jaderna-elektrarna

10 faktů o jaderné elektrárně Temelín

22. 8. 2020
|
Délka čtení: 6 min.

Jaderná elektrárna Temelín je jedním ze dvou jaderných zdrojů v České republice. Nachází se v jižních Čechách v obci Temelín. První elektřinu vyrobil Temelín ve zkušebním provozu v roce 2000.

1. Stavba Temelína začala ještě za socialismu

Stavba jaderné elektrárny patří k časově i finančně nejnáročnějším projektům vůbec. Výstavbě předchází léta plánování, schvalování projektu a způsobu financování. Rozhodnutí o výstavbě Temelína učinilo Československo v roce 1980, samotná výstavba započala v roce 1987, tedy ještě za minulého režimu. Po revoluci došlo k řadě průtahů a kvůli protestům v Rakousku hrozilo, že Temelín nebude ani spuštěn.

2. Každý blok má výkon přes 1000 MWe

Jaderná elektrárna Temelín má dva bloky, každý z nich disponuje výkonem 1082 MWe. Dosažitelný výkon obou turbogenerátorů činí 1125 MWe. Jedná se o tlakovodní reaktory VVER 1000 typu V 320.

S celkovým výkonem přes 2000 MWe se Temelín stal největším zdrojem energie v České republice, společně s jadernou elektrárnou Dukovany produkuje přibližně jednu třetinu elektřiny.

3. Původně byly plánovány 4 bloky

Původní projekt jaderné elektrárny Temelín počítal s výstavbou čtyř bloků, to znamená s celkovým výkonem přes 4000 MWe. Nicméně tento plán by po revoluci přehodnocen a vláda v roce 1993 rozhodla o tom, že bude pokračovat výstavba pouze dvou bloků Temelína.

O dostavbě Temelína se znovu začalo mluvit v roce 2008 a dokonce započalo výběrové řízení. Tendr na dostavbu 3. a 4. bloku Temelína byl ale v roce 2014 ukončen, protože vláda odmítla podpořit její financování.

4. Proti výstavbě Temelína protestovalo Rakousko

Výstavba nové jaderné elektrárny se neobešla bez potíží. Temelín leží pouhých 50 km od hranic, a tak u našich sousedů vyvolávala výstavba značné protesty. Proti bylo především Rakousko, kde docházelo k protestům již během 90. let. Rakouští protijaderní aktivisté začali blokovat i hraniční přechody. V roce 2000 byl podepsán tzv. Melský protokol, kde se česká a rakouská strana dohodly na vzájemné vstřícnosti. ČR se zavázala poskytovat nadstandardní informace o provozu elektrárny rakouské straně, Rakousko zase souhlasilo s důležitostí volného pohybu osob a zboží. Spory se opět vyostřily po kolaudaci elektrárny v roce 2006 a i přes Melský protokol pokračovaly blokády hranic. V podstatě dodnes se řeší spory a žaloby z rakouské strany.

5. První elektřina byla vyrobena v roce 2000

První palivo bylo do reaktoru zavezeno v červenci 2000. Dne 21. prosince 2000 vyrobil první blok první elektřinu a jaderná elektrárna Temelín byla spuštěna do zkušebního provozu. V roce 2002 byla spuštěna reakce v druhém bloku. V roce 2006 byla elektrárna zkolaudována.

6. Temelín vyšel téměř na 100 miliard korun

Výstavba jaderné elektrárny Temelín vyšla na 98 miliard korun. Projekt jaderné elektrárny se pojí s vysokým rizikem, protože proces návrhu a výstavby trvá desítky let a ceny elektřiny v budoucnosti jsou nejisté. Právě z toho důvodu se v současné době diskutuje návratnost investice, pokud by se vláda přece jen rozhodla pro dostavbu zbývajících dvou bloků. Momentálně se cena za jaderný blok o výkonu 1100 MWe pohybuje v EU nebo USA kolem 300 až 350 miliard korun.

7. O chlazení se stará Vltava a Hněvkovice

Při výběru lokality jaderné elektrárny hraje důležitou roli dostupnost chlazení. Temelín má čtyři chladicí věže, které tvoří dominantu elektrárny – jsou viditelné ze vzdálenosti až 40 km. Elektrárna odebírá chladicí vodu z Vltavy přes vodní nádrž Hněvkovice a opět do ní navrací zpět odpadní vodu. Hněvkovice představují hlavní zásobárnu technologické vody pro jadernou elektrárnu Temelín umístěnou asi 6 km od areálu.

8. Plánovaná životnost Temelína je 30 let

Temelín byl vystavěn s životností 30 let, v současné době by měl tedy již dvě třetiny za sebou. Nicméně na příkladu Dukovan se ukazuje, že životnost jaderné elektrárny je možné správnou údržbou výrazně navýšit. Také u starších Dukovan se původně počítalo s životností 30 let. Tuto hranici již Dukovany překročily a po rekonstrukci se počítá s prodloužením životnosti na 50–60 let. Stejný scénář by mohl čekat i Temelín.

jaderna-elektrarna

9. Zabezpečení Temelína počítá se všemi živly

Hlavním argumentem odpůrců jaderné energie je nebezpečí v podobě havárie reaktoru a úniku radioaktivních látek. Právě z toho důvodu se při výstavbě Temelína muselo počítat s maximálním zabezpečením proti všem nepříznivým vnějším vlivům. Elektrárna je odolná vůči různým povětrnostním podmínkám, záplavám, dopadu letadla, meteoritu a jiných předmětů. Vypořádá se také se zemětřesením nebo tlakovou vlnou od exploze. Při jakékoliv havárii je primárním cílem udržet nepoškozený tzv. kontejnment. To je železobetonová obálka o tloušťce 1,2 metrů, která obklopuje reaktor a zabraňuje úniku radioaktivních látek.

10. Za každou kWh se odkládá 0,05 Kč na likvidaci odpadu

Použité palivo se skladuje v bazénu vyhořelého paliva po dobu 10 let. Ten je naplněn vodou, která slouží jako prostředek k dochlazení a ochraně před radioaktivitou. Po deseti letech se vyhořelé palivo převeze v kontejneru do meziskladu použitého paliva. Zde může být umístěno až 60 let, mimo jiné ho monitorují kamery mezinárodních agentur MAAE a Euratom.

  • ČEZ musí za každou vyrobenou kilowatthodinu v Temelínu odvést 5 haléřů na tzv. jaderný účet. Ten slouží k vytvoření prostředků na budoucí uložení vyprodukovaného radioaktivního odpadu nebo jeho přepracování.

Autorka - Vendula Flassig Vrablová
Vendula Flassig VrablováVíce článků autora

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.

  • Otevírání oken
    05. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Jak správně větrat? Nebojte se udělat průvan

    Bolest hlavy, únava nebo poruchy soustředění. Nedostatečné větrání si rychle vybere svou daň. Ve většině českých domácností ke správné výměně vzduchu bohužel nedochází. Jak to vypadá u vás? Větráte alespoň třikrát za den?

  • LED žárovky
    28. října 2023|Jana Březinová
    Přepis energií – vše, co potřebujete vědět

    Přepisu energií se nevyhnete při stěhování, koupi nemovitosti nebo řešení dědictví. Při součinnosti původního a nového odběratele proběhne během 2–4 týdnů. Ne vždy ale vše běží jako po másle. Zjistěte, jak na přepis energií a jak vyřešit případné komplikace.

  • Ovladač klimatizace
    15. října 2023|Petr Woff
    Kolik vás bude stát topení klimatizací?

    Stejný přístroj, který v parném létě zchladí vaši domácnost, umí také vytápět. Splitová klimatizace funguje podobně jako tepelné čerpadlo, ale je daleko levnější a většinou i menší. Proto se hodí především do moderních zateplených domů, ovšem využití najde v každé české domácnosti. Srovnejme, jestli vyjde levněji než klasický kotel. 

  • Podpis smlouvy
    03. října 2023|Petr Woff
    Jak poznáte dobrou smlouvu na elektřinu nebo plyn?

    Energii pro svoji domácnost nakupujete na volném trhu, kde můžete přejít k levnému dodavateli. Někteří obchodníci však myslí spíše na svůj zisk než na zákazníka. Lákají vás na slevu, ale přitom zamlčují problematické smluvní podmínky. Proto srovnejme alternativy a dávejme pozor na zdánlivé detaily. Přinášíme vám 10 nejdůležitějších bodů, podle kterých poznáte férovou smlouvu na elektřinu či plyn. 

  • Žárovka s mincemi v pozadí
    18. září 2023|Petr Woff
    Dodavatelé nabízejí energie pod cenovým stropem. Komu se vyplatí?

    Energie na evropských burzách zlevnily, a proto dodavatelé vydali nové ceníky. Společnosti ČEZ, E.ON, innogy, PRE nebo Pražská plynárenská nabízejí elektřinu a zemní plyn pod cenovými stropy, které stanovila vláda. Není však jisté, zda se v blízké budoucnosti dočkáme ještě výraznějších slev. Proto zvažte, jestli v současnosti uzavřete delší cenovou fixaci, nebo volnější smlouvu.

  • Žena sedí s nohama v ponožkách u topení
    09. září 2023|Petr Pohůdka
    Topná sezona začíná: 5 tipů, na co nezapomenout

    Údržba kotle a komínu, odvzdušnění radiátorů nebo správné nastavení termostatu. Na topnou sezonu se raději připravte s dostatečným předstihem – zejména pokud potřebujete využít služeb profesionálů. Dobrá příprava vám navíc může přinést významné úspory. Na co před startem topné sezony nezapomenout?

  • Žena kontrolujte radiátor
    03. září 2023|Jana Březinová
    Přehledně: Kdy začíná topná sezóna v roce 2023

    Topná sezóna začíná 1. září a končí 31. května, ale kromě tohoto časového vymezení záleží i na teplotní podmínce. Když teplota poklesne alespoň dva po sobě jdoucí dny pod 13 °C, dojde k zahájení dodávek. Co dalšího byste o topné sezóně měli vědět?