Nulový dům: Víte, jaké parametry musí splňovat?

Nejspíš už jste také zaslechli termín nulový dům. Víte však, co musí stavba splňovat, aby se takto dala označit? Podívejte se, co nulový dům je, jak se liší od domů pasivních nebo nízkoenergetických, a jaké jsou hlavní výhody a nevýhody takové stavby.

Nízkoenergetický, pasivní a nulový dům: Jaké jsou rozdíly?

V reakci na zvyšující se náklady na energie a zhoršující se stav životního prostředí se začalo řešit, jakým způsobem by stavby mohly být méně energeticky náročné, a tím pádem i šetrnější k přírodě.

Nízkoenergetický dům

Prvním konceptem se staly nízkoenergetické domy. Za nízkoenergetický lze označit dům, jehož roční měrná potřeba tepla na vytápění je do 50 kWh na metr čtvereční plochy. Jen pro ilustraci – u domů, jež se stavěly během 70. a 80. let, bývala tato hodnota přes 200 kWh/m2.

U nízkoenergetických domů je kladen důraz na kvalitní okna a dostatečně silnou tepelnou izolaci.

Pasivní dům

Pasivní dům využívá podobných principů jako ten nízkoenergetický, požadované normy jsou ale ještě přísnější. U pasivních staveb nesmí měrná roční potřeba tepla přesáhnout 15 kWh/m2 a celkové množství primární energie pro provoz budovy (vytápění, ohřev vody, elektřina pro spotřebiče a osvětlení) nesmí být vyšší než 120 kWh/m2 ročně. Důležitou součástí pasivních domů je nucené větrání s rekuperací, jež zajišťuje nepřetržitý přísun čerstvého vzduchu bez ztráty tepla.

Nulový dům

Pojem nulový dům označuje stavby, jejichž roční potřeba tepla je do 15 kWh/m2, jejich celková roční energetická bilance je nulová a veškerá energie pochází z obnovitelných zdrojů. Legislativně není pojem nulový dům nikde zakotven, zpravidla se jedná o pasivní dům nebo ještě úspornější dům. Kromě technik, jež jsou využívány u pasivních domů, je nulová energetická bilance dosažená tím, že si ji stavba sama vyrábí z obnovitelných zdrojů, nejčastěji se využívají solární panely.

V praxi je nulová spotřeba dosažitelná díky celkovému ročnímu součtu energetických toků. V letních měsících dům vyrábí přebytky elektřiny, které dodává do sítě, a tím kompenzuje čerpání energie v zimních měsících. Pokud je fotovoltaický systém dostatečně velký, je možné dosáhnout dokonce kladné bilance – poté se pro stavbu používá název aktivní či plusový dům. To je de facto nulový dům, který vyrobí více energie, než spotřebuje ke svému vlastnímu provozu.

Téměř nulové budovy

Do názvosloví vnesl zmatek nový zákon o tzv. téměř nulových budovách (NZEB – Nearly Zero-Energy Buildings). Ten vyžaduje, aby novostavby od 1. ledna 2020 byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie, což na první pohled působí jako hodnoty spotřeby energie blížící se nule, ale není tomu tak.

Zákon uvádí, že se jedná o budovy s „velmi nízkou energetickou náročností“, ale měrná potřeba tepla na vytápění vychází v rozsahu 30–70 kWh/m2 za rok a limity pro primární neobnovitelné energie odpovídají přibližně hodnotám 100–160 kWh/m2 za rok. Téměř nulové budovy tak zdaleka nedosahují standardu pasivních domů, natož nulových domů.

Jak nulový dům hospodaří s energií

Pro vybudování nulového domu je klíčový výběr správného umístění. Nelze jej postavit na všech pozemcích a ve všech lokalitách. Pozice i konstrukce budovy musí být navržena v souladu s pohybem Slunce tak, aby bylo možné zužitkovat sluneční energie. Na nulový dům se instalují solární panely pro výrobu elektřiny, možné je také využití tepelného čerpadla.

Nulový dům má zpravidla jednoduchý kompaktní tvar, který umožňuje minimalizaci tepelných ztrát. Typická je absence střešních oken, jež v závislosti na sezóně vedou buď k přehřátí nebo k vysokým tepelným ztrátám. Samozřejmostí je kvalitní izolace a rekuperační jednotka, která se stará o řízené větrání bez tepelných ztrát.

Hlavní výhody nulového domu

Jednou z hlavních výhod jsou velmi nízké náklady na energie. Ceny energií dlouhodobě rostou a stejný trend se dá očekávat do budoucna. V pasivním domě s převážným podílem vlastní výroby energie vás rostoucí ceny negativně neovlivní.

Výrazný je i ekologický faktor. Nulový dům spotřebovává malé množství energie, kterou navíc čerpá z obnovitelných zdrojů. V době, kdy se planeta potýká se zhoršeným životním prostředím, vysokými emisemi skleníkových plynů, devastací krajiny povrchovými doly a mnohým dalším, je budování ekologických staveb ideální.

V neposlední řadě se vám v nulovém domě bude lépe žít. Perfektní zateplení a izolace přispívají k pocitu tepelné pohody. Řízené větrání zajišťující neustálý přívod čerstvého vzduchu odstraňuje problémy se zápachy, plísněmi, vlhkostí a škodlivinami, jež se uvolňují z nábytku nebo nátěrů. Možná byste byli překvapeni zjištěním, že vaše častá únava či bolesti hlavy mají právě tyto původce.

Nevýhody nulových domů

Projekt nulového domu patří k těm náročnějším. Jak jsme již zmínili, je potřeba mít adekvátní pozemek, který takovou stavbu vůbec umožní. Větší náročnost při přípravě projektu s sebou přináší zvýšené náklady a také nutnost kvalitního a zkušeného stavebního dozoru. Myslete na to při výběru stavebních firem, v České republice zatím není mnoho společností, jež by měly bohaté zkušenosti s podobnými výstavbami.

Kromě vyšších nákladů na projekt počítejte i s vyšší cenou výstavby. Nulový dům vás rozhodně vyjde dráž než běžná novostavba. Vyšší stavební náklady se vám v době životnosti domu budou vracet v podobě nízkých nákladů na energie. Záleží na konkrétním projektu, za jak dlouho se vám investice vrátí a na vašem individuálním posouzení, zda se vám nulový dům vyplatí.