Lákavá místa pro výlety v České republice

I když naše země patří z celosvětového měřítka spíše k těm menším, nabízí spoustu turistických zajímavostí. V našem článku vám představíme 5 oblastí s památkami a přírodními krásami, o kterých jste dosud možná neslyšeli, a přitom rozhodně stojí za vidění. Tak hurá na výlet v Česku.

Podkrušnohoří s divokou přírodou v bývalých povrchových dolech

Krajina pod Krušnými horami je stále silně poznamenaná těžbou hnědého uhlí. Díky postupné rekultivaci se zde ale čím dál tím víc zabydluje divoká příroda – můžete se tu například setkat s až 131 druhy ptáků včetně orla mořského. A to, že má tato oblast opravdový potenciál, dokazuje i fakt, že se probojovala na seznam kulturního dědictví UNESCO. Pořád tady narazíte na úseky známé „měsíční krajiny“, ale také na jezera Milada, Medard nebo Mostecké jezero, která vznikla v místech bývalých lomů. Ta se stávají oblíbeným cílem turistických i cyklistických výletů, přičemž do budoucna se můžeme těšit rovněž na vybudování bohaté turistické infrastruktury.

Na své si tak přijdou i milovníci vodních sportů, a především pak rodiny s dětmi. Že se máme na co těšit, dokazuje i fakt, že inspirací pro vývoj v oblasti jsou známá německá Lužická jezera, která mají obdobnou historii jako Podkrušnohoří. Milovníky historie určitě zaujme Hornická stezka s prohlídkou historických dolů a štol uchovávaných pro turistické účely. A pokud vás tahle tematika opravdu zajímá, nenechejte si ujít návštěvu Podkrušnohorského technického muzea v Mostě a Uhelné safari.

Moravský kras představí podzemní svět i mytologickou jeskyni

Moravský kras vám nejspíš představovat nemusíme. Tuto nejvýznamnější krasovou oblast ve střední Evropě tvoří více než 1 100 jeskyní a patří k nejkrásnějším přírodním zajímavostem v České republice. Veřejnosti je přístupná Punkevní jeskyně, v níž si můžete dopřát i plavbu po podzemní říčce a prohlédnout si dno propasti Macocha, a dále také Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka, Sloupsko-šošůvské jeskyně s mohutnými chodbami a propastmi a jeskyně Výpustek, která je známá díky své vojenské historii.

Do povědomí veřejnosti se ale začíná dostávat i jeskyně Býčí skálajeskyně Býčí skála, jež je prastarým pohřebištěm a svatyní. Podle badatelů v ní naši dávní předkové viděli svět mytologické Podzemní paní, z něhož se vstupovalo do říše mrtvých. Obřadní historie tohoto místa sahá ještě před dobu bronzovou.

Známou postavou, která se s jeskyní pojí, je „princezna z Býčí skály“. Tato záhadná žena byla pohřbena na bronzovém voze se spoustou darů. Nejspíše se tedy jednalo o velekněžku nebo členku vládnoucího rodu. S pomocí nejmodernějších technologií byla sestavena její přesná socha, která bude k vidění na zámku v Blansku. Jeskyně Býčí skála není běžně přístupná veřejnosti, ale můžete si ji prohlédnout při výjimečných Dnech otevřených dveří, které se konají v květnu.

Vysočina potěší sportovce i milovníky lidové kultury

Vysočinu si spousta z nás spojuje hlavně s cyklistikou a skvělými běžkařskými trasami. Tahle oblast toho ovšem nabízí mnohem víc. V samotném centru města Hlinsko se například nachází památková rezervace lidové architektury Betlém Hlinsko, ve které si můžete prohlédnout jedinečně zachovalé roubené domky z 18. století. Kdysi tu bydleli hrnčíři, truhláři, tkalci a další drobní řemeslníci. Krom prohlídky původních dílen se v hlineckém Betlému nachází také expozice masopustních masek.

Pravé masopustní reje pak uvidíte nejen v Hlinsku, ale třeba i v blízkém skanzenu Veselý kopec. Jedná se o malou osadu s 30 stavbami a další rozptýlenou zástavbou. K vidění jsou jak zemědělské usedlosti, tak lidové technické památky. Díky svojí malebnosti je Veselý kopec oblíbený i u filmařů, zahrál si například v pohádkách Nesmrtelná teta a Lotrando a Zubejda.

K turistickým zajímavostem, které na Vysočině udělají radost hlavně dětem, patří třeba Peklo Čertovina nebo Pohádková vesnička Podlesíčko. Pokud máte na Vysočinu víc času, zajeďte se podívat také do Žďáru nad Sázavou na Zelenou horu. Tady můžete navštívit poutní kostel Jana Nepomuckého, který v 18. století postavil J. S. Santini Aichl. Celý kostel je prodchnut číslem pět, které symbolizuje pět ran Kristových a pět hvězd ve svatozáři Jana Nepomuckého – ty se podle legendy objevily ve Vltavě, do níž byl světec svržen. Půdorys kostela tak nese tvar pěticípé hvězdy, stavba má pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru a na hlavním oltáři najdete pět hvězd a pět andělů.

Šumava provede přírodou i keltskými hradišti

Šumavu si oblíbily už keltské kmeny, které sem přicházely v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem. Jejich stopu rozpoznáme i v názvu řeky Otava – ten pochází z keltského jména Atawa a znamená „bohatá řeka“. Proč bohatá? V minulosti bylo totiž v Otavě možné najít zlato. A to na Šumavu přilákalo Kelty, kteří si zde postavili svá hradiště. Jedním z nich je i nejvýše postavená pravěká stavba na území České republiky – Obří hrad u Popelné.

Dnes už tady sice žádné Kelty nenajdete, stejně jako zlato, ale i s dětmi si můžete dopřát výlet po Stezce zlatokopů, která vede lesem podél Zlatého potoka přes Amálino údolí. Cestou narazíte i na pozůstatky těžby zlata z dob vlády Lucemburků, tedy různé šachty, jámy a štoly, do nichž můžete nahlédnout skrz mříže.

Šumava pak nabízí spoustu skvělých turistických tras. Na těch by vám neměla uniknout přírodní zajímavost jménem Soumarské rašeliniště, které lemuje řeku Vltavu v údolí Vltavský luh. Prohlédnout si ho můžete cestou po povalovém chodníku, po měkkém rašelinovém podloží i pěkně z výšky díky dvoupatrové vyhlídkové věži. Z té dohlédnete i na hřeben Boubínského pralesa, který také stojí za vidění. Stromy v něm rostou až do výšky 50 metrů a jedná se o druhý nejzachovalejší prales v Čechách.

Velehrad nabídne barokní skvost i život na slovanském sídlišti

Velehrad je nejen nejvýznamnějším poutním místem v České republice, ale rovněž ukázkou skvostné barokní architektury. Jeho historie se píše už od roku 1205, kdy zde byl založen cisterciácký klášter – Veligrad. Ten prošel několika těžkými zkouškami, přestavbou i rekonstrukcí, které vyústily až v baziliku minor Nanebevzetí Panny Marie, kterou dnes můžeme obdivovat. Součástí komplexu jsou i další dvě kaple a také podzemní katakomby s lapidáriem.

Velehrad každý rok díky jeho duchovnímu významu navštíví desetitisíce poutníků. Hned po pádu komunistickému režimu sem zavítal i Jan Pavel II., který Velehrad označil za most mezi Východem a Západem a udělil mu i mimořádné vyznamenání – Zlatou růži. V České republice jsou pouze dvě, přičemž tou druhou se může pochlubit katedrála sv. Víta na Pražském hradě.

Jen kousek od Velehradu se nachází i Archeologický skanzen Modrá, v němž poznáte každodenní život na velkomoravském sídlišti a vyzkoušíte si tu například i dávná řemesla. V Modré se nachází rovněž unikátní prosklený tunel Živá voda, který vás provede pod hladinou rybníka, takže se doslova projdete vodní říší plnou rybích obyvatel.