Recyklace baterií

Jak správně recyklovat baterie?

29. 5. 2020
|
Délka čtení: 4 min.

Baterie obsahují řadu škodlivin, které se mohou začít uvolňovat a ničit přírodu nebo lidský organismus. Jejich vyhazování do běžného komunálního odpadu je proto krajně nevhodné – baterie bychom měli třídit tak, aby bylo možné je odborně zpracovat a dále recyklovat.

Proč recyklovat baterie?

Baterie obsahují množství látek a chemikálií, které mohou při nesprávné manipulaci způsobit velké škody. Hydroxid draselný je žíravina, která ze starých baterií vytéká. Kadmium zamořuje půdu a jeho používání bylo v nově produkovaných bateriích již zakázáno. Dále například nikl, olovo, rtuť nebo lithium – tedy všechno látky, které v kombinaci se špatnou manipulací mohou způsobit problémy lidskému tělu a přírodě.

Řada z těchto látek se však při správné recyklaci dá opět užitečně využít. Například nikl může posloužit při výrobě turbín, olovo lze použít při tvorbě autobaterií a lithium najde uplatnění jako součást slitin potřebných v letecké technice. Z recyklace baterií je možné získat také:

  • zinek (využívaný pro výrobu okapů, svodů nebo jako ochranná vrstva proti korozi),

  • kobalt (sklářský průmysl, baterie do elektromobilů),

  • mangan (legující přísada oceli, barvení skla),

  • měď (výroba elektrických vodičů, složka významných slitin).

Kromě ochrany životního prostředí a lidského zdraví tak recyklací baterií dochází rovněž k materiálovým úsporám surovin.

Kam se starými bateriemi?

Použité a nepotřebné baterie vyhazujte do označených sběrných nádob k tomu určených. Na území České republiky jich najdete aktuálně přes 22 tisíc. Tyto nádoby provozuje nezisková společnost ECOBAT, která spravuje drtivou většinu zdejšího trhu s použitými bateriemi. Organizace připravila webovou stránku s interaktivní mapou sběrných míst. Každý si tak může jednoduše najít sběrné místo ve svém blízkém okolí.

Baterie můžete vkládat také do kontejnerů na elektroodpad, jež k tomu mají určený oddělený box. Zároveň musí být podle zákona sběrné boxy na použité baterie ve všech prodejnách, ve kterých jsou baterie či akumulátory součástí běžného sortimentu. Najdete je prakticky ve všech prodejnách elektrotechniky, ve větších supermarketech, hobbymarketech i v některých drogeriích. V rámci tzv. systému zpětného odběru je každý prodejce povinen zdarma vybírat baterie zpět a to bez ohledu na množství, velikost, značku a místo zakoupení.

Samozřejmě není nutné okamžitě běžet ke sběrnému boxu se dvěma vybitými monočlánky z ovladače na televizi. Zřiďte si doma menší skladovací nádobu z tvrdého plastu, skla nebo kovu a vybité baterie odkládejte tam. Při výběru materiálu a místa uložení počítejte s tím, že z baterií může vytéct hydroxid draselný. Až se vám baterií nahromadí více, jednoduše je vezmete s sebou do sběrného boxu. Vybité baterie se však nedoporučuje mít doma déle než půl roku.

Recyklování baterií žena

Co když baterie nejde ze zařízení vyjmout?

Mnoho spotřebičů a zařízení má zabudované baterie tak, že se k nim běžnými způsoby nedá dostat. Baterie jsou často součástí samotné konstrukce elektrospotřebiče. Typicky můžete na nevyjímatelné baterie narazit u tabletů, notebooků, ale také u AKU nářadí. V takových případech nechte baterii v zařízení a celé ho vyhoďte do kontejnerů na elektrošrot. Vyjmutí baterie si vezme na starost zpracovatel, který ji pak předá k další úpravě.

Recyklace baterií v České republice

Podíl recyklace baterií v České republice každoročně roste, nicméně situaci stále nelze označit za uspokojivou. K recyklaci nebo dalšímu zpracování se dostane zhruba třetina baterií uvedených do oběhu. Navíc řada z nich se k recyklaci dostane v rámci zpětného odběru elektrospotřebičů. Termín recyklace je v případě baterií trochu nepřesný. Jde spíše o zpětné a opětovné využití některých materiálových složek, které baterie obsahují. Ze 100 kilogramů baterií je možné získat až 65 kilogramů druhotných surovin.

Za rok 2019 bylo v systému ECOBAT nashromážděno více než 1700 tun baterií a akumulátorů. Větší částí, zhruba z 58 %, se na tom podílely firmy. Zbytek byl vytříděn v rámci českých domácností. Význam korporátní sféry je markantní zejména v Praze, kde firmy stály za 85 % celkové recyklace baterií. Nezanedbatelnou roli ve sběru použitých baterií hrají také mateřské a základní školy. Do sběrového programu se pravidelně zapojuje velké množství škol, které dohromady zajistí i více než desetinu celkového sběru.

Co se děje s bateriemi po sběru?

Odevzdané baterie jsou tříděny podle elektrochemického typu a složení. Následně jsou předávány do recyklačních zařízení. Tam jsou z nich pomocí rozličných postupů získávány druhotné suroviny. Aby byla recyklace baterií efektivní, je jich potřeba velké množství. V České republice se jich mnohdy dostatek nenasbírá, a tak je část posbíraných baterií vyvážena k materiálovému využití do jiných evropských států. Například Li-ion baterie se zpracovávají ve Španělsku, NiMH akumulátory v Německu. V ČR se zpracovávají zejména olověné baterie, autobaterie nebo průmyslové a knoflíkové baterie.

Autorka - Vendula Flassig Vrablová
Vendula Flassig VrablováVíce článků autora

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Povinná výměna kotlů
    14. března 2024|Petr Woff
    Povinná výměna kotlů na tuhá paliva: Kdy a proč už si ve starém kotli nezatopíte?

    Povinná výměna starých kotlů na tuhá paliva se blíží. Od 1. září 2024 nesmí být provozovány kotle 1. a 2. emisní třídy, původní termín vláda kvůli energetické krizi posunula. Zjistěte, zda se výměna týká i vašeho kotle.

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.