 

  • Hloubka dezénu: Čím jsou pneumatiky opotřebenější, tím je k dispozici menší prostor pro odvod vody 

  • Velikost pneumatik: Čím větší je povrch pneumatiky, tím je riziko vzniku aquaplaningu nižší. 

  • Tlak v pneumatikách: Nedostatečné nahuštěné nebo přehuštěné pneumatiky mohou zvyšovat riziko aquaplaningu. 

  • Hnací ústrojí vozidla: Za určitých podmínek jsou vozidla s pohonem 4 kol k aquaplaningu náchylnější než vozidla s pohonem 2 kol.

Kde k aquaplaningu často dochází a jak to poznat?

Riziko aquaplaningu je největší při průjezdu loužemi nebo stojící vodou. Řidič prakticky nemá možnost bezpečně odhadnout, jak hluboká louže bude, proto se při dešti a po něm vyplatí jezdit pomalu. Je také dobré vyvarovat se krajnicím, kde vznikají louže nejčastěji. Během deště nebo bezprostředně po něm se proto držte u středu vozovky nebo jízdního pruhu a jeďte ve stopách aut před vámi, která budou vodu rozrážet. 

To, že k aquaplaningu došlo, poznáte podle toho, že poháněná kola ztratí trakci s vozovkou. Zároveň si můžete všimnout zvýšení otáček motoru a nepřesného údaje o rychlosti a protáčení kol. Jestliže právě projíždíte zatáčkou a ztratíte trakci na předních kolech, počítejte s tím, že vozidlo bude směřovat k vnější straně zatáčky. Pokud ztratíte trakci zadních pneumatik, dostanete smyk do strany. V případě, že trakci ztratí všechny čtyři pneumatiky najednou, vůz bude klouzat rovně. Jakmile kola automobilu opět získají trakci, může dojít k náhlému škubnutí ve směru dané pneumatiky. 

Co dělat v případě aquaplaningu?

Pokud se aquaplaningu přece jen nevyhnete, je potřeba zachovat klid a chladnou hlavu. Začínající aquaplaning poznáme podle toho, že vám volant cukne v okamžiku vzniku vodního klínu nebo plaváním auta. Při aquaplaningu nikdy nebrzděte, nepřidávejte plyn a prudce nezatáčejte, mohli byste dostat smyk nebo dokonce hodiny. Raději držte volant rovně a pevně, uberte plyn a vyšlápněte spojku, aby se hnací kola uvolnila. Kola by se měla o vodu zpomalit a začít opět fungovat, protože se obnoví kontakt pneumatik s vozovkou. Pak následuje ono výše zmíněné škubnutí. Nelekněte se, auto se vám podařilo dostat opět pod kontrolu!

Hodnocení článku:  
Počet hlasů: 2