instalace-panelu

Fotovoltaické panely: Co o nich potřebujete vědět?

10. 8. 2020
|
Délka čtení: 5 min.

Fotovoltaické panely vám pomohou s úsporou na účtech za elektřinu a zároveň přispějete ke snižování emisí a zlepšení životního prostředí. Na druhou stranu se jedná o vysokou investici v řádech stovek tisíc korun, proto je dobré si nejdříve několik faktů ujasnit.

Jak funguje fotovoltaický panel?

Fotovoltaické panely přeměňují solární energii na elektrickou energii. Z fyzikálního hlediska se jedná o tzv. fotoelektrický jev. Sluneční záření působí na polovodič – ve většině případů křemík – ze kterého fotony vyráží elektrony, a tak vzniká elektrické napětí.

Princip je velmi jednoduchý, ale aby fungoval s dostatečnou účinností, musí být splněno několik podmínek. Solární fotovoltaické panely není možné instalovat všude. V České republice je ideální orientace na jih nebo jihovýchod až jihozápad. Optimální sklon panelů je 35°. Problematické může být i jen částečné zastínění střechy, protože kvůli němu může docházet k nedostatečné efektivitě celého systému.

Jaké druhy fotovoltaických panelů existují?

Nejčastěji využívaným materiálem pro výrobu fotovoltaických panelů je křemík. Pro výrobu se používá buď monokrystalický nebo polykrystalický křemík. Povrch panelu se chrání skleněnou nebo plastovou vrstvou, která zároveň slouží jako antireflexní ochrana.

Dalším typem solárních panelů jsou tenkovrstvé články, nazývané také jako fotovoltaické fólie. Kvůli velmi tenké vrstvě je jejich účinnost zatím nízká. Vývoj jde však rychle dopředu, a tak bychom se mohli v budoucnu dočkat fotovoltaických filmů, které se nanesou na budovy místo nátěru. Zajímavým řešením pro domácnosti, které kladou důraz na design, mohou být solární tašky. Jedná se o fotovoltaické panely integrované přímo do střešní krytiny.

Jaké jsou možnosti instalace?

Existují tři základní druhy fotovoltaických elektráren podle způsobu zapojení do sítě. Jedná se o síťové elektrárny, ostrovní elektrárny nebo hybridní řešení. Zatímco v minulosti byly nejoblíbenějším typem síťové elektrárny kvůli štědrým výkupním cenám elektřiny, v současné době převažují hybridní řešení s akumulací.

To znamená, že fotovoltaické panely vyrábí elektřinu pro vlastní potřeby domácnosti, ale nedostatky kompenzuje pomocí připojení k síti. Když panely vyrábí elektřiny málo, ale spotřeba je vysoká (například během večera), domácnost nakupuje elektřinu navíc ze sítě. V době nízké spotřeby a vysoké výroby (obvykle v dopoledních hodinách) si přebytky ukládá do akumulátorů.

Méně oblíbené jsou pak ostrovní fotovoltaiky, které jsou absolutně soběstačné a nezávislé na připojení k síti. To s sebou nese nevýhody v podobě nedostatečného množství vyrobené elektřiny v zimních měsících, kdy je potřeba podpořit výkon solární elektrárny například agregátem.

Kolik stojí fotovoltaické panely?

Solární technologie se stává rok od roku dostupnější, ceny fotovoltaických panelů klesají, ale naopak jejich výkonnost roste. V současné době se běžně setkáte s panely o výkonu 300 Wp, ale i vyšším. Výkon se udává v jednotce Wattpeak (Wp), která určuje maximální výkon panelu při ideálních podmínkách. Jeden instalovaný kilowattpeak vyrobí asi 1000 kWh elektřiny ročně.

Pořizovací cena fotovoltaických panelů záleží především na výkonu. Pro menší rodinný dům můžete pořídit fotovoltaickou elektrárnu bez akumulace o výkonu 2,5 kWp již od 100 tisíc korun. S takovým výkonem si vyrobíte přibližně 2500 kWh elektřiny ročně.

Jaká je návratnost investice do fotovoltaických panelů?

Návratnost investice do fotovoltaických panelů se odvíjí od pořizovací ceny elektrárny, ale také od aktuálních cen elektřiny. Ty se v současné době pohybují kolem 4,80 Kč za kilowatthodinu. Podle jednoduchého vzorce si vypočítáte přibližnou návratnost investice.

Množství vyrobené elektřiny pomocí solárních panelů vynásobíte aktuální cenou elektřiny. Tak získáte částku, kterou ročně uspoříte na účtech za elektrickou energii. Pak stačí touto částkou vydělit pořizovací cenu solární elektrárny a získáte odhadovanou dobu návratnosti. Zpravidla se pohybuje mezi 8–14 lety, ale můžete ji ještě zkrátit využitím dotace.

solarni-panely-strecha

Jaké existují dotační programy na fotovoltaické panely?

Na pořízení fotovoltaických solárních panelů můžete využít dotace Nová zelená úsporám. Podmínkou je, aby byla vaše domácí elektrárna připojena do distribuční sítě. To znamená, že na dotaci nedosáhnete při pořízení ostrovní fotovoltaiky.

Aktuálně můžete žádat o dotaci ve výši 35 až 155 tisíc korun v závislosti na druhu a náročnosti systému, největší příspěvky se poskytují na nákup fotovoltaiky s akumulací.

Jak se fotovoltaické panely recyklují?

Vlastní střešní elektrárna představuje ekologické řešení výroby elektřiny, protože neprodukuje žádné emise. Jak je to ale s životností a likvidací solárních panelů? V současné době dosahuje životnost fotovoltaických panelů až 30 let, což je vzhledem k návratnosti investice velmi dobré číslo. Často však panují obavy, jak je to s recyklací panelů.

Největší podíl na materiálu pro výrobu fotovoltaických panelů má sklo a hliníkový rám. Obě suroviny lze velmi dobře recyklovat a opětovně využít. Pouze nepatrné množství hmotnosti panelů tvoří těžké kovy, které mohou být nebezpečné pro životní prostředí. Navíc recyklace panelů není nákladná – zaplatí se z opětovného využití vytříděných materiálů.

Domov v bezpečí

Chraňte to, na čem vám záleží

Správně nastavené pojištění majetku vám pokryje náklady na opravu škody nejen fotovoltaiky. Pomůžeme vám s výběrem i sjednáním nejlepší nabídky pro vás, jednoduše a online.

Vyberte jednu z možností:

Autorka - Vendula Flassig Vrablová
Vendula Flassig VrablováVíce článků autora

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.

  • Otevírání oken
    05. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Jak správně větrat? Nebojte se udělat průvan

    Bolest hlavy, únava nebo poruchy soustředění. Nedostatečné větrání si rychle vybere svou daň. Ve většině českých domácností ke správné výměně vzduchu bohužel nedochází. Jak to vypadá u vás? Větráte alespoň třikrát za den?