Kdy vyčerpáme neobnovitelné zdroje?

Bez neobnovitelných zdrojů energie si navzdory vzestupu těch obnovitelných stále nelze představit fungování dnešní společnosti. Využití uhlí, ropy nebo zemního plynu lze vidět v podstatě na každém kroku. Je ale třeba mít na paměti, že zásoby těchto důležitých surovin nejsou nekonečné. Kdy vyčerpáme neobnovitelné zdroje?

Co jsou to neobnovitelné přírodní zdroje?

V širším slova smyslu chápeme neobnovitelné zdroje jako suroviny, jejichž zásoby budou nejdéle v horizontu několika stovek let vyčerpány. Obnovení těchto zdrojů by přitom trvalo mnohonásobně déle než vyčerpání zásob. Nejčastěji se termín neobnovitelné zdroje používá pro fosilní paliva – jedná se o označení uhlí, ropy a zemního plynu. Nicméně do této skupiny lze zařadit také rašelinu, hořlavé písky nebo hořlavé břidlice.

Mezi neobnovitelné přírodní zdroje bývá někdy řazeno rovněž jádro, protože zásoby štěpných zdrojů jsou neobnovitelné. Vzhledem k moderním technologiím měnící využití jádra se od toho však spíše upouští. V článku se zaměříme na ty hlavní neobnovitelné zdroje – uhlí, ropu a zemní plyn.

Neobnovitelné zdroje: uhlí

Uhlí vzniklo ze zbytků odumřelých rostlin a živočichů za působení vysokých teplot, tlaku a nedostatku vzduchu. Většina světových zásob černého uhlí se začala tvořit během prvohor v období karbonu. Hnědé uhlí je o něco mladší – začalo vznikat před 250 miliony let na začátku druhohor. Uhlí je získáváno těžbou z povrchových a hlubinných dolů. Zhruba tři čtvrtiny vytěženého uhlí je využíváno na výrobu elektrické energie. Největší ložiska se nacházejí ve Spojených státech amerických, Číně, Indii a Rusku.

Kdy dojde k vyčerpání uhlí?

Odhady světových zásob uhlí se pohybují mezi 860–1000 biliony tun. Pro určení toho, kdy dojde k vyčerpání zásob fosilních paliv, se nejčastěji využívá tzv. R/P Index (Reserves/Production index or ratio), tedy poměr zásob a produkce. Tato hodnota stanovuje počet let, po které by současné zásoby vydržely, jestliže by se nezměnila míra jejich využití. Momentálně se odhaduje, že by zásoby uhlí vystačily zhruba na příštích 120 let.

Neobnovitelné zdroje: ropa

O vzniku ropy panují dvě hlavní teorie – anorganická a organická, která výrazně převažuje. Organická teorie předpokládá, že ropa vznikla z nahromaděných živočišných a částečně rostlinných zbytků na dnech oceánů. Ropa se těží čerpáním z hloubkových vrtů za pomoci rozličných postupů a zařízení. Její hlavní využití je jako zdroj energie. Zároveň je jednou z nejdůležitějších surovin v chemickém průmyslu. Zdroje ropy jsou na zemi rozloženy velmi nerovnoměrně, 14 zemí sdružených v organizaci OPEC vlastní asi tři čtvrtiny světových zásob. Bohatá na ropu je především oblast Blízkého východu. Mezi státy s největšími nalezišti řadíme i Venezuelu nebo Kanadu. Největším producentům pak vévodí USA před Saúdskou Arábií a Ruskem.

Kdy dojde k vyčerpání ropy?

Těžba ropy se v posledních letech pohybovala okolo 90 milionů barelů denně – jeden barel odpovídá zhruba 159 litrům. V důsledku nižší poptávky související s pandemií koronaviru došlo asi k 10 procentnímu poklesu těžby. Odhady světových zásob se velmi liší, nejčastěji se hovoří o tom, že potvrzená naleziště by lidstvu vystačila zhruba na 50 let.

Tento údaj je často rozporován a to hned z několika důvodů. V první řadě se předpokládá, že ropné velmoci nezřídka mlží o stavu svých zásob. Kromě toho jsou neustále objevována nová naleziště – jejich hledání je finančně velmi nákladné, proto se k němu státy či těžební společnosti uchylují, až když jsou současné vrty téměř vyčerpané. Navíc zdokonalování těžebních technologií umožňuje získat ropu z hlubokých podmořských vrtů i ze starých nalezišť, která byla již perspektivou starých metod považována za vytěžená. Všechny tyto skutečnosti výrazně mění pohled na odhadované množství světových zásob.

Neobnovitelné zdroje: zemní plyn

Zemní plyn rovněž vznikl v důsledku postupného rozkladu organického materiálu. Předpokládá se, že se uvolňoval při vzniku ropy a uhlí – plyn se vyskytuje společně s těmito surovinami. Podle toho jej můžeme rozdělit na naftový a karbonský zemní plyn. K těžbě tak dochází z mořského dna, nebo ze země, standardně z mnohaset metrových hloubek. Využití nachází zemní plyn opět jako zdroj energie, v porovnání s uhlím či ropou vykazuje při spalování nejnižší podíl CO2. Největší zásoby zemního plynu má k dispozici Rusko, Írán, Katar a Spojené státy americké.

Kdy dojde k vyčerpání zemního plynu?

V žebříčku vyčerpatelnosti neobnovitelných zdrojů se zemní plyn umisťuje na druhém místě za ropou. Odhady většinou hovoří o tom, že by k vyčerpání této suroviny mohlo dojít zhruba za 60 let. Ani tento odhad ale nemusí být zcela vypovídající – dochází totiž k objevování nových nalezišť. Zároveň však v posledních letech pravidelně roste světová spotřeba plynu a vzhledem ke stále většímu důrazu na ekologičtější zdroje energie lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat.