Ovládací panel jaderné elektrárny

Černobyl vs. Fukušima: Která jaderná katastrofa byla horší?

12. 4. 2020
|
Délka čtení: 6 min.

Na světě se naštěstí (a prozatím) odehrály jen dvě jaderné katastrofy. K první z nich – výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu došlo 26. dubna 1986. O dvacet pět let později pak svět potkala další jaderná tragédie nevídaného rozsahu. 11. března 2011 totiž vybuchla jaderná elektrárna v japonské Fukušimě. Můžeme tyto dvě katastrofy srovnávat? V něčem určitě ano. Jde ale o situace, před kterými je třeba mít přirozený respekt.

(Ne)šťastné sedmičky

Obě jaderné havárie byly podle stupnice INES (The International Nuclear Event Scale) hodnoceny nejvyšším číslem 7 (velmi těžká havárie). Stupnice byla zavedena v roce 1990 a jejím cílem je posuzování poruch a havárií jaderných zařízení. Stupnice zařazuje události do sedmi stupňů: stupně 1 až 3 se označují jako nehody, stupně 4 až 7 pak jako havárie. Události, které nemají žádný bezpečnostní význam a jsou klasifikovány stupněm 0 (pod stupnicí), se nazývají odchylky.

Zamořené území a počet mrtvých

Černobylskou elektrárnu, jejíž součástí byly 4 reaktory, slavnostně otevřeli v roce 1977. K havárii, při níž byl jeden z reaktorů závažně poškozen, pak došlo o devět let později. Katastrofu zapříčinila kombinace lidských chyb a nestability reaktoru. Zamořeno radioaktivním Césiem bylo území o rozloze 1 437 000 km ², což odpovídá zhruba 37 % území Evropy. 2 osoby zemřely přímo při výbuchu, dalších 29 pak na akutní syndrom ozáření do 3 měsíců. Podle odhadů OSN ale bylo obětí mnohem víc. Na rakovinu štítné žlázy jich mohlo umřít kolem 4 000.

Jaderná elektrárna ve Fukušimě byla otevřena v roce 1971. Bez větších potíží pak pracovala až do 11. března 2011. Příčinou katastrofy bylo neobyčejně silné zemětřesení a následná vlna tsunami. Z celkového počtu 6 jaderných reaktorů byly během havárie závažně poškozeny čtyři. V tomhle případě bylo zamořeno radioaktivním Césiem území o rozloze 30 000 km ², což odpovídalo asi 8 % Japonska. Během nehody naštěstí nikdo nezemřel. V rámci evakuace ale došlo ke smrti 1 000 lidí.

Počet evakuovaných, neobyvatelná zóna a radioaktivita

Během jaderné havárie v Černobylu muselo být z Ukrajiny, Běloruska a Ruska evakuováno na 335 000 osob. Neobyvatelná zóna v tomhle případě činila 30 kilometrů. Do vzduchu se totiž dostalo 5300 PBq radioaktivního Césia. V případě japonské katastrofy byl počet evakuovaných značně nižší. Šlo zhruba o 140 000 osob. Rozsah neobyvatelné uzavřené zóny kolem elektrárny byl stanoven na 20 kilometrů. Během havárie se do ovzduší dostalo 520 PBq Césia.

Kontaminovaná zóna Černobyl

Rozhodla informovanost i skladba jídla

Posledním kritériem, které se pokusíme srovnat, je informovat obyvatel. Zatímco komunistické špičky před veřejností tajily kritickou situaci v Černobylu, v Japonsku se začaly lidem okamžitě rozdávat jódové tablety, které tělo nasytí „bezpečným“ jódem, aby nepřijímalo radioaktivní látku. Stát tady navíc varoval Japonce před konzumací mléčných výrobků a jídla ze zamořené oblasti a ihned tyto produkty začal stahovat z oběhu.

Proto byly štítné žlázy zasažených Japonců vystaveny průměrné dávce záření 4,2 mSv u dětí a 3,5 u dospělých, zatímco v zamořené oblasti na Ukrajině dávka přesahovala i 200 mSv. Tady totiž občané bez starostí několik dní po neštěstí konzumovali kontaminované mléko a potraviny a jejich žlázy (z důvodu nedostatku jódu v potravě) reagovaly na přítomnost radioaktivního jódu mnohem citlivěji.

Výsledný verdikt

Srovnávat obě katastrofy je sice na místě, ale vesměs nemožné. Obě se totiž lišily v zásadních věcech. Ať už šlo o počet obětí nebo únik radioaktivního Césia. Jedno je ale jisté, Japonci jadernou katastrofu „ustáli“ s menšími škodami na životech. Mohla za to informovanost obyvatel a okamžitá preventivní opatření, o kterých si mohli nechat na komunistické Ukrajině pouze zdát.

Autorka - Vendula Flassig Vrablová
Vendula Flassig VrablováVíce článků autora

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Instalace slunečních panelů
    19. května 2024|Petr Woff
    Jak využít solární energii na ohřev vody? Chytře a efektivně!

    Fotovoltaické panely vyrábějí elektřinu, ale vodu vám levněji ohřejí fototermické kolektory, které přeměňují sluneční energii rovnou na teplo. Potřebné technologie jsou přitom dotované. Když průměrná česká domácnost napojí svůj bojler nebo kotel na solární systém, na tepelné energii ušetří 5 000 Kč/rok. Otázka však zní, jestli se taková inovace vyplatí právě vám. Srovnáme vám různé možnosti, ceny a dotace.

  • Fotovoltaika
    22. března 2024|Petr Woff
    Jaké jsou výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky v roce 2024?

    Mnozí Češi investují do fotovoltaických panelů, aby měli vlastní levnou energii. Přebytky, které sami nespotřebují, nebo neuloží do baterie, posílají do centrální distribuční soustavy. Za tyto přetoky však dostávají zaplaceno pouze pokud mají uzavřenou výhodnou smlouvu o výkupu. Zjistěte, jaké jsou aktuální výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky.

  • Povinná výměna kotlů
    14. března 2024|Petr Woff
    Povinná výměna kotlů na tuhá paliva: Kdy a proč už si ve starém kotli nezatopíte?

    Povinná výměna starých kotlů na tuhá paliva se blíží. Od 1. září 2024 nesmí být provozovány kotle 1. a 2. emisní třídy, původní termín vláda kvůli energetické krizi posunula. Zjistěte, zda se výměna týká i vašeho kotle.

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.