Pojištění proti povodni, potopě, záplavě

  • Jaký je rozdíl mezi povodní, potopou a záplavou?

  • Pomůžeme vám se sjednáním té nejvýhodnější nabídky

  • Vše rychle jednoduše a online

Pokud bychom se vás zeptali, jestli máte větší strach z ohně nebo vody, pravděpodobně zmíníte první možnost. Z průzkumů pojistných ústavů nicméně vyplývá, že právě vodní živel ničí naše obydlí daleko častěji. Kde hrozí záplavy nejvíce a jak majetek před vodou ochránit?  


Jednou z nejúčinnějších možností, jak ochránit majetek před působením vodního živlu, je kvalitně nastavené pojištění vysokými limity krytí. Při sjednávání pojištění domácnosti a nemovitosti se ovšem můžete setkat se dvěma na první pohled stejnými pojmy, které mohou být sjednány v pojistce automaticky nebo každý zvlášť.

Jaký je rozdíl mezi povodní a záplavou?

  • Povodeň

    Povodní (nebo také potopou) rozumíme zaplavení menších či větších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků, nádrží, nebo jejich břehy protrhla. Riziko povodně se vás tak může týkat ve chvíli, kdy bydlíte v blízkosti potoka, říčky, řeky, rybníka nebo přehrady.

  • Záplava

    O záplavě hovoříme ve chvíli, kdy dojde k vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí a může být způsobena i jinými zdroji (typicky například dešťovými srážkami nebo táním sněhu). Záplava může naopak postihnout úplně každého, místo bydliště v tuto chvíli nehraje roli.

Pojištění dokáže majetek ochránit

Vyplavení vodou je jedním ze základních rizik, která byste měli mít sjednána v rámci pojištění nemovitosti a domácnosti. Pro klid v duši je dobré mít sjednané pojištění, které ochrání váš majetek nejen před povodní, ale také záplavou. Pojišťovny tato rizika často nabízejí již v základních balíčcích. Vždy je ale důležité ověřit si, zda je sjednaná pojistka skutečně obsahuje, případně dříve uzavřenou smlouvu aktualizovat. 

Při výběru vhodného pojištění můžete využít náš praktický online srovnávač, který za vás porovná dostupné nabídky tuzemských pojišťoven. Při výběru ale nesázejte pouze na cenu, ale zejména na výši a rozsah pojistného krytí a pozornost věnujte i výlukám z pojistného plnění, na základě kterých může pojišťovna pojistné plnění krátit, nebo ho dokonce odmítnout úplně. 




Mezi nejčastější výluky z pojistného plnění patří:


Nemovitost postavená v oblastech častých povodní (uvádí se obvykle s periodicitou 10 let nebo nižší a jde zpravidla o 4. zónu).


Nemovitost nacházející se v záplavových územích stanovených nebo navržených úřadem (např. obecním) či správcem vodního toku.


Škodní událost, k níž došlo v období 10 dnů (včetně) od počátku pojištění.


Škoda způsobená pronikáním nebo zvýšením hladiny podzemní vody do nemovitosti.

Škoda způsobená přímým vniknutím atmosférických srážek do budovy např. neuzavřenými stavebními otvory (okna, dveře…), netěsnostmi, apod.

Co si připojistit?

Připojistit si můžete v rámci pojištění domácnosti i riziko „vodovodního nebezpečí” nebo „vody z vodovodního zařízení”. V tomhle případě máme na mysli vytopení způsobené poruchou zařízení nebo jeho příslušenství (např. klimatizační jednotka, solární zařízení, vzduchotechnika, topná tělesa, připojená sanitární zařízení apod.).

Kde hrozí riziko povodně nejčastěji?

Riziko povodně nelze podceňovat. Extrémní déšť totiž není v Česku žádnou výjimkou. Existují dokonce místa, která jsou živelnými katastrofami extrémně ohrožena. Na riziko povodní upozorňuje tzv. Povodňová mapa, od níž se odvíjí nejen samotná cena pojištění majetku, ale také skutečnost, zda lze nemovitost v konkrétní zóně vůbec pojistit. Zónu, ve které se váš domov nachází, naleznete na stránkách České asociace pojišťoven v aplikaci Povodňové mapy.

Povodňové mapy rozdělují Česko do čtyř zón, odstupňovaných podle toho, s jakou pravděpodobností se v dané zóně může povodeň vyskytnout: 

Povodňové zóny

Zóna 1

zanedbatelné riziko výskytu povodně

Zóna 2

nízké riziko výskytu povodně – území tzv. stoleté vody

Zóna 3

střední riziko výskytu povodně – území tzv. padesátileté vody

Zóna 4

vysoké riziko výskytu povodně – území tzv. dvacetileté vody



Jak se k téhle skutečnosti staví pojišťovny? Obecně platí, že pokud se vaše nemovitost nachází ve druhé či vyšší povodňové zóně, ve většině případů budete muset počítat s vyšší cenou pojistného. Pojišťovna po vás navíc může vyžadovat lepší zabezpečení majetku nebo dokonce vyšší spoluúčast. Pokud nemovitost leží ve čtvrté zóně, v krajních případech se může stát nepojistitelnou.

Riziko záplav a povodní může kromě záplavové zóny zvyšovat i samotné místo, na němž máte nemovitost postavenou. Pokud bydlíte pod svahem, je potřeba počítat s rizikem záplav, souvisejícím s jarním táním sněhu. Voda s sebou unáší půdu a může způsobovat škody v suterénních a sklepních prostorách. Problémem samozřejmě mohou být i menší toky a říčky v okolí, které se rozvodňují nejen v jarním období, ale i při letních přívalech, kdy voda rychle stoupá a škodí svou prudkou silou.

Největší povodně v historii Česka


Rok 1997

Největší povodně 20. století postihly v červenci východ Česka. Velká voda zasáhla Moravu a část východních Čech. Zasaženo bylo celkem 536 měst a obcí ve 34 okresech. Povodně způsobily škody v celkové hodnotě 62,6 mld. a vyžádaly si téměř 50 lidských obětí. Povodeň tehdy vyhnala z domovů na 80 tisíc lidí, z toho více než 10 tisíc jich zůstalo bez střechy nad hlavou.


Rok 2002

Záplavy v Čechách postihly více než třetinu ČR. Nejvíce postižený byl Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Ústecký kraj. Záplavy se ale nevyhnuly ani Praze. O život přišlo 17 lidí a škody byly vyčísleny na 73,1 miliardy korun. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které velká voda téměř vymazala z mapy.

Rok 2013

Podobně jako v roce 2002 postihly naše území vydatné srážky v několika vlnách. Nejsilnější byla bezpochyby první vlna, která na přelomu května a června zasáhla převážnou část Čech. Nezbytné prvotní náklady na opatření v rámci řešení krizové situace přišly na 1,16 mld. Kč, celkové vzniklé škody byly v řádu desítek miliard korun.

Co můžete udělat pro ochranu majetku vy?

Pokud se vaše nemovitost nachází v záplavovém území nebo se obáváte budoucí předpovědi meteorologů, je dobré provést alespoň několik základních opatření, která by měla zabránit vniknutí vody do nemovitosti, případně snížit riziko případných škod. Na co se zaměřit?

  • V okolí nemovitosti vybudujte drenážní příkopy a protipovodňové kanály, které udržujte v čistotě. V případě záplav a povodní totiž vodu z pozemku efektivně odvedou a sníží riziko poškození stavby i jejího vybavení.

  • Oplocení upravte tak, aby se na něm nemohly zachytit splavované větve.

  • Připravte si pytle s pískem, těsnící fólii, těsnící desky a další stavební materiál na utěsnění nízko položených dveří a oken. 

  • Zajistěte ucpávky kanalizace a odtoku z WC.

  • Z pozemku odstraňte veškeré volně stojící předměty (zahradní nábytek, nářadí apod.).

Jak postupovat v případě škody?

1

Jakmile pomine nebezpečí, škodu detailně zdokumentujte. Pokud nevlastníte fotoaparát, počkejte, až z pojišťovny dorazí likvidátor a škodu zdokumentuje za vás.

2

Zabraňte zvětšování škody tím, že místo škody zabezpečíte jak jen to je možné.

3

Připravte si pojistnou smlouvu a škodu nahlaste pojišťovně.

4

Sepište seznam poškozených věcí a připravte si veškeré podklady, smlouvy, faktury a účtenky.

5

S opravami nebo odstraněním poškozeného majetku vyčkejte až po příjezdu likvidátora.

Nejčastější dotazy

Kde najdu informaci o povodňových zónách?

Co když se moje nemovitost nachází ve čtvrté záplavové oblasti?

Chci si sjednat hypotéku. Musím k ní mít sjednáno i pojištění?

Kolik pojistných událostí má na svědomí voda?

Srovnaný magazín

Potřebujete poradit?


Využijte naše bezplatné poradenství. Naši specialisté jsou vám k dispozici.