Jak se nebát řídit

cover
00:00
00:00
Tereza Tobiášová

Tereza Tobiášová je česká moderátorka a scénáristka. Má ráda auta a po své nehodě i bezpečnou jízdu. Znát ji můžete například z Autosalonu na TV Prima nebo z Óčko.TV.

Petr Šulc

Hledáte trpělivého parťáka, který vám pomůže najít řidičské sebevědomí? Petr Šulc proto založil službu Vyjezdi.se, v rámci níž pomáhá lidem se zbavit strachů za volantem. Při projížďkách těží z 15 let zkušeností, statisíců najetých kilometrů v Evropě a Asii a znalostí psychologie a psychoterapie.

Kristýna Janáčková

Herečku Kristýnu Janáčkovou můžete znát ze seriálu Ordinace v růžové zahradě nebo mnoha divadelních rolí. I ona během svých řidičských začátků zápasila s nejistotou. Nejvíce jí pomohlo řešit jednotlivé překážky postupně a samostatně. Dnes už řídí pravidelně a dbá hlavně na bezpečnost, protože má dva malé syny.

Jak se zbavit stresu za volantem, když patříte mezi začínající řidiče nebo jste měli řidičák několik let schovaný v šuplíku? Důležité je odhalit příčinu strachu a náročné situace si krok za krokem osvojit, třeba s pomocí kondičních jízd v autoškole nebo se specializovaným koučem řízení. V článku se dočtete také tipy pro výběr auta pro začátečníka a kde hledat pomoc, když u vás stres přerostl v úzkosti či fobii.

Úspěšné dokončení autoškoly je jen začátek na cestě za získáním řidičských dovedností. Základy ovládání auta sice během jízd získáte, ale řídit bezpečně a s jistotou je běh na dlouhou trať. Za zkušeného řidiče se považuje ten, který ujede více než 100 tisíc kilometrů, uvádí osvětový portál Ty to zvládneš. S tím nesouhlasí Petr Šulc z Vyjezdi.se. Stanovit hranici najetých kilometrů, ať už na 10 nebo 100 tisíc kilometrů podle něj působí demotivačně. 

To, jak je člověk vyježděný, by měl posuzovat především sám řidič. Každý by měl vnímat, na co se cítí a na co ne. „Když se na to necítím, tak nepojedu rychleji. Já potřebuju vědět, že já jsem v bezpečí a že se cítím na tuhle rychlost,“ upřesňuje Šulc. 

Jak získat jistotu za volantem

Jak vzniká strach z řízení u začínajících řidičů? Často je na vině negativní zkušenost z autoškoly nebo z prvních jízd například v doprovodu rodičů. První jízdy v provozu představují pro většinu lidí velký stres. Pokud v tu chvíli na řidiče křičí instruktor nebo spolujezdec, může stres přerůst až ve strach z řízení. To by se ale stát nemělo, protože strach často vede ke zkratkovitému jednání a bývá příčinou dopravních nehod. 

Je dobré si uvědomit, že každému někdy „chcípnul“ motor na křižovatce nebo se mu nepovedlo zaparkovat na první pokus. Není se za co stydět a hlavně to není důvod ke strachu a panice. Nenechte se vynervovat – důležité je zachovat klid, i když ostatní nervózní řidiči troubí. Řízení je dovednost jako každá jiná, a tak se v ní člověk zdokonaluje postupem času. 

Platí, že čím víc ujetých kilometrů budete mít za sebou, tím si budete za volantem jistější. Podle některých dopravních odborníků nastává ideální doba vydat se do provozu sám bez dozoru zkušenějšího řidiče po najetí zhruba 3 tisíc kilometrů. Petr Šulc ovšem upozorňuje, že každému řidiči vyhovuje něco jiného. Někdo je s doprovodem naopak nervóznější, a tak je pro něj lepší jezdit sám. Ideální je osahat si auto ještě před jízdou a vydat se na méně frekventované silnice.

Tipy pro začínající řidiče 

  • Před jízdou zkontrolujte polohu sedadla. Za volantem byste se měli cítit komfortně. Volant nesmí být příliš daleko, ani příliš blízko. Neměli byste mít žádný problém při řazení, ani při sešlapávání pedálů. 

  • Volant držte v pozici tři čtvrtě na tři. Díky tomuto úchopu můžete včas a s citem reagovat i v nečekaných situacích. Tato pozice je také nejbezpečnější kvůli umístění airbagu. Častým nešvarem je ručkování, tedy otáčení volantu trhavým pohybem obou rukou. Správně se zatáčí s rukama pevně na volantu a pouze ve chvíli, kdy se ruce zkříží, si na volantu přehmátnete.

  • Vyzkoušejte si na parkovišti, jak vaše auto reaguje za různých situací a podmínek. Při dešti, na ledu, při prudkém dupnutí na brzdu. Měli byste svoje auto znát a umět ho ovládat přesně tak, jak chcete. 

  • Eliminujte rušivé elementy v autě. Křičící děti, nervózní spolujezdec nebo hlasité rádio vás mohou rozptylovat víc, než si myslíte. Na první jízdy si nechte opravdu klid. 

  • Z počátku si vybírejte méně frekventované trasy. Zkuste pravidelně jezdit jednou trasou (klidně delší, ale s klidným provozem). Díky tomu si cestu zapamatujete a místo neustálého hlídání odboček a křižovatek si můžete proces řízení zautomatizovat. Nesmíte neustále přemýšlet nad tím, o kolik stupňů pootočit volant nebo jak moc povolit spojku. Vše by se mělo dít podvědomě samo.

  • S přibývajícími kilometry si postupně stanovujte další cíle a snažte se překonat svůj komfort a pohodlí. Vyzkoušejte si řízení v dešti, v dopravní špičce nebo v centru města.

  • Nezanedbávejte pravidelné kontroly stavu vozidla. Dochází k jeho opotřebení, nejvíce trpí pneumatiky a brzdy, proto byste je měli pravidelně kontrolovat.

  • Snažte se jezdit co nejčastěji. Zkušenosti jsou k nezaplacení a bez praktických dovedností z provozu se nikdy nestanete lepším řidičem.

  • Zkuste předvídat, jak se zachovají ostatní řidiči. Mohou zapomenout vypnout nebo zapnout blinkr a nečekaně odbočit, nebo se plně řízení nevěnují. Buďte proto obezřetní, abyste dokázali včas a správně reagovat.

  • Myslete na mrtvý úhel, tedy prostor, který nevidíte ani ve vnějších, ani vnitřních zrcátkách. Mrtvý úhel je u každého auta jiný, proto byste měli před odbočením, změnou jízdního pruhu nebo rozjezdem vždy zkontrolovat situaci pohledem přes rameno.

  • Nevhodná je přehnaně defenzivní jízda. Nebrzděte provoz tím, že budete dávat přednost všem ze strachu, abyste někomu nepřekáželi nebo ho neomezovali. 

Největší obavy začínajících řidičů

Podle průzkumu, do něhož se zapojilo přes 1 600 čerstvých absolventů autoškol ve Velké Británii, se nejvíce z nich (66 procent) bojí dálničního provozu. Nadpoloviční většina čerstvých řidičů (52 procent) má také strach z předjíždění pomalejších vozidel, a to jak na dálnici, kde je potřeba přejet do rychlejšího pruhu, tak na běžných silnicích. 

Jistě se mladí řidiči necítí ani v případě rušnějších křižovatek. Celkem 47 procent z nich si raději zajede několik kilometrů jen proto, aby se vyhnuli komplikovaným křižovatkám, z nichž mají strach. 

Jen o procento nováčků méně bojuje s obavami z parkování, a to jak podélným, tak příčným. Stejný počet respondentů se obává také jízdy ve špatném počasí, protože se v tu chvíli za volantem necítí bezpečně a jistě. 

Na šesté místo největších postrachů se zařadila údržba a servis vozidla. 45 procent dotázaných uvedlo, že v servisu aut nevyzná natolik, aby z toho nebyli ve stresu. 

Začínající řidiči mají strach také z jízdy v noci, z couvání nebo kruhových objezdů. 

Jak si zlepšit své řidičské dovednosti 

Po úspěšném dokončení autoškoly je dobré poprosit o pomoc zkušenějšího řidiče, aby vám dělal doprovod při prvních samostatných jízdách. Jeho společnost vám za volantem může dodat potřebnou jistotu a zároveň vám může pomoci s řešením nestandardní situace. Myslete však na to, že spolujezdec by vám měl být nápomocný, nikoliv vám přidělávat ještě větší stres. 

Mladí řidiči ve věku 18 až 24 let mohou nabýt sebedůvěru v rámci projektu Start Driving pod záštitou České asociace autoškol. Během kurzu si nováčci za volantem doplní a prohloubí své znalosti. Součástí jsou dopravně psychologické semináře a workshopy Dopravní policie ČR, výuka v centrech bezpečné jízdy a evaluační jízdy v silničním provozu. V roce 2021 bylo vypsáno přes 80 termínů na osmi místech v České republice (Sosnová u České Lípy, Vysoké Mýto, Příbram, Hradec Králové, Most, Ostrava, Třinec a Jihlava). Zájemci se do kurzu mohou hlásit zdarma. Projekt se nově zaměřuje také na učitele autoškol a rodiče, protože právě od nich získávají mladí řidiči první informace. 

Až získáte více řidičských zkušeností, doporučuje se projít ještě školou smyku, kde zjistíte, jak se vaše auto chová v limitních situacích. Pod dohledem instruktora si vyzkoušíte nejrůznější krizové situace, které mohou na silnicích nastat. Naučíte se jim nejen předcházet, ale také se s nimi vyrovnat a lépe je zvládat. 

Jak vybrat auto pro začínajícího řidiče

Auto pro řidiče začátečníka by mělo být jednoduché na obsluhu a řízení, nenáročné na servis a především spolehlivé. Jako první auto po získání řidičského průkazu proto nejsou vhodné sporťáky nebo velké limuzíny. 

Mezi doporučovaná auta patří malé hatchbacky. Mají hned několik výhod: 

  • jsou levnější než velká SUV,

  • mají dostupnější a levnější náhradní díly,

  • snadno se s nimi manévruje a dobře parkuje. 

Před nákupem prvního auta byste měli zvážit několik faktorů. Například to, k čemu budete auto používat. Budete jezdit spíš po městě, nebo podnikat dlouhé výlety s kupou zavazadel, takže oceníte velký úložný prostor? 

Záleží také, jak dlouhé trasy plánujete jezdit. Určité modely aut trpí, když stojí v zácpě nebo jedou několik set metrů do obchodu, jiné se zase naopak nehodí pro dlouhé jízdy a trasy. 

Otázkou je také, jestli se spokojíte s ojetým vozem, nebo jste si vysnili nový model. Nové auto bude pravděpodobně spolehlivější, nemůže mít přetočený tachometr, ale zase za něj zaplatíte mnohonásobně víc. Berte v úvahu také psychologický faktor – s novým autem budete nervózní z každého potenciálního škrábance. Z tohoto pohledu může být lepší volbou ojeté auto, které můžete trochu „obouchat“. 

Podle statistik AAA Auto, prodejce ojetých automobilů, patří mezi nejprodávanější modely mezi mladými řidiči vozidla typu hatchback s benzinovým motorem a manuální převodovkou. „Začínající řidiči dávají ve valné většině přednost ojetému vozu, protože mají pocit, že je pak nebude tak trápit kdejaký škrábanec. Nicméně to neznamená, že si koupí cokoliv. Mladí řidiči jsou naopak čím dál tím náročnější a jejich vůz je musí i do velké míry reprezentovat. Obzvláště mladí muži hledí na výkon motoru a vyhledávají sportovnější typy vozů. Dívky sice řeší vzhled vozu, a to hlavně co se barvy týče, nicméně ve větší míře zohledňují praktičnost a bezpečnost,“ uvedla pro časopis Týden generální ředitelka AAA Auto Karolína Topolová. 

Návrat k řízení

Existuje spousta lidí, kteří si sice udělali řidičský průkaz v osmnácti, ale pak z nejrůznějších důvodů za volantem dlouhé roky neseděli, ať už proto, že auto nevlastnili, nebo zkrátka neměli potřebu řídit. Může jít také o lidi bojující s dlouhou nemocí nebo vážným úrazem, nebo trpící amoxofobií, chorobným strachem z řízení. 

Pro úspěšný návrat za volant je důležitý individuální přístup. Jiné potřeby, očekávání i cíle bude mít člověk, který seděl za volantem naposledy před třiceti lety, nebo někdo, kdo je na moderní provoz zvyklý a jen pár let neřídil. 

Máte po pauze strach hned vyrazit do provozu naostro? Existuje několik možností, jak si řízení auta znovu vyzkoušet. 

  • Najděte si vhodné opuštěné místo, jako jsou nepoužívané letištní plochy, slepé silnice nebo odstavné plochy, a tam si znovu osahejte ovládání auta. Vyzkoušejte rozjezdy, manévrování, prudké brzdění, parkování a pilujte odhad vzdálenosti. 

  • Poproste o pomoc zkušenějšího řidiče. Vybírejte osobu, která pro vás bude morální oporou a pomocníkem, ne někoho, kdo vás bude svým chováním a vyjadřováním ještě více znervózňovat. 

  • Autoškoly nabízí kondiční jízdy určené pro lidi, kteří dlouho neřídili. Můžete se s učitelem domluvit na konkrétních problémech, které vás trápí a chtěli byste je zdokonalit. 

  • Další možností jsou individuální jízdy s koučem. Výhodou je, že můžete jezdit svým vlastním autem a lépe se tak seznámíte s jeho ovládáním a fungováním. Oproti kondičním jízdám v autoškole vám ale kouč nemůže zasáhnout přímo do řízení a pomoci například při rozjezdech. 

Většina rad pro navrátilce k řízení se příliš neliší od těch pro začátečníky. Vybírejte si tedy krátké trasy, ideálně mimo frekventované silnice. Důležité je pravidelné opakování, abyste si mohli ovládání auta zautomatizovat a zvyknout si. 

Pokud je pro vás největším strašákem práce se spojkou a nemáte trpělivost na to, abyste se s ní naučili pracovat, zvolte auto s automatickou převodovkou. Nejde o selhání a nedělá to z vás automaticky horšího řidiče. 

Strach za volantem

Strach za volantem může mít různé příčiny. Mezi nejčastější patří obavy z dopravní nehody a jejích důsledků. Jde o přirozené obavy, ale bohužel někdy je může posilovat sledování a čtení zpráv o tragických nehodách. Ty působí především na citlivější řidiče nebo na řidiče, kteří už mají dopravní nehodu za sebou. 

Další typ obav se týká sociální nejistoty a úzkosti. Do této kategorie patří především začínající řidiči, kteří po dokončení autoškoly pravidelně nejezdili a nezískali dostatek zkušeností. Neustále přemýšlí nad tím, jak je budou hodnotit ostatní řidiči nebo spolujezdci a obávají se kritických reakcí. Mají pocit, že každou chybou se úplně znemožní. 

Úzkost a nejistotu mohou vyvolávat také nedostatečné řidičské schopnosti. Automatizace v ovládání vozidla, sledování provozu, porozumění chování ostatních řidičů či schopnost předvídat. Zlepšení těchto schopností jde ruku v ruce s praxí. 

Někteří lidé mohou při řízení trpět silnými tělesnými příznaky úzkosti, jako jsou bušení srdce, motání hlavy, nevolnost, tlak na hrudníku nebo třes. Bojí se, že při řízení ztratí sebekontrolu a nebudou schopni pokračovat v cestě, protože ne vždy je možné zastavit a auto bezpečně opustit. Jako nejrizikovější tak tito řidiči vnímají jízdu na dálnici, v zácpě nebo tunelu. 

Většina těchto problémů se dá řešit a někdy dokonce samy zmizí, když se řidič odhodlá a začne pravidelně jezdit. Pokud se tomu ale dlouhodobě vyhýbá, může si vytvořit bariéru, k jejímuž odstranění je potřeba odborná pomoc. Může jít o chápavého lektora individuálních nebo kondičních jízd, ale také o klinického psychologa, který bude problém řešit jako fobii a pomůže řidiči případné trauma (například z autonehody) zpracovat. 

V zahraničí běžně existují speciální dopravně-psychologické programy určené přímo pro úzkostné řidiče. V Česku funguje program Za volantem to zvládám, který se zaměřuje právě na boj s úzkostí. Účastníci se učí zvládat stresové situace a program se jim snaží dodat sebedůvěru nenásilnými metodami, bez nátlaku a nucení. 

Pokud nejste schopni se svému strachu postavit sami a přerostl u vás až do fobie (chorobný strach z dopravních prostředků a jízdy v nich, tedy amoxofobie), vyhledejte odbornou pomoc. Nejde o projev vaší slabosti, ale naopak vůle s nekomfortní situací bojovat. A také pamatujte – řízení auta není vaše povinnost a za to, že neřídíte, se nemusíte stydět. 

Tereza Tobiášová

Tereza Tobiášová je česká moderátorka a scénáristka. Má ráda auta a po své nehodě i bezpečnou jízdu. Znát ji můžete například z Autosalonu na TV Prima nebo z Óčko.TV.

Petr Šulc

Hledáte trpělivého parťáka, který vám pomůže najít řidičské sebevědomí? Petr Šulc proto založil službu Vyjezdi.se, v rámci níž pomáhá lidem se zbavit strachů za volantem. Při projížďkách těží z 15 let zkušeností, statisíců najetých kilometrů v Evropě a Asii a znalostí psychologie a psychoterapie.

Kristýna Janáčková

Herečku Kristýnu Janáčkovou můžete znát ze seriálu Ordinace v růžové zahradě nebo mnoha divadelních rolí. I ona během svých řidičských začátků zápasila s nejistotou. Nejvíce jí pomohlo řešit jednotlivé překážky postupně a samostatně. Dnes už řídí pravidelně a dbá hlavně na bezpečnost, protože má dva malé syny.

Další epizody

Co dělat s rostoucími účty za energie?

Zdražování energií nekončí. Jak snížit jejich spotřebu, vyplatí se přejít k jinému dodavateli a na jaké příspěvky od státu máte nárok? To jsou témata, která v podcastu probírali Gabriela Vondrušová, výkonná manažerka Institutu prevence a řešení předlužení a zakladatelka iniciativy Pro energie bez exekucí, a Aleš Fojtík, ředitel divize energií ve Srovnejto.cz.

33 minut | Více o epizodě
Jak si půjčit chytře

Po pandemii vzrostl zájem o hypotéky i spotřebitelské úvěry. Vzhledem k rostoucí inflaci však domácnostem hrozí finanční problémy. David Borges, finanční analytik Člověka v tísni a spoluautor Indexu odpovědného úvěrování, a Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací, si v podcastu povídali o tom, kde si půjčit, za jakých podmínek a co dělat, když se dostanete do potíží se splácením.

33 minut | Více o epizodě
Život rodin zdražuje. Kde šetřit?

V posledních měsících dramaticky vzrostly náklady na život. To přivedlo do problémů i rodiny, které dosud finančně vycházely. Renata Bořkovcová, koordinátorka mobilních dluhových poradců a dluhové helplinky Člověka v tísni, a Jakub Dvořák, zakladatel blogu a podcastu Rozbité prasátko, vám poradí, jak sledovat své příjmy a výdaje, kde hledat úspory a proč se nebát říct si o pomoc, když se dostanete do potíží.

26 minut | Více o epizodě
Zloději cílí na garáže, domy už nefrčí

V posledních letech vloupání do bytů a domů razantně ubylo, přesto byste zabezpečení nemovitosti neměli podceňovat. Zuzana Pidrmanová, vedoucí oddělení prevence policejního prezidia, a Jan Sedláček, bezpečnostní expert a vedoucí obchodního oddělení ve společnosti Pro Security, si v podcastu povídali o tom, jak si domov správně mechanicky a elektronicky zabezpečit.

25 minut | Více o epizodě
Cyklistická etiketa

Mezi cyklisty a řidiči často panuje řevnivost. Řidiči nemohou vystát, když cyklisté jezdí vedle sebe, kolaři si zase stěžují, že je auta míjí v minimální vzdálenosti. Jiří Ježek, bývalý profesionální paralympijský cyklista, a kapitán Ondřej Penc, policejní preventista, si v podcastu povídali o tom, kdo je vlastně v právu a jaká pravidla platí pro cyklisty v silničním provozu.

33 minut | Více o epizodě
Jak se při pojištění nespálit

Víte, jak při výběru pojištění nenaletět a na co se při uzavírání pojistné smlouvy zaměřit? Jitka Chizzola, ředitelka pojišťovny D.A.S., a Jiří Pindur, ředitel regionálního makléřského obchodu Uniqa, vám v nové epizodě poradí, jaké situace bychom neměli v souvislosti s pojištěním podceňovat a proč se vyplatí být pojištěný.

28 minut | Více o epizodě
Jak si ochránit střechu nad hlavou

Požár, povodeň, vichřice –⁠ to jsou živly, které dokážou vaši nemovitost zničit během chvilky. O tom, jak ničivým událostem předcházet i jak se správně pojistit, abyste nakonec škody nemuseli platit ze svého, si povídali Martin Kavka, mluvčí a vyšetřovatel pražských hasičů, a Josef Šrut, expert na pojištění z pojišťovny Pillow.

29 minut | Více o epizodě
Na motorce za hranice

Jaro se blíží, a tak je nejvyšší čas připravit motorku na sezónu a naplánovat si letošní výlety na dvou kolech. Jak připravit motorku před vyjetím? A jak se zabalit na delší cestu do zahraničí? O tom a dalších zajímavých tématech si povídali hosté podcastu – Vojtěch Lavický, autor knihy Na motorce kolem světa, a Florián Kretschmer, vedoucí obsahu Skupiny Srovnejto.

28 minut | Více o epizodě
Bezpečné cestování s dětmi

Ať už autem, vlakem nebo letadlem, cestování s dětmi má svá specifika a vyžaduje pečlivou přípravu. Při cestování s dětmi myslete především na bezpečnost. O tom, jak se na cesty s dětmi připravit, si povídali hosté podcastu Pepa Vrtal, moderátor Autosalonu a pořadu Fotr na tripu, a Veronika Vošická Buráňová, krajská koordinátorka BESIPu.

32 minut | Více o epizodě
Nepříjemnosti na cestách

Každý řidič je rád, když kilometry v autě ubíhají pohodově, bez problémů a zádrhelů. Všichni ale víme, že realita je někdy dost jiná. Proto jsme se v šestém díle podcastu Nepodceňto zaměřili na různé nepříjemnosti, které nás na silnicích mohou potkat, a na to, jak se s nimi správně vypořádat. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na celou řadu užitečných rad a tipů! 

24 minut | Více o epizodě