Cestovní pojištění – srovnání cen

Odstoupení od smlouvy patří mezi základní spotřebitelská práva. Při splnění určitých podmínek má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodů a ukončit tak smluvní závazek od jeho počátku. Toto právo se týká i nově sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru.

Kdy lze odstoupit od smlouvy

Dle občanského zákoníku má spotřebitel právo bez udání odstoupit od:

  • smlouvy o spotřebitelském úvěru do 14 dní od podpisu smlouvy,
  • smlouvy sjednané na dálku, tedy telefonicky nebo přes internet ,
  • smlouvy sjednané mimo obvyklé obchodní prostory (např. na veletrhu, doma u klienta)
 

Dále je možné odstoupit od smlouvy v případě, pokud jedna strana závažným způsobem porušila nebo poruší smluvní podmínky. Musí se však jednat o takové porušení povinnosti, o kterém kdyby druhá strana věděla, tak by smlouvu s největší pravděpodobností nepodepsala.

V případě odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru je nutné poskytovatele informovat písemně v souladu s informací uvedenou v příslušné části smlouvy týkající se práva na odstoupení a to nejpozději v poslední den zákonem stanovené čtrnáctidenní lhůty. Odstoupením od smlouvy se závazek ruší od samého počátku.

Odstoupení od smlouvy dle zákona

V případě odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru se jedná o 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, konkrétně pak § 11, ve kterém se píše:

(1) Spotřebitel může od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, odstoupit bez uvedení důvodů ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy. V případě, že tato smlouva neobsahuje informace stanovené v § 6 odst. 1, lhůta pro odstoupení neskončí dříve, než 14 dnů poté, kdy věřitel spotřebiteli chybějící informace poskytne v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.

Právo odstoupení od smlouvy sjednané na dálku a mimo obvyklé obchodní prostory definuje občanský zákoník č. 89/2012 Sb., jehož poslední novela vešla v platnost 1. prosince 2018, konkrétně se jedná o paragrafy 2001 až 2005, kdy se v § 2002 píše:

(1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

(2) Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

Hodnocení článku:  
Počet hlasů: 2