Energetičtí šmejdi mají nové triky. Na co si dát pozor?

Rouška za podpis smlouvy, lákavá udržovací nabídka nebo na první pohled neškodný telefonát. To jsou některé z praktik nekalých obchodníků s energiemi, před nimiž v poslední době varují odborníci. Současně na energetickém trhu narůstá výše pokut, které někteří dodavatelé po spotřebitelích požadují. Před čím se mít na pozoru? A jak se bránit?

Zatímco dříve komplikovali život domácnostem zejména dodavatelé, kteří svůj byznys budovali na vykutálených praktikách, nyní narůstá počet stížností na takzvané zprostředkovatele. Těmi mohou být například pořadatelé energetických aukcí, v nichž se soutěží o nejlevnější ceny elektřiny a zemního plynu, nebo jiní překupníci energií.

Energetický regulační úřad (ERÚ), který dohlíží na trh s elektřinou a plynem, nedávno upozornil, že činnost zprostředkovatelů má na svědomí více než polovinu spotřebitelských podání, jež na úřad chodí. „Lidé se na nás nejčastěji obracejí právě po návštěvě zprostředkovatele nebo po účasti v energetické aukci, kdy jsou překvapení, že se jim mění dodavatel. Dotazy spotřebitelů můžeme jednoduše shrnout tak, že vůbec nerozumí tomu, k čemu došlo, a proč mají hradit pokutu. To určitě nevypovídá o řádné péči, kterou by zprostředkovatelé měli poskytovat svým zákazníkům,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Stížností na šmejdy chodí pořád hodně

V minulém roce ERÚ přijal celkem 13 192 spotřebitelských stížností. V porovnání s rokem 2019 se tak sice loni celkový počet podání snížil o 7,5 %, ale spíše než s kultivací trhu to souvisí s mimořádnými událostmi roku 2020, kdy vypukla pandemie koronaviru. „Za poklesem počtu podání zčásti hledejme i to, že v době nouzovém stavu podléhali omezením i podomní prodejci a také spotřebitelé byli při osobním kontaktu obezřetnější. Celkově se mírně snížil rovněž počet změn dodavatele, přičemž právě změna dodavatele na sebe váže nejčastější problémy s ukončováním smluv a pokutami,“ dodává Stanislav Trávníček.

Energetický regulační úřad ale není v České republice jedinou institucí, na niž se mohou lidé obrátit, pokud mají potíže se zprostředkovateli. Protože tito obchodníci nepodléhají energetickému zákonu tak jako dodavatelé, lze v případě problémů kontaktovat také Českou obchodní inspekci (ČOI). Ta již dříve varovala, že zaznamenává zvýšený počet podání týkajících se energetických aukcí. „Spotřebitelé si stěžují například na smluvní pokuty, které jsou jim účtovány, pokud s takovýmto ‚překupníkem energií‘ podepíšou smlouvu, ale následně odmítnou akceptovat vybraného dodavatele energie nebo od takové smlouvy chtějí odstoupit,“ uvádí ČOI na svých stránkách.

Podobnou zkušenost má i organizace dTest, která již roky hájí zájmy spotřebitelů na českém trhu. „Dlouhodobě zaznamenáváme vysoké počty stížností na takzvané energetické šmejdy. I v současné době ovlivněné pandemií onemocnění covid-19 by si lidé měli dávat pozor na mile se usmívající podomní obchodníky, kteří jim prezentují, jak snadno mohou ušetřit na platbách za spotřebované energie. Výhodná nabídka totiž nepřijde sama, ale je třeba ji aktivně vyhledat,“ říká šéfka organizace Eduarda Hekšová.

Triky energošmejdů a následky

Některé triky energošmejdů zůstávají stále stejné, jiné obchodníci inovují. Už roky mají například tendenci vydávat se za pracovníky Energetického regulačního úřadu, kteří „přišli zkontrolovat, zda neplatíte za energie moc“, nebo za pracovníky distribuce. Často také přinášejí dárky. Dříve to byly například úsporné žárovky, které nabízeli zdarma výměnou za podpis (lidé pochopitelně nepodepisovali předávací formulář, ale smlouvu na změnu dodavatele), dnes to jsou roušky. Nejde přitom jen o samotný nátlak, jemuž lidé při návštěvě prodejce čelí, avšak také o následky, které s sebou podpis nevýhodné smlouvy přináší. Vybrali jsme proto nejdůležitější trendy, na něž by si spotřebitelé měli v současné době dávat pozor.

Telefonáty místo zvonění

Energetičtí šmejdi podle Energetického regulačního úřadu inovují své stávající praktiky. „I nepoctiví zprostředkovatelé se museli přizpůsobit podmínkám pandemie. Zpočátku tak například nabízeli u domovních dveří roušky oproti podpisu. Postupně ale problémů s podomním prodejem ubývalo, jak se zpřísňovala omezení volného pohybu a zároveň s tím rostla i opatrnost lidí, kteří přestali neznámým návštěvníkům otevírat dveře,“ říká Michal Kebort, tiskový mluvčí ERÚ.

Aktivity zprostředkovatelů se tak víc soustředily na telefonický prodej, když například lákali z lidí závazné přihlášky do energetických aukcí, jež se následně ukázaly jako nevýhodné a ve svém důsledku nebezpečné kvůli vysokým pokutám. „Opírají se přitom o tradiční nástroje psychologického nátlaku a techniky opakovaného ano, kdy šikovnou sekvencí otázek vymámí ze spotřebitele uzavření smlouvy dříve, než si ten uvědomí, na co přistoupil,“ dodává Michal Kebort.

Energetičtí šmejdi například lidem do telefonů tvrdili, že energie kvůli koronaviru zlevňují a byla by škoda neušetřit. S takovým tvrzení přicházeli už na jaře loňského roku, kdy to ještě nebyla pravda. K poklesům v cenících totiž došlo až v průběhu podzimu. Pokud dodavatele někdo měnil už v první polovině roku v očekávání úspor v řádu desítek procent, jak mu nepoctivý obchodník slíbil, nedočkal se jich. A dokonce i na podzim ceny pro koncové odběratele klesaly tempem spíše v jednotkách procent.

Automatické prodloužení

Velkým tématem jsou na energetickém trhu už řadu let smlouvy na dobu určitou, které v sobě mají zakomponovanou formulku o automatickém prodloužení. Znamená to, že když uplyne doba, na niž byla taková smlouva uzavřena (typicky jeden, dva nebo tři roky), automaticky se prodlouží na další období.

Právě to pak lidem komplikuje vyvázání se ze smluvního vztahu, který jim například přestal vyhovovat. A současně to přináší nejasnosti, jichž se opět rádi chopí nepoctiví obchodníci. „Někteří z nich údajně slibují, že když jim kromě smlouvy spotřebitel podepíše i plnou moc, prolongaci za něj u původního dodavatele odmítnou. Když nový dodavatel odmítnutí prolongace u starého nevyřídí, má spotřebitel v ruce dvě platné smlouvy naráz a jednu musí ukončit. Při porovnání jejich výhodnosti se ale velmi pravděpodobně nebude řídit tím, kdo mu nabídl levnější energie. Rozhodující bude to, kterou variantu provázejí nižší sankce,“ doplňuje Stanislav Trávníček.

Udržovací nabídky

Do podobných komplikací, tedy do situace, kdy budou hned dvě společnosti požadovat sankce, se mohou dostat i lidé, kterým původní dodavatel pošle takzvanou retenční nabídku. Dodavatelé se snaží si odcházejícího zákazníka udržet, takže mu zašlou nabídku s nižší cenou nebo lepšími službami. Na tom není na první pohled nic špatného. Problém ale nastává, pokud už má zákazník podepsanou smlouvu s novým dodavatelem a zároveň kývne na retenční nabídku. „Když se lidem ozve stávající dodavatel a oni se rozhodnou zůstat u něj, mohou tím porušit právě smlouvu s novým dodavatelem a čelit mnohatisícovým pokutám. Pokud jim navíc novou smlouvu vyřizoval zprostředkovatel, sankce se velmi pravděpodobně dočkají ještě od něj,“ uvádí Stanislav Trávníček.

Pokud spotřebitele udržovací nabídka zaujme, měl by si proto nejdříve ověřit, zda se může vyvázat ze smlouvy s druhým dodavatelem. Jde-li o distanční smlouvu uzavřenou mimo provozovnu, lze zpravidla využít dvoutýdenní lhůtu pro odstoupení. V jiných případech už ale postup bývá složitější. Pokud se jedná o smlouvu na dobu určitou, často se z ní nelze vyvázat jinak, než že zákazník zaplatí pokutu. Udržovací nabídka by pak musela být velmi výhodná, aby sankci vyvážila.

Navyšování pokut

Dalším nebezpečným trendem, kterého si všímají odborníci na energetickém trhu, je navyšování smluvních sankcí ze strany dodavatelů. Energetický regulační úřad v poslední době varoval, že za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou byly dříve účtovány sankce okolo 3 tisíc korun. Dnes už pokuty běžně dosahují dvojnásobku a výjimečné nejsou ani sankce v desítkách tisíc korun.

Novela v jednání, obezřetnost na místě

Úřady i spotřebitelské organizace shodně varují, že lidé by měli být v první řadě obezřetní, nic nepodepisovat mezi dveřmi a nekývnout ani na nabídku po telefonu, dokud si vše pořádně neprostudují. „Lidé by měli jednat s rozmyslem a řídit se tím, co je psáno ve smlouvě, nikoli tím, co jim prodejce slíbí ústně. Doporučujeme, aby uzavírání či ukončování smluv nedělali po telefonu a veškeré podmínky i sliby si nechali zaslat písemně. Písemné materiály si mohou v klidu projít, a pokud by čemukoliv nerozuměli, mohou se obrátit i na náš úřad,“ říká Stanislav Trávníček.

Pokud lidé nátlaku podlehnou a smlouvu uzavřou písemně nebo ústně, ještě není nic ztraceno. „Od smlouvy o dodávkách energií sjednané při podomním prodeji lze odstoupit ve lhůtě 14 dní od jejího uzavření či ji vypovědět, a to až do uplynutí 15 dnů od zahájení dodávek podle nové smlouvy. Lhůty se dále prodlužují, jestliže spotřebitelé nebyli s právem na odstoupení či výpověď ze strany prodejce seznámeni, a to o dobu, po kterou nebyli o takovém právu poučeni, maximálně však o jeden rok,“ vysvětluje Eduarda Hekšová a dodává: „Stejné právo mají lidé i v případě, že smlouvu o dodávkách energií uzavřeli prostřednictvím telefonu nebo internetu.“

Mezi odborníky se už dlouho diskutuje novela energetického zákona, která by měla posílit pravomoci spotřebitelů. Nyní její úpravy projednávají poslanci. Mezi důležité body novely patří například omezení maximální délky smluv na dobu určitou nebo to, že smlouvy uzavřené přes zprostředkovatele budou považovány za smlouvy uzavřené distančně, což zajistí možnost je vypovědět ve lhůtě do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu.

Energetický regulační úřad by měl díky novele získat také větší kontrolu nad zprostředkovateli. Ti by se museli na ERÚ registrovat podobně jako dodavatelé. Minimálně by tak vznikl přehled společností, které se zprostředkování prodeje energií věnují.

Přestože zprostředkovatelé působí v energetice již celé roky a podle ERÚ zapříčinili problémy desítkám tisíc spotřebitelů, oficiálně mají jen omezenou nebo žádnou historii. Reálně tak ERÚ bude mít zprvu limitované možnosti, jak odmítnout registraci i u takzvaných energetických šmejdů. „Pochybení jim budou muset být teprve prokázána a čištění trhu bude postupné. Urychlit by tento proces mohly například přísnější kvalifikační požadavky na žadatele o registraci. Záležet tedy bude na tom, v jaké podobě bude novela energetického zákona nakonec schválena,“ uzavírá Stanislav Trávníček.