Ruční vypínač

Přehledně: Jak Češi mění dodavatele energií?

17. 4. 2021
|
Délka čtení: 10 min.

Už patnáct let se mohou české domácnosti svobodně rozhodnout, od koho budou odebírat elektřinu a zemní plyn. Počty změn dodavatelů rostou podle statistik především v době, kdy energie zdražují. Loni elektřina zlevňovala, a tak byl patrný i pokles počtu přechodů k novým dodavatelům. Důvodem ale mohou být i smlouvy na dobu určitou, které odběratelům znemožňují vyvázat se ze vztahu se stávající společností.

Z pohledu počtu změn dodavatelů elektřiny a zemního plynu byl rok 2020 průměrný, jak ukazují statistiky Operátora trhu s elektřinou (OTE ČR). Meziročně poklesly realizované přechody o 2,7 procenta. Výrazněji ubylo změn dodavatelů v případě zemního plynu. Zatímco v roce 2019 si nového dodavatele vybralo 212 958 domácností, loni to bylo něco málo pod 200 tisíc. Rekordy nepadaly ani v případě elektřiny. V roce 2020 si nového dodavatele elektřiny zvolilo 308 513 domácností, což je o téměř 12 400 méně než předloni.

Když se podíváme ještě hlouběji do historie a porovnáme statistiky změn za posledních deset let, byl velmi silným rok 2018. K novému dodavateli elektřiny tehdy přešlo 371 299 domácností. Nového dodavatele plynu si před třemi lety zvolilo a přechod úspěšně zrealizovalo 261 354 odběratelů.

Z pohledu analytiků nejsou takové statistiky překvapivé. Za více než patnáct let svobodného energetického trhu lze vysledovat, že zájem o změny dodavatelů narůstá vždy, když se zdražuje. Loni však energie částečně zlevňovaly. „Lidé přemýšlejí o změně dodavatele hlavně, pokud se zdražuje. To se stalo například v roce 2018 a tehdy také počet změn dodavatelů narostl. V loňském roce se spíše zlevňovalo, především v jeho druhé polovině,“ komentuje situaci analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Statistiky změn počtu dodavatelů elektřiny (2010 až 2020)

Rok Celkový počet změn (domácnosti)

2010 

183 990 


2011

374 258 


2012

382 006 


2013

287 059 


2014

250 494 


2015

183 124 


2016

263 074 


2017

272 010 


2018

371 299 


2019

320 901 


2020

308 513 


Statistiky změn počtu dodavatelů plynu (2010 až 2020)

Rok Celkový počet změn (domácnosti)

2010 

76 659 


2011

359 996 


2012

344 005 


2013

293 660 


2014

198 427 


2015

175 988 


2016

201 647 


2017

225 851 


2018

261 354 


2019

212 958 


2020

199 946 


Zdroj: OTE ČR

Změnu dodavatele komplikují smlouvy

Statisticky patří k nejsilnějším obdobím, v nichž lidé mění dodavatele, zpravidla konec a začátek roku a potom také podzim, kdy si lidé začínají uvědomovat blížící se zimu a snaží se optimalizovat ceny energií na nadcházející topnou sezónu. Loni se ale už brzy zjara mluvilo v souvislosti s koronavirovou krizí o snižování cen energií. A tato debata pokračovala po celý rok. Lidé tedy spíše vyčkávali, jaké ceny jim nabídne stávající dodavatel. I to se do počtu změn dodavatelů promítlo.

Je také třeba dodat, že se na trhu rozmohly takzvané retenční neboli udržovací nabídky, na které upozornil mimo jiné Energetický regulační úřad (ERÚ). Jde o nabídky, jež dodavatelé zasílají svým zákazníkům, když se ti od nich rozhodnou odejít, s tím, že jim poskytnou lepší cenu. Jinými slovy, retenční nabídka má spotřebitele přesvědčit, aby u současného dodavatele zůstal, ať už pod příslibem snížení ceny, nebo jiných bonusů.

To ale není úplně bez rizika. „Nebezpečí se týká hlavně lidí, kteří s novým dodavatelem již mají uzavřenou smlouvu. Když se jim pak ozve stávající dodavatel a oni se rozhodnout zůstat u něj, mohou tím porušit právě smlouvu s novým dodavatelem a čelit mnohatisícovým pokutám,“ vysvětluje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ. Zároveň ale dodává, že pokud udržovací nabídka spotřebitele zaujme, měl by si ji v klidu prostudovat a až poté se rozhodnout.

Svoji roli ve víceméně stagnujícím zájmu o změny dodavatelů mohou mít právě smlouvy. Dnes už je na energetickém trhu standardem, že společnosti poskytují hlavně smlouvy na dobu určitou, jež se uzavírají většinou na období jednoho, dvou nebo tří let. Domácnost s tímto typem smlouvy nemůže v průběhu trvání období, na něž byla smlouva uzavřena, dodavatele měnit. Pokud by chtěla smlouvu vypovědět, druhá strana bude zpravidla požadovat několikatisícové sankce. Lze se proto domnívat, že mnozí lidé by dodavatele rádi změnili, ale nemohou, protože mají uzavřené smlouvy na dobu určitou. Řešením je počkat, až se budou tyto smlouvy blížit konci, a pak je vypovědět. Bez výpovědi se totiž většinou automaticky prodlužují.

Rozhoduje cena energií i pověst dodavatele

Proces změny dodavatele elektřiny nebo zemního plynu není složitý. Zákazník se většinou o nic nemusí starat, vše vyřídí nový dodavatel, pokud k tomu od klienta dostane plnou moc. Přesto může být administrativa odrazující a lidé se do změny pouštějí hlavně, pokud mají motivaci. Ta se v případě přechodu k novému dodavateli skládá ze tří věcí:

  • výhodnějších cen,

  • lepších smluvních podmínek,

  • lákavých bonusů navíc (například některé služby, slevy a tak dále).

Rozhodující je také pověst samotného dodavatele, která rozhoduje o tom, zda bude v hledáčku spotřebitelů.Podle našich zkušeností se obchodníkům dlouhodobě vyplácí sázka na poctivost, dobrou pověst a jednoduché a transparentní podmínky. Bývalí hlavní představitelé podomního prodeje se sice snaží svou pověst vylepšit, ale jde to velmi pozvolna. Do obnovy důvěry budou muset ještě dlouho investovat,“ míní Jan Schindler, analytik kalkulátoru TZB-info.cz.

Podle Jana Schindlera je ale důležité i to, jak se dodavatel chová v průběhu smluvního vztahu. „Spotřebitelé neodpouštějí zejména změnu cenové politiky, například to, když se z levného dodavatele stane drahý. V době zdražování elektřiny a plynu to někteří dodavatelé s cenou přehnali, a nyní se jim nedaří zastavit odliv zákazníků. Dodavatelům plynu, kteří byli považováni za cenově slušné, se vlivem konkurence snižuje počet nových zákazníků,“ dodává odborník.

Podobného názoru je i Jiří Gavor. Podle něho záleží především na poctivosti dodavatelů a jejich cenové politice, což rozhoduje o tom, zda si zákazníky udrží. „V nejbližším období prvního pololetí roku 2021 zdražování konečných cen elektřiny a plynu nečekám, aktivita spotřebitelů tedy bude stagnovat, případně mírně klesat,“ predikuje další vývoj změn dodavatelů na trhu.

Žena u sporáku

Pořád je prostor na úspory

Když byla před lety započata liberalizace energetického trhu, která přinesla možnost svobodně si vybrat dodavatele elektřiny nebo zemního plynu, mnozí předpokládali, že se trh pročistí a zůstane jen několik stabilizovaných dodavatelů. To se ale nestalo. Ve statistikách OTE ČR se i v posledních dvou letech stále objevuje poměrně velký počet nových dodavatelů. A co víc, o zákazníky nouzi nemají. „Počet odběrných míst jim roste závratným tempem, klidně o tisíc za půl roku. Přitom někteří z nich dokonce nemají ani webové stránky a mnozí z nich se povinností zveřejnit ceníky ani nezabývají,“ upozorňuje Jan Schindler.

Jinými slovy, pořád je z čeho vybírat. Cena je důležitá, ale neměla by být jediným kritériem volby dodavatele. Zákazníci mohou přechodem k jiné společnosti získat například výhodnější smlouvu nebo lepší služby, jako je klientský servis či pojištění. Mezi bonusy dodavatelů jsou rovněž oblíbené bezplatné kontroly a revize plynových kotlů nebo pomoc s vyřízením dotací při změně tepelného zdroje.

Je nutné dodat, že změna dodavatele není možností jen pro domácnosti, ale také pro firmy. Právě ty jsou nyní v situaci, kdy s ohledem na pandemickou situaci hledají možnosti úspory. Přesto však jejich zájem o přechod k jiným energetickým firmám neroste, jak zjistil nedávný průzkum společnosti Amper Market.

Velmi nás překvapilo, že dodavatele energií v roce 2020 změnilo jen 25 procent dotazovaných firem, což je minimální nárůst, protože o rok dříve to bylo 21 procent. Kontrastuje to s tlakem, který na trhu energií směrem k malým a středním podnikům vidíme,“ říká Viliam Grácz ze společnosti Amper Market a dodává: „Zároveň každá pátá firma, která dodavatele změnila, uvedla, že bez pandemie by se k tomuto kroku neodhodlala.

Podle Viliama Grácze jde přitom o nejsnadnější formu potenciální úspory za dodávky energií. „Zatímco zákazníci s odběrem do 150 megawatthodin elektrické energie ročně měnili obchodního partnera pouze v 18 procentech případů, v kategorii spotřeby 150 až 1 000 megawatthodin za rok to už bylo 30 procent a v kategorii nad 1 000 megawatthodin ročně dokonce 38 procent všech účastníků průzkumu,“ upřesňuje odborník.

Pro domácnosti i firmy by mohla být změna dodavatele energií atraktivní i do budoucna, protože se s velkou pravděpodobností bude opět zvyšovat cena zemního plynu a elektřiny. V takovém případě je možné popřemýšlet také nad fixací ceny a uzavřít smlouvu na produkt s garantovanou cenou na několik let dopředu. Mínusem takového smluvního vztahu je ale ztráta svobody, protože smlouvu nelze kdykoli vypovědět. Je však na každém odběrateli, aby si ujasnil, zda preferuje spíše nízkou cenu, nebo možnost kdykoli změnit dodavatele, a touto strategií optimalizovat účty za energie. Oba přístupy by měly v ideálním případě přinést kýženou úsporu.

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Fotovoltaika
    22. března 2024|Petr Woff
    Jaké jsou výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky v roce 2024?

    Mnozí Češi investují do fotovoltaických panelů, aby měli vlastní levnou energii. Přebytky, které sami nespotřebují, nebo neuloží do baterie, posílají do centrální distribuční soustavy. Za tyto přetoky však dostávají zaplaceno pouze pokud mají uzavřenou výhodnou smlouvu o výkupu. Zjistěte, jaké jsou aktuální výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky.

  • Povinná výměna kotlů
    14. března 2024|Petr Woff
    Povinná výměna kotlů na tuhá paliva: Kdy a proč už si ve starém kotli nezatopíte?

    Povinná výměna starých kotlů na tuhá paliva se blíží. Od 1. září 2024 nesmí být provozovány kotle 1. a 2. emisní třídy, původní termín vláda kvůli energetické krizi posunula. Zjistěte, zda se výměna týká i vašeho kotle.

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?