vysilac-elektricke-napeti

Elektrosmog: Co to je a může nám škodit?

16. 8. 2020
|
Délka čtení: 4 min.

Elektrosmog je laické označení pro škodlivý vliv elektromagnetického záření. To se vyskytuje všude kolem nás. Vyzařuje ho elektrické vedení, televizní vysílače, mobilní telefony i všechny domácí spotřebiče. Může nám škodit a je nutné se proti němu chránit?

Jak elektrosmog vzniká?

Elektromagnetické záření je možné rozdělit na ionizující (například rentgenové záření) a neionizující (například infračervené záření). O ionizujícím záření víme, že je ve vyšších koncentracích pro lidský organismus škodlivé, ale u neionizujícího záření vědci stále nenašli jednoznačnou odpověď.

Elektrosmog se používá jako označení pro působení neionizujícího elektromagnetického záření na okolí, respektive znečištění prostředí tímto zářením. Vzniká ze všech spotřebičů, ale také v okolí elektrického vedení nebo rozvodů elektřiny v domácnostech, vyzařují ho televizní a mobilní vysílače, mobily nebo počítače. Elektromagnetické pole se ale vytváří rovněž samotným slunečním zářením, je tedy všude kolem nás a stoprocentní ochrana před elektrosmogem není možná.

Škodí elektrosmog zdraví?

Právě laické označení elektrosmog dává elektromagnetické záření negativní konotaci – smog vytváří znečištění ovzduší a stejně tak se negativní účinky připisují elektromagnetickému záření. Může mít vliv na lidské zdraví, když ho vyzařuje i samotné Slunce?

Vědci se na jednoznačném závěru zatím neshodli. Na jednu stranu se elektromagnetické pole zahušťuje, protože používáme stále více vysílačů nebo elektrických spotřebičů, na druhou stranu se intenzita záření například vysílačů pomocí vyspělejších technologií spíše snižuje. V České republice se tématem zabývá Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická pole. Tato instituce má na starost stanovení a kontrolu dodržování limitů elektrosmogu a ohrazuje se proti tomu, že by člověk mohl být v běžných podmínkách vystaven příliš vysokým dávkám záření.

Jaká omezení pro elektrosmog v ČR existují?

V České republice se využívají expoziční limity v souladu s doporučením Evropské unie. Ty jsou nastaveny poměrně vysoko ve srovnání s množstvím záření, které elektrická zařízení při obvyklém použití vyzařují. V běžném životě tak není prakticky možné limity překročit, nicméně stojí za povšimnutí, že hodnoty byly v roce 2005 řádově desetinásobně navýšeny. To znamená, že v současné době můžeme být vystaveni mnohem vyššímu záření, než tomu bylo v minulosti.

Výzkumy se v závěrech liší

Existují výzkumy, které škodlivost elektromagnetického záření naznačují. Problémy se spánkem nebo pamětí, bolesti hlavy, alergie, sexuální dysfunkce nebo zvýšené riziko vzniku rakoviny – to je jen několik málo neduhů, které se ve výzkumech prokázaly jako následek působení elektrosmogu. Proti těmto závěrům však vystupují skeptici, kteří se je snaží vyvrátit. Poukazují na nepřesnou metodiku výzkumu nebo nemožnost oddělit působení ostatních vlivů.

Problém s přecitlivělostí na elektrosmog ale skutečně existuje. Nazývá se elektromagnetická hypersenzitivita. Většinou je však toto onemocnění považováno za autosugestivní, psychosomatické fobické onemocnění. Nemocní mají problémy ne z elektromagnetického záření jako takového, ale vytvoří si z něj takový strach, že to má dopady na jejich zdravotní stav. Pravda je, že jednoznačně se zatím nepodařilo škodlivost elektrosmogu potvrdit ani vyvrátit.

Nejnovější problém? 5G sítě

Ochrana proti elektrosmogu se v různých zemích liší. V západní Evropě se můžeme setkat s opatřeními založenými na principu předběžné opatrnosti. Ta vychází často z postoje obyvatel k tomuto fenoménu. Například ve Francii již zavedli zákon, který omezuje používání wifi na školách. Rozdílný přístup obyvatel k elektrosmogu a ohrožení zářením se v posledních měsících projevuje v otázce 5G sítí. Zatímco v některých zemích jsou obyvatelé k tématu neteční, v jiných se proti instalaci 5G sítě lidé bouří.

V roce 2017 podepsala desítka vědců a lékařů výzvu, aby se pozastavila instalace 5G sítě v Evropské unii do doby, kdy bude jednoznačně prokázáno, že 5G a další elektromagnetické záření neškodí zdraví.

mobily-tablety-elektrosmog

Elektrosmog: Ochrana je složitá, ale možná

Jak jsme si vysvětlili, stoprocentní ochrana proti elektrosmogu je prakticky nemožná, protože elektromagnetické záření se vyskytuje všude. Určitě je ale možné jeho působení na lidský organismus omezit. Základním předpokladem je snížit čas, po který je člověk záření vystaven a zvýšit vzdálenost, jež má mezi tělem a vysílačem.

Jedním z ochranných opatření proti elektrosmogu je omezení používání mobilního telefonu. Jedná se totiž o vysílač, s nímž přicházíme do kontaktu dnes a denně, navíc si ho dáváme až k hlavě. Pokud chceme snížit množství elektrosmogu z mobilního telefonu, měli bychom volat krátce a na dobrém signálu. Není dobré nosit telefon na pásku nebo v kapse, z dosahu bychom ho měli odstranit především během spánku. Při častém telefonování se doporučuje pořídit si sluchátka nebo dát mobil na hlasitý odposlech, abychom si ho netlačili k hlavě po dlouhou dobu.

Další jednoduchá opatření můžeme zavést s dalšími spotřebiči v domácnosti. Neměli bychom se pohybovat v jejich blízkosti, když jsou v chodu (například procházet kolem zapnuté mikrovlnné trouby). Pokud je nepoužíváme, měli bychom vypnout spotřebiče i ze stand-by režimu, totéž platí pro wifi. Omezit čas strávený s mobilním telefonem a další elektronikou bychom měli především u dětí.

Autorka - Vendula Flassig Vrablová
Vendula Flassig VrablováVíce článků autora

Jak se vám tento článek líbil?

Sdílet článek

Související články

  • Povinná výměna kotlů
    14. března 2024|Petr Woff
    Povinná výměna kotlů na tuhá paliva: Kdy a proč už si ve starém kotli nezatopíte?

    Povinná výměna starých kotlů na tuhá paliva se blíží. Od 1. září 2024 nesmí být provozovány kotle 1. a 2. emisní třídy, původní termín vláda kvůli energetické krizi posunula. Zjistěte, zda se výměna týká i vašeho kotle.

  • 22. února 2024|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v rodinném domě a bytě?

    V tuzemských domácnostech přibývají sušičky, myčky a další spotřebiče. Nejnáročnější však zůstávají elektrické přímotopy, akumulační kamna a tepelná čerpadla. Srovnejme různé distribuční sazby, které závisí na používaných přístrojích. Průměrná spotřeba elektřiny v české domácnosti vychází na 2 930 kWh/rok, zateplená garsonka však funguje daleko šetrněji než starý rodinný dům.

  • Fotovoltaika na bytovém domě
    12. prosince 2023|Jana Březinová
    Fotovoltaika v bytovém domě od 2023: Až do výkonu 50 kWp a bez souhlasu všech vlastníků

    Od roku 2023 je instalace fotovoltaiky na bytový dům o dost jednodušší. Není potřeba souhlas všech vlastníků, ani sloučení do jednoho elektroměru. Existují dokonce čtyři způsoby, jak může SVJ provozovat fotovoltaiku a sdílet vyrobenou energii. Vlastníci bytů tak mohou ročně ušetřit 50–90 % na účtech za elektřinu.

  • Zapalování plynového sporáku
    02. prosince 2023|Petr Woff
    Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

    V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

  • Zálohy za energie - Dávání z peněženky peníze na topení
    29. listopadu 2023|Petr Woff
    Zálohy na energie: Jak řešit konkrétní situace?

    Za elektřinu či plyn platíte průběžné zálohy, které jsou regulované zákonem. Poradíme vám, jak snížíte své pravidelné výdaje, kdo vám okamžitě vrátí přeplatky, kdy je výhodný nedoplatek a přidáme další užitečné tipy. 

  • pojistky elektřiny
    23. listopadu 2023|Petr Woff
    Cenové stropy pro energie končí. Víte, kolik zaplatíte v roce 2024?

    Vláda brzy ukončí dotace, kterými doposud zmírňovala inflaci, a proto pravděpodobně opět zdraží elektřina. Zemní plyn může zlevnit, ale cena fosilních paliv záleží na nejistém geopolitickém vývoji. Zamysleme se společně, co znamená konec cenových stropů pro české domácnosti. Na tuzemském trhu a v legislativě najdeme zajímavé příležitosti, jak ušetřit nebo se vyhnout prudkému zdražení.

  • Žena u topení - srovnání nákladů na vytápění
    19. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání nákladů na vytápění: Kolik zaplatíte za topení elektřinou nebo plynem?

    Nejnáročnější zůstávají elektrické přímotopy, ale zdražil i provoz plynových a peletových kotlů, městských tepláren a tepelných čerpadel. Nižší jsou ceny palivového dřeva nebo uhlí. Nejlevnější topení mají domácnosti, které důkladně zateplily svůj dům a větrají přes takzvanou rekuperaci. Aktualizujeme porovnání nákladů na vytápění: kilowatthodina (kWh) stojí od 1 do 6 Kč.

  • Zásuvky s eury
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Srovnání cen energií v EU: Maďaři mají nejlevnější plyn, ale nejvyšší inflaci

    Evropská unie spoléhala na ruský zemní plyn, avšak narazila na nespolehlivého obchodního partnera. Proto drasticky zdražily plynové elektrárny a energetické burzy. Členské státy zavedly nové dotace, aby zbrzdily inflaci. Maďarsko vsadilo na nízké cenové stropy, ale potom trpělo nedostatkem pohonných hmot. České domácnosti platí za elektřinu nadprůměrnou cenu, ovšem benzínu máme dostatek.

  • Balkónové solární panely
    15. listopadu 2023|Petr Pohůdka
    Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

    Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

  • Dráty vysokého napětí
    15. listopadu 2023|Petr Woff
    Jaké jsou ceny elektřiny v EU? Česká republika není nejdražší

    Evropská unie věří volnému trhu, takže cena elektrické energie vzniká na velkoobchodních burzách. Jednotlivé členské státy však spotřebitelům připočítávají různé distribuční poplatky a daně, nebo rozdávají dotace. Proto průměrná nizozemská domácnost zaplatí za kilowatthodinu (kWh) čtyřikrát více než typická bulharská rodina. Ale bouřlivým vývojem prošla také Česká republika.