Černobyl vs. Fukušima: Která jaderná katastrofa byla horší?

Na světě se naštěstí (a prozatím) odehrály jen dvě jaderné katastrofy. K první z nich – výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu došlo 26. dubna 1986. O dvacet pět let později pak svět potkala další jaderná tragédie nevídaného rozsahu. 11. března 2011 totiž vybuchla jaderná elektrárna v japonské Fukušimě. Můžeme tyto dvě katastrofy srovnávat? V něčem určitě ano. Jde ale o situace, před kterými je třeba mít přirozený respekt.

(Ne)šťastné sedmičky

Obě jaderné havárie byly podle stupnice INES (The International Nuclear Event Scale) hodnoceny nejvyšším číslem 7 (velmi těžká havárie). Stupnice byla zavedena v roce 1990 a jejím cílem je posuzování poruch a havárií jaderných zařízení. Stupnice zařazuje události do sedmi stupňů: stupně 1 až 3 se označují jako nehody, stupně 4 až 7 pak jako havárie. Události, které nemají žádný bezpečnostní význam a jsou klasifikovány stupněm 0 (pod stupnicí), se nazývají odchylky.

Zamořené území a počet mrtvých

Černobylskou elektrárnu, jejíž součástí byly 4 reaktory, slavnostně otevřeli v roce 1977. K havárii, při níž byl jeden z reaktorů závažně poškozen, pak došlo o devět let později. Katastrofu zapříčinila kombinace lidských chyb a nestability reaktoru. Zamořeno radioaktivním Césiem bylo území o rozloze 1 437 000 km ², což odpovídá zhruba 37 % území Evropy. 2 osoby zemřely přímo při výbuchu, dalších 29 pak na akutní syndrom ozáření do 3 měsíců. Podle odhadů OSN ale bylo obětí mnohem víc. Na rakovinu štítné žlázy jich mohlo umřít kolem 4 000.

Jaderná elektrárna ve Fukušimě byla otevřena v roce 1971. Bez větších potíží pak pracovala až do 11. března 2011. Příčinou katastrofy bylo neobyčejně silné zemětřesení a následná vlna tsunami. Z celkového počtu 6 jaderných reaktorů byly během havárie závažně poškozeny čtyři. V tomhle případě bylo zamořeno radioaktivním Césiem území o rozloze 30 000 km ², což odpovídalo asi 8 % Japonska. Během nehody naštěstí nikdo nezemřel. V rámci evakuace ale došlo ke smrti 1 000 lidí.

Počet evakuovaných, neobyvatelná zóna a radioaktivita

Během jaderné havárie v Černobylu muselo být z Ukrajiny, Běloruska a Ruska evakuováno na 335 000 osob. Neobyvatelná zóna v tomhle případě činila 30 kilometrů. Do vzduchu se totiž dostalo 5300 PBq radioaktivního Césia. V případě japonské katastrofy byl počet evakuovaných značně nižší. Šlo zhruba o 140 000 osob. Rozsah neobyvatelné uzavřené zóny kolem elektrárny byl stanoven na 20 kilometrů. Během havárie se do ovzduší dostalo 520 PBq Césia.

Rozhodla informovanost i skladba jídla

Posledním kritériem, které se pokusíme srovnat, je informovat obyvatel. Zatímco komunistické špičky před veřejností tajily kritickou situaci v Černobylu, v Japonsku se začaly lidem okamžitě rozdávat jódové tablety, které tělo nasytí „bezpečným“ jódem, aby nepřijímalo radioaktivní látku. Stát tady navíc varoval Japonce před konzumací mléčných výrobků a jídla ze zamořené oblasti a ihned tyto produkty začal stahovat z oběhu.

Proto byly štítné žlázy zasažených Japonců vystaveny průměrné dávce záření 4,2 mSv u dětí a 3,5 u dospělých, zatímco v zamořené oblasti na Ukrajině dávka přesahovala i 200 mSv. Tady totiž občané bez starostí několik dní po neštěstí konzumovali kontaminované mléko a potraviny a jejich žlázy (z důvodu nedostatku jódu v potravě) reagovaly na přítomnost radioaktivního jódu mnohem citlivěji.

Výsledný verdikt

Srovnávat obě katastrofy je sice na místě, ale vesměs nemožné. Obě se totiž lišily v zásadních věcech. Ať už šlo o počet obětí nebo únik radioaktivního Césia. Jedno je ale jisté, Japonci jadernou katastrofu „ustáli“ s menšími škodami na životech. Mohla za to informovanost obyvatel a okamžitá preventivní opatření, o kterých si mohli nechat na komunistické Ukrajině pouze zdát.