Když nám počasí nepřeje

Ne vždy jsou všechny dny zalité sluncem a na cestách nás čeká jen bezproblémové počasí. Zvlášť na podzim a v zimě musí řidiči očekávat ztížené podmínky, které přináší mlha, déšť, náledí a sníh.  Jak se na ně připravit, abychom je zvládli co nejlépe? Na to jsme se s našimi hosty podívali ve čtvrtém díle podcastu Nepodceňto. 

Mlha taková, že by se dala krájet

Pro bezpečnou jízdu v mlze platí jedno základní pravidlo – zpomalit. Za všech ztížených podmínek je důležité neriskovat, nespěchat a dodržovat bezpečnou vzdálenost.

Mlhu se také nesnažte „prosvítit“ dálkovými světly, docílíte tak jen zrcadlového efektu, kterým oslníte jak sebe, tak svými světly i ostatní řidiče.

Důležité také je, aby vás ve voze nic nerozptylovalo – vypněte rádio, netelefonujte ani s handsfree, a pokud máte GPS, navolte si do ní trasu, abyste předem viděli zatáčky, které vás čekají. Pokud cestujete se spolujezdcem, poproste ho o pomoc navigováním.

Velkou otázkou a slabinou řidičů bývá správné použití mlhovek. Jedná se o světla, která zajišťují krátký, ale široký světelný paprsek pomáhající prosvítit mlhu i vodní tříšť. Mlhovky nám zkrátka slouží k tomu, aby naše auto bylo lépe viditelné pro ostatní účastníky provozu. Spousta řidičů ale neví, kdy přesně je používat, a případně je nechávají zapnuté, i když to není potřeba. Oslnění mlhovkami je ale podobně intenzivní jako to dálkovými světly, takže pro ostatní řidiče dost nepříjemné.

Mlhovky tedy zapínejte až při opravdu snížené viditelnosti, a ne hned v mírném dešti, pár sněhových vločkách nebo v lehkém oparu. V takových podmínkách si vystačíte rozsvícením komplet celého auta. Stejně tak je použití mlhovek zbytečné ve městě, kde máte pouliční osvětlení, menší rozestup mezi vozy, a díky tomu tedy není mlhovky potřeba.

Déšť a riziko aquaplaningu

Za silného deště se řiďte stejnými pravidly jako za mlhy – tedy snižte rychlost a jeďte bezpečně s ohledem na své okolí.

V případně vydatného deště se dá totiž předpokládat, že na vozovce vznikne souvislá vodní plocha, kvůli které se můžete setkat s aquaplaningem. K tomu dochází ve chvíli, kdy například na kaluž vjedete vyšší rychlostí (nejčastěji nad 80 km/hod) a vaše auto dostane nepříjemný skluz připomínající jízdu na ledu. Důležité je nezmatkovat. Sundejte nohu z plynu, sešlápněte spojku, nebrzděte a držte volant rovně v původním směru jízdy. Jakmile se kola zase dostanou na pevných povrch, auto přestane cukat a pojede tam, kam volant míří.

Pokud chcete aquaplaningu předejít, je nutné snížit svou rychlost a samozřejmě jet na pneumatikách v dobré kondici. Platí totiž jednoduchá úměra – čím hlubší dezén, tím lépe pneumatika vodu z kaluže odvede, a tím pádem nedojde ke vzniku vodního klínu a tenké vrstvy pod kolem, která skluz způsobuje. Kromě hloubky dezénu je důležité i správné nahuštěni pneumatik.

Jízda na sněhu a ledu

Při jízdě za hustého sněžení se musíte připravit hned na dvě nepříjemnosti - sníženou viditelnost a kluzkou silnici. I v tomto případě je opět klíčové snížit svou rychlost. Pokud jedete na zledovatělé silnici, která někdy může být doslova jako sklo, platí to dvojnásob.  

Pamatujte, že vozovka může být namrzlá i v případě, kdy se venkovní teplota pohybuje nad nulou. Na to dávejte pozor hlavně na mostech, v místech, kde hodně fouká a v přechodových místech mezi lesem a polem. Dost nebezpečný je i tzv. „černý led“ – jde o tenkou vrstvu ledu na asfaltu, která vytváří dojem, že je silnice jenom mokrá, ale není tomu tak.

Jestli si nejste jistí svými řidičskými schopnostmi, a při představě řízení v zimě začnete být mírně řečeno nervózní, zkuste se na tyhle situace připravit. Jak? Třeba v rámci školy smyku, kde vás zkušení experti provedou různými situacemi a poskytnou zajímavé a užitečné rady. 

Pozor na soumrak a šero

Za šera i v noci si můžete pomoci dálkovými světly. Buďte ale ohleduplní vůči ostatním účastníkům provozu a přepněte je vždy, když proti vám jede auto.

Jakmile se začne šeřit, snižte rychlost, protože večer a za tmy se nám prodlužuje reakční doba.

Dochází taky k noční krátkozrakosti (noční myopie), která může zrak může zhoršit až o 0,5 dioptrie, a to i u lidí, kteří mají oči zdravé. Pokud se při řízení za šera a noci chcete cítit bezpečněji, pořiďte si speciální brýle na noční řízení, které mají právě 0,5 dioptrie a žlutý kontrast – ten snižuje oslnění od světel ostatních vozidel. Za slunečného počasí pak pro lepší viditelnost zase oceníte polarizační sluneční brýle.

Auto ve správné formě = bezpečnější jízda

Dobrý výhled z auta potřebujete mít za každého počasí. Proto očistěte skla od špíny, vnitřních „ťapanců“ sněhu, ledu, nárazy. Především v zimě nespoléhejte jen na malé průzory, a kromě oken se zaměřte i na blinkry, zrcátka a světla. Podle zákona totiž můžeme řídit jen takové auto, které nemá na oknech špínu, sníh nebo námrazu, která by bránila ve výhledu, a to všemi směry (tzn. Nejen dopředu, ale také dozadu a do stran). To samé se týká i světel, která nesmí být špinavá nebo zakryta nánosem sněhu.

Kontrolujte stav kapaliny do ostřikovačů, aby vám například nedošla na posolené silnici – však víte, že s mléčným čelním sklem se moc dobře nejezdí.

Nezapomínejte ani pravidelně měnit gumičku na stěrači. Jakmile okno správně nestírá, ale jenom maže – je správný čas pořídit novou.

A co je pro bezpečnou jízdu za jakékoliv situace a počasí vůbec nejdůležitější?