jaderna-elektrarna

10 faktů o jaderné elektrárně Temelín

22. 8. 2020
|
Délka čtení: 6 min.

Jaderná elektrárna Temelín je jedním ze dvou jaderných zdrojů v České republice. Nachází se v jižních Čechách v obci Temelín. První elektřinu vyrobil Temelín ve zkušebním provozu v roce 2000.

1. Stavba Temelína začala ještě za socialismu

Stavba jaderné elektrárny patří k časově i finančně nejnáročnějším projektům vůbec. Výstavbě předchází léta plánování, schvalování projektu a způsobu financování. Rozhodnutí o výstavbě Temelína učinilo Československo v roce 1980, samotná výstavba započala v roce 1987, tedy ještě za minulého režimu. Po revoluci došlo k řadě průtahů a kvůli protestům v Rakousku hrozilo, že Temelín nebude ani spuštěn.

2. Každý blok má výkon přes 1000 MWe

Jaderná elektrárna Temelín má dva bloky, každý z nich disponuje výkonem 1082 MWe. Dosažitelný výkon obou turbogenerátorů činí 1125 MWe. Jedná se o tlakovodní reaktory VVER 1000 typu V 320.

S celkovým výkonem přes 2000 MWe se Temelín stal největším zdrojem energie v České republice, společně s jadernou elektrárnou Dukovany produkuje přibližně jednu třetinu elektřiny.

3. Původně byly plánovány 4 bloky

Původní projekt jaderné elektrárny Temelín počítal s výstavbou čtyř bloků, to znamená s celkovým výkonem přes 4000 MWe. Nicméně tento plán by po revoluci přehodnocen a vláda v roce 1993 rozhodla o tom, že bude pokračovat výstavba pouze dvou bloků Temelína.

O dostavbě Temelína se znovu začalo mluvit v roce 2008 a dokonce započalo výběrové řízení. Tendr na dostavbu 3. a 4. bloku Temelína byl ale v roce 2014 ukončen, protože vláda odmítla podpořit její financování.

4. Proti výstavbě Temelína protestovalo Rakousko

Výstavba nové jaderné elektrárny se neobešla bez potíží. Temelín leží pouhých 50 km od hranic, a tak u našich sousedů vyvolávala výstavba značné protesty. Proti bylo především Rakousko, kde docházelo k protestům již během 90. let. Rakouští protijaderní aktivisté začali blokovat i hraniční přechody. V roce 2000 byl podepsán tzv. Melský protokol, kde se česká a rakouská strana dohodly na vzájemné vstřícnosti. ČR se zavázala poskytovat nadstandardní informace o provozu elektrárny rakouské straně, Rakousko zase souhlasilo s důležitostí volného pohybu osob a zboží. Spory se opět vyostřily po kolaudaci elektrárny v roce 2006 a i přes Melský protokol pokračovaly blokády hranic. V podstatě dodnes se řeší spory a žaloby z rakouské strany.

5. První elektřina byla vyrobena v roce 2000

První palivo bylo do reaktoru zavezeno v červenci 2000. Dne 21. prosince 2000 vyrobil první blok první elektřinu a jaderná elektrárna Temelín byla spuštěna do zkušebního provozu. V roce 2002 byla spuštěna reakce v druhém bloku. V roce 2006 byla elektrárna zkolaudována.

6. Temelín vyšel téměř na 100 miliard korun

Výstavba jaderné elektrárny Temelín vyšla na 98 miliard korun. Projekt jaderné elektrárny se pojí s vysokým rizikem, protože proces návrhu a výstavby trvá desítky let a ceny elektřiny v budoucnosti jsou nejisté. Právě z toho důvodu se v současné době diskutuje návratnost investice, pokud by se vláda přece jen rozhodla pro dostavbu zbývajících dvou bloků. Momentálně se cena za jaderný blok o výkonu 1100 MWe pohybuje v EU nebo USA kolem 300 až 350 miliard korun.

7. O chlazení se stará Vltava a Hněvkovice

Při výběru lokality jaderné elektrárny hraje důležitou roli dostupnost chlazení. Temelín má čtyři chladicí věže, které tvoří dominantu elektrárny – jsou viditelné ze vzdálenosti až 40 km. Elektrárna odebírá chladicí vodu z Vltavy přes vodní nádrž Hněvkovice a opět do ní navrací zpět odpadní vodu. Hněvkovice představují hlavní zásobárnu technologické vody pro jadernou elektrárnu Temelín umístěnou asi 6 km od areálu.

8. Plánovaná životnost Temelína je 30 let

Temelín byl vystavěn s životností 30 let, v současné době by měl tedy již dvě třetiny za sebou. Nicméně na příkladu Dukovan se ukazuje, že životnost jaderné elektrárny je možné správnou údržbou výrazně navýšit. Také u starších Dukovan se původně počítalo s životností 30 let. Tuto hranici již Dukovany překročily a po rekonstrukci se počítá s prodloužením životnosti na 50–60 let. Stejný scénář by mohl čekat i Temelín.

jaderna-elektrarna

9. Zabezpečení Temelína počítá se všemi živly

Hlavním argumentem odpůrců jaderné energie je nebezpečí v podobě havárie reaktoru a úniku radioaktivních látek. Právě z toho důvodu se při výstavbě Temelína muselo počítat s maximálním zabezpečením proti všem nepříznivým vnějším vlivům. Elektrárna je odolná vůči různým povětrnostním podmínkám, záplavám, dopadu letadla, meteoritu a jiných předmětů. Vypořádá se také se zemětřesením nebo tlakovou vlnou od exploze. Při jakékoliv havárii je primárním cílem udržet nepoškozený tzv. kontejnment. To je železobetonová obálka o tloušťce 1,2 metrů, která obklopuje reaktor a zabraňuje úniku radioaktivních látek.

10. Za každou kWh se odkládá 0,05 Kč na likvidaci odpadu

Použité palivo se skladuje v bazénu vyhořelého paliva po dobu 10 let. Ten je naplněn vodou, která slouží jako prostředek k dochlazení a ochraně před radioaktivitou. Po deseti letech se vyhořelé palivo převeze v kontejneru do meziskladu použitého paliva. Zde může být umístěno až 60 let, mimo jiné ho monitorují kamery mezinárodních agentur MAAE a Euratom.

  • ČEZ musí za každou vyrobenou kilowatthodinu v Temelínu odvést 5 haléřů na tzv. jaderný účet. Ten slouží k vytvoření prostředků na budoucí uložení vyprodukovaného radioaktivního odpadu nebo jeho přepracování.

Autorka - Vendula Flassig Vrablová
Vendula Flassig VrablováVíce článků autora

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Instalace slunečních panelů
    19. května 2024|Petr Woff
    Jak využít solární energii na ohřev vody? Chytře a efektivně!

    Fotovoltaické panely vyrábějí elektřinu, ale vodu vám levněji ohřejí fototermické kolektory, které přeměňují sluneční energii rovnou na teplo. Potřebné technologie jsou přitom dotované. Když průměrná česká domácnost napojí svůj bojler nebo kotel na solární systém, na tepelné energii ušetří 5 000 Kč/rok. Otázka však zní, jestli se taková inovace vyplatí právě vám. Srovnáme vám různé možnosti, ceny a dotace.

  • 10. května 2024|Petr Woff
    Jak vybrat dodavatele elektřiny? Záleží nejen na ceně

    Při přechodu na levnější tarif vám klesnou měsíční zálohy a ušetříte tak na souhrnném ročním vyúčtování. Elektřinu kupujte od levného, férového a spolehlivého dodavatele. V České republice funguje volný energetický trh, na kterém působí desítky obchodních společností, takže máte široký výběr. V článku vám srovnáme ceny, smluvní podmínky a zákaznický servis jednotlivých dodavatelů.

  • Fotovoltaika
    22. března 2024|Petr Woff
    Jaké jsou výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky v roce 2024?

    Mnozí Češi investují do fotovoltaických panelů, aby měli vlastní levnou energii. Přebytky, které sami nespotřebují, nebo neuloží do baterie, posílají do centrální distribuční soustavy. Za tyto přetoky však dostávají zaplaceno pouze pokud mají uzavřenou výhodnou smlouvu o výkupu. Zjistěte, jaké jsou aktuální výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky.

  • Povinná výměna kotlů
    14. března 2024|Petr Woff
    Povinná výměna kotlů na tuhá paliva: Kdy a proč už si ve starém kotli nezatopíte?

    Povinná výměna starých kotlů na tuhá paliva se blíží. Od 1. září 2024 nesmí být provozovány kotle 1. a 2. emisní třídy, původní termín vláda kvůli energetické krizi posunula. Zjistěte, zda se výměna týká i vašeho kotle.

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.