Zima už klepe na dveře, a proto je nejvyšší čas připravit auto na sníh a mráz. Mezi základní povinnosti řidičů patří výměna pneumatik na zimní. Navíc v chladných měsících dostává auto zabrat, a tak mu prospěje trocha péče. Zjistěte, jakou přípravu vozu před zimou nezanedbat, aby vám auto bez problémů sloužilo a zároveň jste se po namrzlých silnicích pohybovali bezpečně a bez nehod.
Zákon udává povinnost mít na vozidle zimní pneumatiky v období od 1. listopadu do 31. března, pokud je na vozovce souvislá vrstva sněhu, ledu či námraza, nebo se dá předpokládat, že se na silnici objeví. Přezutí pneumatik rozhodně nenechávejte na poslední chvíli – letní pneumatiky ztrácí svoji optimální funkčnost při teplotách pod 7 stupňů Celsia. Navíc v servisech se začnou s prvními mrazíky tvořit dlouhé fronty.
Na zimu platí pravidlo 3×4, mít na všech 4 kolech zimní pneumatiku, 4 milimetry a maximálně 4 roky starou.
Hloubka dezénu 4 milimetry je opravdu minimum. Lepší je nenechávat pneumatiku sjet až na tuto hodnotu, nová má vzorek asi 8 milimetrů. S každým sjetým milimetrem se prodlužuje brzdná dráha, protože pneumatika hůře odvádí větší množství vody, nečistot a sněhové břečky. Hloubku dezénu si můžete zkontrolovat i sami, buď speciálním hloubkoměrem a nebo alespoň orientačně – některé škrabky na led mají zabudované měření hloubky vzorku, někdy je stupnice vyznačená přímo na pneumatice.
V žádném případě neriskujte v zimě jízdu na letních pneumatikách. Kdybyste způsobili dopravní nehodu, pojišťovna vám buď neposkytne žádné pojistné plnění nebo poskytne plnění, ale následně od vás bude vymáhat spoluúčast ve výši 90 procent.
Zkontrolujte také správný tlak v pneumatikách. Zhruba od 0 stupňů Celsia klesne tlak o 0,2 baru, což může být u podhuštěných pneumatik velmi riskantní. Na zimních pneumatikách by mělo být i vaše rezervní kolo.
Pro začátek zbavte své auto všech letních doplňků. Odstraňte například nosiče na kola, vypusťte letní směs do ostřikovačů a vyměňte ji za zimní. Koberečky vyměňte za gumové podložky, z nich snadno vyklepete sníh nebo utřete vodu. V textilních kobercích se zadržuje vlhkost, což způsobuje nepříjemné mlžení oken. Další trik na zamlžená okna přidal Alexander Beneš: „Proto radím všem řidičům, pokud máte klimatizaci, používejte ji i v zimě. I když si dáte teplo, ale kompresor klimatizace, ať je stále zapnutý, protože přes výparník se nám vzduch v autě pořád vysušuje a tolik se nám nezamlžují okna.“
Ještě než přijdou první mrazy a sníh, připravte si do auta škrabku – nebo raději dvě, a také smetáček s dlouhou násadou, abyste mohli z auta očistit i sněhovou čepici. V žádném případě nestačí ve skle udělat malý průzor pro řidiče, nejen, že je to riskantní pro vaši jízdu, ale ještě můžete dostat pokutu. Pomůcky na očištění auta si nedávejte do dveří k řidiči, protože jakmile otevřete dveře, sníh vám napadá na sedadlo řidiče. Praktičtější je umístit škrabku a smetáček do zadních dveří, samozřejmě za předpokladu, že nemáte na zadním sedadle dětskou autosedačku.
A protože nikdy nevíte, kde během zimního cestování autem můžete uvíznout, raději si do kufru přibalte teplou deku, případně trvanlivé jídlo a vodu. Hodit se bude také lopatka.
Do ostřikovačů doplňte nemrznoucí směs a jeden kanystr dejte i do kufru, přece jen v zimě máte velkou spotřebu. Zkontrolujte i kvalitu stěračů – jestliže za sebou nechávají po setření mokrou stopu či na skle zadrhávají, je nejvyšší čas vyměnit gumičku. Tvrdnutí gumičky stěračů má mimo jiné na svědomí právě zimní kapalina do ostřikovačů – čím větší mráz zvládne, tím obsahuje více lihu, který způsobuje tvrdnutí gumiček. V českých podmínkách nepanují obvykle tuhé mrazy, a tak není potřeba používat směs do -40 stupňů Celsia. Použijte směs na vyšší teploty nebo kapalinu nařeďte.
Motoru dopřejte kvalitní tekutější olej – se správným výběrem vám poradí v servisu. Zkontrolujte rovněž chladicí kapalinu a po létě ji doplňte, případně vyměňte za nemrznoucí směs.
Před zimou nezapomínejte ani na palivo, obzvlášť pokud jste dlouho netankovali. Nafta může „zamrznout“ už při -7 stupních Celsia, proto dotankujte zimní diesel, který bývá k dispozici přibližně od prosince. Případně přidejte do nádrže aditivum, jedno balení vyjde na pár stovek a vydrží až dvě sezóny. Jakmile si naftu v nádrži neošetříte preventivně a dojde k jejímu zatuhnutí, následně už situaci tak jednoduše nevyřešíte – auto musí do tepla, a to zpravidla znamená odtah.
Odlišné parametry má v zimě i LPG, proto je vhodné načerpat zimní směs propan-butanu. Obsahuje více propanu a bývá dostupná na čerpacích stanicích asi od listopadu.
Benzin je v našich podmínkách obvykle bez problému, ale někdy kvůli biosložce vodnatí, když auto dlouho stojí. Řešením jsou také aditiva.
Ověřte, jestli je na tom autobaterie tak dobře, aby zvládla zimu. Většinou je životnost autobaterie 4–6 let, poté její kapacita rapidně klesá. Základní kontrolu, zda nejsou kabely nebo konektory zoxidované, případně napadené korozí, zvládnete i sami. Pokud je baterka starší, doporučuje se nechat ji zkontrolovat odborníky. Pro jistotu si do kufru přibalte i startovací kabely a tažné lano.
Vlhkost, sůl a další posypy dávají karoserii i podvozku pořádně zabrat. Ošetřete lak voskem, sealanty či keramickou ochranou laku. Pamatujte na to, že se vždy musí nanášet na zcela čisté a suché auto. Jestliže máte auto správně ošetřené, není pro něj problém, že parkuje celou zimu venku. Naopak pro vozidlo může být horší, když parkujete v teplé garáži, protože se na autě bude roztékat sníh a trvalá vlhkost vozu nesvědčí.
Ani v zimních měsících nezanedbávejte mytí auta – přestože bude během pár jízd opět špinavé, je důležité z něj pravidelně odstraňovat nánosy posypové soli.
Preventivně ošetřit můžete také podvozek ochranným nástřikem, který vydrží až tři roky a chrání proti korozi.
Pryžové těsnění u dveří promažte speciálním lojem, abyste zabránili jeho přimrzání. Nouzově poslouží i obyčejná indulona. Když přece jen k přimrznutí dojde, hodí se mít v kapse rozmrazovač zámků a těsnění – uvnitř auta vám nebude nic platný.
Použití sněhových řetězů alespoň na dvě hnací kola přikazuje řidiči modrá dopravní značka Sněhové řetězy. Použití řetězů může přikázat i přenosná značka umístěná samosprávou obce nebo města. Často se s ní například setkáte v rakouských Alpách.
Nasazení sněhových řetězů si vyzkoušejte raději předem, v klidu doma a na suchu, ať to nemusíte řešit až na místě ve sněhové vánici, kde to bude dost velký boj. Řetězy se vám můžou hodit i v místech, kde jejich použití nepřikazuje značka. Často se jedná o neudržované vedlejší cesty vedoucí na horské chaty, k hotelům a podobně. V tom případě nenasazujte řetězy, až vám to bude pod koly klouzat, ale raději s předstihem, když tušíte, že budou potřeba.
Sněhové řetězy se montují na poháněnou nápravu. U vozů s pohonem na všechna čtyři kola se nasazují na všechna kola, a tudíž budete potřebovat dvě sady řetězů. Důležitý je správný rozměr a pečlivé upevnění, jinak můžou poškodit vozidlo. S řetězy můžete jet rychlostí maximálně 50 km/h.
A ještě jeden tip – nenechávejte řetězy hluboko v zavazadlovém prostoru, ať nemusíte vybalit do sněhu celý obsah kufru, až je budete potřebovat. Řetězy po použití očistěte a dejte je do tepla, aby hezky uschly. Jakmile na nich zamrzne voda, bude problém je znovu nasadit.
Tekuté řetězy – nouzové řešení ve spreji, které pomůže na pár metrů, když potřebujete vyjet zmrzlý svah nebo se dostat do garáže. Vytvoří lepivou vrstvu, která pomáhá s přilnavostí.
Textilní řetězy – na pneumatiku se nazouvají jako ponožka. Nejsou určené na dlouhé cesty, protože se rychle opotřebují a na holé vozovce se zničí. Existují i alternativy vyrobené z pryže. Látkové řetězy nejlépe fungují na ledovce, v hlubokém sněhu moc nepomůžou.
Řešíte defekt ve sněhové vánici, nemůžete vyjet ze závěje nebo nastartovat svého dieselového miláčka? V zimních měsících vám asistenční služby přijdou opravdu vhod. Miren Memiševič doporučuje uzavřít si nadstandardní asistenční služby, pokud najedete ročně asi 25–30 tisíc kilometrů a více. V tom případě se vám totiž investovaných tisíc korun ročně pravděpodobně brzy vrátí.
Základní asistenční služby jsou obvykle bezplatnou součástí povinného ručení, ale jak upozorňuje v podcastu Memiševič, vztahují se zpravidla pouze na potíže způsobené při dopravní nehodě, nikoliv při poruše vozu. Proto se vyplatí připlatit si za rozšířené asistenční služby.
Příprava auta je důležitá, ale abyste zimu zvládli bez nehod, je důležité ztíženým podmínkám přizpůsobit také styl jízdy. Při sněžení se připravte na sníženou viditelnost, která může způsobit až „bílou tmu“. Při velmi silném sněžení zapněte mlhovky a buďte za volantem obzvlášť obezřetní, protože můžete snadno přehlédnout překážku v cestě nebo chodce, kterému nemusí pomoct ani reflexní prvky.
Dalším nebezpečím je kluzká silnice, která může být doslova jako sklo. Pamatujte, že i když je venkovní teplota nad nulou, silnici může být mnohem chladnější, a tím pádem pokrytá námrazou. Dávejte pozor hlavně na mostech, v místech, kde hodně fouká, v přechodových místech mezi lesem a polem a podobně.
Velké nebezpečí představuje takzvaný černý led – jedná se o tenkou vrstvu ledu na asfaltu, která vzniká při teplotách kolem nuly a vytváří dojem, že silnici je pouze mokrá. Černý led od mokrého asfaltu rozeznáte jen těžko, vodítkem pro vás mohou být vozidla jedoucí před vámi. Když od jejich pneumatik odstřikuje voda, je na silnici voda. Pokud od kol voda nestříká, jedou auta po ledu.
Základem pro bezpečnou jízdu v zimě jsou kvalitní zimní pneumatiky v dobrém stavu. Samozřejmostí je snížení rychlosti, plynulá jízda a dodržování bezpečné vzdálenosti.
V případě smyku, kdy vám nehrozí náraz, nebrzděte.
Při smyku přední nápravy sešlápněte spojku a kola natočte ve směru jízdy.
Při smyku zadní nápravy natočte kola ve směru, kterým se pohybuje zadní část vozu.
Pozor na riziko smyku při vyjíždění nebo najíždění do vyjetých kolejí.
Pokud nemusíte, nepředjíždějte.
Do zatáček najíždějte opatrně a pomalu.