Muž drží LED žárovku

Chytré žárovky a jiné osvětlení: Vyplatí se, nebo jde o drahý luxus?

10. 9. 2021
|
Délka čtení: 5 min.

Chytré žárovky obsahují LED diodu, které stačí trocha elektrického proudu, aby se rozzářila. Navíc jsou napojené na mobilní aplikaci, hlasové a nástěnné ovládání, nebo na pravidelný životní rytmus svého majitele. Jedna chytrá žárovka stojí řádově stovky českých korun, zatímco obyčejná levná „ledka” přijde na desetikoruny.

Lidé odnepaměti spoléhali na přirozené denní světlo, na které se evolučně adaptovali. Proto v našem organismu vzniká uklidňující hormon (melatonin), když vidíme načervenalé a nažloutlé sluneční paprsky, tedy ráno a večer. Naopak pod jasným poledním nebem býváme čilejší, protože jeho bílé a namodralé světlo stimuluje tvorbu jiné, povzbuzující tělesné látky (serotoninu).

Přirozený biologický rytmus zůstával zachován, dokud naši předkové trávili večery kolem ohniště, petrolejek a svíček, jejichž plameny připomínají červánky. Ovšem jakmile objevili elektrický proud a brzy ráno rozsvítili jasnou bílou žárovku, zažili nepříjemný šok. Rozespalý mozek byl rychle oslněn prudkou září, přestože potřebuje určitý čas, aby pomalu procitl.

Rozpálené dráty prohrávají, vyhrávají LED diody

Staré žárovky vyrábějí primárně teplo, když prostřednictvím elektrického proudu rozpalují wolframové vlákno. Některé obsahují ještě halogen (brom, jod), aby dosáhly vyšší teploty a svítily jasněji. Na dnešním trhu však převažují pokročilejší technologie, které rovnou vytvářejí světlo, a proto šetří energii.

Elektrický proud prochází buďto argonem a rtutí, nebo mezi dvěma různými polovodiči. V prvním případě jde o takzvanou kompaktní (úspornou) zářivku, ve druhém případě hovoříme o „ledkách” (podle anglické zkratky LED – Light Emitting Diode, čili dioda vyzařující světlo). Srovnejme jednotlivé zářivky podle světelného toku (v lumenech, lm), kterého docílí při stejném příkonu (ve wattech, W):

  • Wolframová: 13 lm/W

  • Halogenová: 16 lm/W

  • Kompaktní: 55 lm/W

  • LED: kolem 135 lm/W

LED okrasné žárovky

Chytré žárovky patří do inteligentní domácnosti

LED zářivky spotřebovávají méně elektrické energie a zajišťují lepší vizuální efekt, než jejich předchůdkyně. Některé mají nastavitelné odstíny, „barevné teploty”, rychlosti a pravidelné režimy. Například se mohou každý den, v určitém čase pomalu rozsvěcovat, aby vás citlivě probudily tlumenými „červánky” a pozvolna přešly do jasného namodralého světla.

Takzvané chytré žárovky jsou prostřednictvím bezdrátového internetu (Wi-Fi) nebo kabelové elektroinstalace napojené na další technologie: spotřebiče, senzory, ovladače. Jestli chcete, automaticky se zhasnou, jakmile všichni obyvatelé odejdou z bytu. Následně přivítají prvního navrátilce. A večer postupně přejdou do tlumených teplých barev, aby vás připravily na spánek. Splní takové funkce, které jim naprogramujete nebo necháte naprogramovat. Zároveň jsou ovladatelné přes mobilní telefon, hlasovými pokyny nebo nástěnnými tlačítky.

Srovnejme standardní zářivku a „smart light”

Inteligentní žárovky, lampy a další svítilny vyhrávají svými funkcemi a nízkými provozními náklady. Pořizovacími cenami jsou však pochopitelně dražší, než jednodušší světelné technologie. Levné obyčejné ledky seženete řádově za desítky českých korun, zatímco chytrá žárovka stojí spíše několik stokorun. Každopádně čtěte autentické uživatelské recenze, než případně nějakou dražší koupíte.

A pokud chcete svoji chytrou domácnost kompletně propojit prostřednictvím Wi-Fi, dbejte na důkladné zabezpečení. Bohužel jsou známy případy, kdy přes chytré žárovky pronikl do sítě hacker.

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Povinná výměna kotlů
    14. března 2024|Petr Woff
    Povinná výměna kotlů na tuhá paliva: Kdy a proč už si ve starém kotli nezatopíte?

    Povinná výměna starých kotlů na tuhá paliva se blíží. Od 1. září 2024 nesmí být provozovány kotle 1. a 2. emisní třídy, původní termín vláda kvůli energetické krizi posunula. Zjistěte, zda se výměna týká i vašeho kotle.

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.