10 faktů o jaderné elektrárně Temelín

Jaderná elektrárna Temelín je jedním ze dvou jaderných zdrojů v České republice. Nachází se v jižních Čechách v obci Temelín. První elektřinu vyrobil Temelín ve zkušebním provozu v roce 2000.

1. Stavba Temelína začala ještě za socialismu

Stavba jaderné elektrárny patří k časově i finančně nejnáročnějším projektům vůbec. Výstavbě předchází léta plánování, schvalování projektu a způsobu financování. Rozhodnutí o výstavbě Temelína učinilo Československo v roce 1980, samotná výstavba započala v roce 1987, tedy ještě za minulého režimu. Po revoluci došlo k řadě průtahů a kvůli protestům v Rakousku hrozilo, že Temelín nebude ani spuštěn.

2. Každý blok má výkon přes 1000 MWe

Jaderná elektrárna Temelín má dva bloky, každý z nich disponuje výkonem 1082 MWe. Dosažitelný výkon obou turbogenerátorů činí 1125 MWe. Jedná se o tlakovodní reaktory VVER 1000 typu V 320.

S celkovým výkonem přes 2000 MWe se Temelín stal největším zdrojem energie v České republice, společně s jadernou elektrárnou Dukovany produkuje přibližně jednu třetinu elektřiny.

3. Původně byly plánovány 4 bloky

Původní projekt jaderné elektrárny Temelín počítal s výstavbou čtyř bloků, to znamená s celkovým výkonem přes 4000 MWe. Nicméně tento plán by po revoluci přehodnocen a vláda v roce 1993 rozhodla o tom, že bude pokračovat výstavba pouze dvou bloků Temelína.

O dostavbě Temelína se znovu začalo mluvit v roce 2008 a dokonce započalo výběrové řízení. Tendr na dostavbu 3. a 4. bloku Temelína byl ale v roce 2014 ukončen, protože vláda odmítla podpořit její financování.

4. Proti výstavbě Temelína protestovalo Rakousko

Výstavba nové jaderné elektrárny se neobešla bez potíží. Temelín leží pouhých 50 km od hranic, a tak u našich sousedů vyvolávala výstavba značné protesty. Proti bylo především Rakousko, kde docházelo k protestům již během 90. let. Rakouští protijaderní aktivisté začali blokovat i hraniční přechody. V roce 2000 byl podepsán tzv. Melský protokol, kde se česká a rakouská strana dohodly na vzájemné vstřícnosti. ČR se zavázala poskytovat nadstandardní informace o provozu elektrárny rakouské straně, Rakousko zase souhlasilo s důležitostí volného pohybu osob a zboží. Spory se opět vyostřily po kolaudaci elektrárny v roce 2006 a i přes Melský protokol pokračovaly blokády hranic. V podstatě dodnes se řeší spory a žaloby z rakouské strany.

5. První elektřina byla vyrobena v roce 2000

První palivo bylo do reaktoru zavezeno v červenci 2000. Dne 21. prosince 2000 vyrobil první blok první elektřinu a jaderná elektrárna Temelín byla spuštěna do zkušebního provozu. V roce 2002 byla spuštěna reakce v druhém bloku. V roce 2006 byla elektrárna zkolaudována.

6. Temelín vyšel téměř na 100 miliard korun

Výstavba jaderné elektrárny Temelín vyšla na 98 miliard korun. Projekt jaderné elektrárny se pojí s vysokým rizikem, protože proces návrhu a výstavby trvá desítky let a ceny elektřiny v budoucnosti jsou nejisté. Právě z toho důvodu se v současné době diskutuje návratnost investice, pokud by se vláda přece jen rozhodla pro dostavbu zbývajících dvou bloků. Momentálně se cena za jaderný blok o výkonu 1100 MWe pohybuje v EU nebo USA kolem 300 až 350 miliard korun.

7. O chlazení se stará Vltava a Hněvkovice

Při výběru lokality jaderné elektrárny hraje důležitou roli dostupnost chlazení. Temelín má čtyři chladicí věže, které tvoří dominantu elektrárny – jsou viditelné ze vzdálenosti až 40 km. Elektrárna odebírá chladicí vodu z Vltavy přes vodní nádrž Hněvkovice a opět do ní navrací zpět odpadní vodu. Hněvkovice představují hlavní zásobárnu technologické vody pro jadernou elektrárnu Temelín umístěnou asi 6 km od areálu.

8. Plánovaná životnost Temelína je 30 let

Temelín byl vystavěn s životností 30 let, v současné době by měl tedy již dvě třetiny za sebou. Nicméně na příkladu Dukovan se ukazuje, že životnost jaderné elektrárny je možné správnou údržbou výrazně navýšit. Také u starších Dukovan se původně počítalo s životností 30 let. Tuto hranici již Dukovany překročily a po rekonstrukci se počítá s prodloužením životnosti na 50–60 let. Stejný scénář by mohl čekat i Temelín.

9. Zabezpečení Temelína počítá se všemi živly

Hlavním argumentem odpůrců jaderné energie je nebezpečí v podobě havárie reaktoru a úniku radioaktivních látek. Právě z toho důvodu se při výstavbě Temelína muselo počítat s maximálním zabezpečením proti všem nepříznivým vnějším vlivům. Elektrárna je odolná vůči různým povětrnostním podmínkám, záplavám, dopadu letadla, meteoritu a jiných předmětů. Vypořádá se také se zemětřesením nebo tlakovou vlnou od exploze. Při jakékoliv havárii je primárním cílem udržet nepoškozený tzv. kontejnment. To je železobetonová obálka o tloušťce 1,2 metrů, která obklopuje reaktor a zabraňuje úniku radioaktivních látek.

10. Za každou kWh se odkládá 0,05 Kč na likvidaci odpadu

Použité palivo se skladuje v bazénu vyhořelého paliva po dobu 10 let. Ten je naplněn vodou, která slouží jako prostředek k dochlazení a ochraně před radioaktivitou. Po deseti letech se vyhořelé palivo převeze v kontejneru do meziskladu použitého paliva. Zde může být umístěno až 60 let, mimo jiné ho monitorují kamery mezinárodních agentur MAAE a Euratom.

• ČEZ musí za každou vyrobenou kilowatthodinu v Temelínu odvést 5 haléřů na tzv. jaderný účet. Ten slouží k vytvoření prostředků na budoucí uložení vyprodukovaného radioaktivního odpadu nebo jeho přepracování.