Jak vzniká tornádo a jak se na něj připravit

  • Jak vzniká tornádo a jak se na něj připravit?

  • Pomůžeme vám se sjednáním nejvýhodnějšího pojištění

  • Vše rychle jednoduše a online



Pro sjednání pojištění proti tornádu si vyberte jednu z následujících možností:



Na konci června 2021 se v Česku stalo něco, k čemu naposledy došlo před více než 900 lety. Moravou se prohnalo ničivé tornádo o obrovské síle. Rotující vír zdevastoval všechno, co mu přišlo do cesty. Poničil tak nejen obydlí, ale i lidské životy. Jak vlastně tornádo vzniká a lze se na jeho ničivou sílu vůbec nějakým způsobem připravit?

Co je to tornádo?

Název tornádo pochází ze španělského „tronada“, což v překladu znamená bouře. Velmi zjednodušeně můžeme říct, že nejde o nic jiného, než o rotující vítr, který se během své existence aspoň jednou dotkne povrchu země. Řádění tornáda může trvat jen několik sekund, ale i pár hodin. U slabších tornád jsou často zničené komíny, vyrvané mělce kořenící stromy nebo zlámané větve stromů. Ta nejsilnější tornáda ale zcela bez milosti likvidují majetek a často bohužel i lidské životy.

Nejsilnějším tornádem, registrovaným na území České republiky, bylo jistě to, které se prohnalo několika obcemi na pomezí Břeclavska a Hodonínska 24. června 2021. Během svého více než půlhodinového řádění poničilo 1200 domů včetně veřejných budov, dále stromy, vozidla i veřejnou infrastrukturu. Škody na soukromém i veřejném majetku byly vyčísleny na 15 miliard korun a ke zbourání bylo určeno asi 200 domů.

Odborníci bohužel nevylučují, že slabší i silnější tornáda se mohou v Česku opakovat. Jak se na ně připravit? Kromě praktických úkonů je důležité kvalitní pojištění majetku (nemovitosti i domácnosti), které kromě jiných rizik kryje právě i rizika spojená s řáděním tornád (a dalších extrémních povětrnostních jevů). Pokud pojištění sjednané máte, pravidelně jej aktualizujte. Reálné ceny nemovitostí každým rokem rostou a finance vyplacené pojišťovnou by vám tak v případě živelné katastrofy nemusely pokrýt celou škodu.

Jak vzniká tornádo

Jeho předzvěstí je často tmavá, nazelenalá obloha a kumulující se černé bouřkové mraky. Ničivému víru zpravidla předcházejí kroupy, často o velikosti pingpongového míčku. Následně se z oblohy spustí větrný trychtýř, který dopadne na zem a ničivou silou způsobí obrovské škody na majetku i lidských životech. Ačkoliv je životnost tornáda poměrně krátká (v řádu několika sekund, maximálně hodin), zanechává za sebou nedozírné škody.

Tornáda vznikají ve chvíli, kdy se studený a prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem. Tohle nečekané střetnutí vyvolá horizontální rotaci vzduchu. Pokud situace vznikne za bouřky a ke střetu dojde v bouřkovém oblaku, proudění vystupující z tohoto mraku, zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí jej do vertikální polohy.

Spojení následně vytváří široký sloup zvířeného vzduchu (tzv. mezocyklonu), která se může přetransformovat ve viditelný vír. K jeho vzniku dojde tehdy, pokud je vzduch dostatečně vlhký. Jen tak může dojít ke kondenzaci, která má za následek spuštění větrného víru dolů k zemi. V tuto chvíli hovoříme o tornádu.

Jak se připravit na tornádo

Připravit se na tornádo nám může přijít zbytečné. Silný vítr, který zvedá domy a auta jako papírové krabice je přece k nezastavení. A je jen otázkou štěstí a osudu, zda se nám vyhne, či nikoliv. Ve skutečnosti je to právě prevence a příprava, která může rozhodnout o tom, jak moc pro nás bude tornádo ničivé.

V případě tornáda jsou pro člověka největším rizikem různé letící předměty a úlomky všeho možného, co tornádo přemisťuje (často na značné vzdálenosti) od místa původu. Zatímco nejrůznější stodoly, maringotky, zaparkovaná auta nebo mobilní domy nejsou příliš bezpečným úkrytem, domy s železobetonovou konstrukcí už značnou ochranu představují.

Pokud tedy zaslechnete výstrahu meteorologů, co nejdříve se přesuňte do domu. Ideální je sklep nebo místnost bez oken. Pokud bydlíte ve výškové budově a nemáte čas sejít do nižších pater, schovejte se ve středu budovy a pro lepší ochranu se ukryjte pod masivní stůl. Přikrýt se můžete i peřinami nebo tlustými dekami.

V případě, že se nacházíte venku, rozhodně se k tornádu nepřibližujte a nehrajte si na tzv. „lovce bouří”. Ideálně se co nejvíce vzdalte, v případě otevřené krajiny pak vyhledejte úkryt v terénních prohlubních a nerovnostech, který vás alespoň částečně ochrání před padajícími stromy a letícími předměty.

Desatero praktické přípravy

Chraňte se před tornádem
Sledujte zprávy

a výzvy meteorologů nepodceňujte.

Nabijte si telefony, power banky a svítilny,

pokud v místě vašeho aktuálního pobytu meteorologové očekávají silné bouřky.

Sepište si seznam důležitých kontaktů a informací,

které byste v případě nouzového stavu potřebovali pro záchranu.

Nachystejte si „nouzové zavazadlo”,

v němž byste měli mít trvanlivé jídlo, dostatek pitné vody, hygienické potřeby, telefony, nabíječky, pravidelně užívané léky a lékárničku, baterky, cyklistické helmy, sekeru, lano, deky, doklady a další důležité dokumenty.

Z okolí domu odstraňte volně ležící předměty

(např. palivové dřevo, zahradní nábytek, bazény, dětské hračky, zahradnické potřeby a nářadí apod.). Ty mohou být v případě silného větru životu nebezpečné.

Pozornost věnujte i stromům na zahradě.

Jejich nemocné nebo poškozené větve ořežte tak, aby, aby stromem lépe proudil vítr.

Zesilte a zabezpečte garážová vrata.

Jakmile jimi totiž silný vítr vnikne, začne tlačit na vnitřní stěny, čímž může zvednout střechu a odnést celý zbytek stavení.

K větší ochraně můžete využít těžký dřevěný stůl nebo vanu.

Přikryjte se dekami nebo peřinami či polštáři a přečkejte nebezpečný přírodní úkaz v poloze plodu (tzn. schoulený do vajíčka).

Jakmile skončí řádění tornáda, kontaktujte vaše blízké

a začněte sčítat (nikoliv odstraňovat) případné škody, které budete následně řešit s pojišťovnou.

Pomoc po tornádu

  1. Jakmile se tornádo přežene, je dobré zavolat na místo hasiče, případně záchranáře, kteří pomohou s odsunem popadaných stromů, vyproštěním lidí ze zablokovaných domů, případně s poskytnutím první pomoci zraněným. 

  2. Pokud budete vymáhat škody způsobené tornádem po pojišťovně, udělejte maximum pro to, aby se škoda dále nerozšiřovala. V ideálním případě byste měli mít k dispozici důležitou dokumentaci, jako například smlouvu o pojištění nebo průkazy totožnosti.

  3. Co se týče dokumentace vzniklé škody, tady je doporučeno místo nafotit, natočit nebo jinak zdokumentovat. To proto, aby měli likvidátoři možnost odhadnout majetkovou škodu. 

  4. Jakmile škody zdokumentujete, nahlaste pojistnou událost pojišťovně, u níž máte uzavřenou pojistnou smlouvu. Učinit tak můžete zavoláním na telefonní linku pojišťovny nebo nahlásit škody přes webové stránky. Některé pojišťovny dokonce umožňují využít nejrůznější mobilní aplikace. Brzké nahlášení události má podle pojišťoven zásadní vliv zejména na rychlost vyřízení požadavku (např. na obdržení zálohy).

  5. Ve chvíli, kdy jste poničené místo řádně zdokumentovali a ohlásili, můžete se vrhnout na odstraňování škod (např. čerpání vody ze sklepů, odklízení bahna apod.).

  6. Po tom, co místo navštíví likvidátor, měli byste obratem obdržet až 50 % z odhadu škody. A to nejčastěji na účet během několika hodin až dní. Zbytek peněz poškození obdrží v řádech několika dalších dnů, maximálně pak týdnů. 


Druhy tornád

Rozlišujeme dvě základní kategorie tornád:
  • Supercelární tornáda

    Ta jsou vázána na tzv. supercelární bouře, které patří mezi ty vůbec nejnebezpečnější. Právě v souvislosti s výskytem supercel dochází ke vzniku nejničivějších tornád. Supercely vznikají ve velmi horkých, tropických dnech uprostřed léta před příchodem studené fronty, za kterou postupuje chladnější a hodně vlhký oceánský vzduch. V Česku se tyto bouře vyskytují maximálně 2x až 3x za rok.

  • Nesupercelární tornáda

    Mateřská bouře nemá v tomto případě supercelární charakter. Většinou jde o bouři tvořenou více bouřkovými buňkami, která má zpravidla životnost cca 30 minut. Tornáda bývají mnohem slabší a v našich podmínkách se objevují častěji.

Jména tornád

Katrina, Andrew, Kyrill, Ike nebo Sandy. Pod každým tímto jménem můžeme dohledat konkrétní případ extrémního povětrnostního vlivu. Možná vás tak napadlo, jak se jednou bude říkat tornádu, které pustošilo jihomoravské obce. Odpověď vás pravděpodobně překvapí. Tornádo žádné jméno nedostane. U těchto jevů to totiž nebývá zvykem.

Pro pojištění proti tornádu vyberte jednu z možností:

Síla tornáda podle Fujitovy stupnice

Síla tornáda se určuje pomocí Fujitovy stupnice (nebo také F-stupnice). Ta dělí tornáda do šesti stupňů. Zatímco ta nejslabší tornáda se vyskytují celkem často, šestý stupeň F5 má na svědomí naštěstí pouze 2 % ze všech případů výskytu tornád. Co tedy zvládne tornádo o jednotlivých stupních? 

StupeňPopis stupně
Stupeň

Stupeň F0

Popis stupně

Charakterizuje tornádo s rychlostí do 119 km/h. Větrný vír v tomto případě způsobuje lehké škody (např. spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy apod.)

Stupeň

Stupeň F1

Popis stupně

V tomto případě dosahuje vítr rychlosti 120 až 180 km/h a způsobuje mírné škody (např. strhává střešní krytiny, vytlačuje auta ze silnic apod.)

Stupeň

Stupeň F2

Popis stupně

Tady už tornádo dosahuje rychlosti 180 až 250 km/h a může být značně nebezpečné. Strhává totiž střechy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, zdvihá automobily ze země apod.

Stupeň

Stupeň F3

Popis stupně

V tomto případě se bavíme o rychlosti větru, která může dosahovat 250 až 330 km/h. Tornádo způsobuje vážné škody (např. ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky apod.)

Stupeň

Stupeň F4

Popis stupně

Tornádo dosahuje rychlosti 330 až 420 km/h a působí zničující silou. Srovnává se zemí domy, stavby se slabšími základy odnáší a z těžkých předmětů se stávají nebezpečné projektily.

Stupeň

Stupeň F5

Popis stupně

Pokud rychlost větru přesahuje 420 km/h, může tornádo napáchat devastující škody. Domy i stavby jsou srovnávány se zemí a projektily velikosti automobilu jsou vymršťovány do vzdálenosti přesahující 100 metrů.


Tornádo v Čechách

Tornáda se vyskytují po celém světě, nejčastěji však ve Spojených státech amerických. Vlivem měnícího se počasí se ale stále častěji objevují také u nás. Odborníci navíc varují, že frekvence extrémních jevů v budoucnosti vzroste. Může za to zejména riziko horkých vln, náhlých změn počasí a silných bouří, které je celosvětovým problémem.

Ale zpět k tornádům v Čechách. Za celé 21. století jich na území Česka registrujeme téměř tři desítky. Nejničivějším tornádem v Česku bylo nepochybně to z roku 2021, které řádilo na Břeclavsku a Hodonínsku. Tehdy silně poničilo 7 obcí, vyžádalo si šest lidských životů a zranilo téměř 300 osob.


Trasa tornáda na Moravě

Ničivé tornádo řádilo v úseku 26 kilometrů a bralo s sebou vše, co mu stálo v cestě. Během svého pohybu toto tornádo zdevastovalo území o šířce až 700 metrů. Jeho řádění meteorologové ohraničili časem 19:10 až 19:45. Počátek tornáda se podařilo zachytit nedaleko Břeclavi kolem půl osmé večer. Stopy pak končí u poničené solární elektrárny Pánov u Hodonína.

Tornádo v Americe

Tornáda ve Spojených státech amerických dosahují nejvyššího výskytu na světě. Jenom v letech 2011 až 2020 Spojené státy zažily průměrně 1 173 tornád ročně. Za rok si tyto extrémní meteorologické jevy vyžádají v průměru 72 obětí. Nejvíce tornád můžeme napočítat na jihovýchodním pobřeží USA, konkrétně ve státech Texas, Louisiana, Mississippi a Florida.

Mezi nejničivější tornáda v Americe patří nepochybně tzv. Tornádo tří států, které 18. března 1925 zasáhlo oblasti severovýchodního Ellingtonu v Missouri a severozápad Princetonu v Indianě. Tehdy si vyžádalo 747 mrtvých a 2 298 zraněných. Tragické bylo i období v dnech 15. – 28. května 1896, kdy tornádo o síle F4 zasáhlo pás území od Texasu po Pensylvánii a vyžádalo si více než 484 mrtvých a na 2 000 zraněných.

Tornádo v Evropě

Ačkoliv bývají v porovnání s Amerikou mnohem vzácnější, tornáda se nevyhýbají ani Evropě. Tím nejsmrtelnějším bylo nepochybně tornádo ve Francii, které se obcí Montville prohnalo 19. srpna 1845. Tehdy si vyžádalo život 70 lidí. Další řádění tornáda odneslo ruské město Ivanovo, kde 9. června 1984 zemřelo nejméně 69 osob. 

Pomyslnou třetí příčku obsadil španělský Madrid, kudy se tornádo o síle F3 prohnalo 12. května 1886. O život tehdy přišlo 47 osob. Pomyslnou desítku nejničivějších tornád v Evropě ovládla Itálie. Tady smrtící tornáda řádila rovnou pětkrát a to konkrétně v letech 1884, 1897, 1910, 1970 a 1930. Celkem si jejich řádění vybralo daň v podobě 163 lidských životů. 

Největší tornáda na světě

Nejvíce životů má na svědomí tornádo z roku 1989, které se objevilo v Bangladéši. Počet obětí je odhadovaný přibližně na 1300. K tomu připočtěte 20 vesnic srovnaných se zemí, 80 000 lidí bez domova a 12 000 zraněných osob.

Pokud bychom sílu tornáda posuzovali podle pásu postižené oblasti, držel by primát živel, který v roce 2004 zasáhl obec Hallam v Nebrasce. Na ploše tří kilometrů způsobilo tornádo nedozírné škody na majetku i lidských životech.

Nejvíce škod ovšem způsobilo tornádo z roku 2011, jež za 38 minut zničilo v Missouri tisíce domovů, zabilo 161 lidí a nakonec za sebou zanechalo škody v přepočtu za 69 miliard korun.

Pojištění proti tornádu je potřeba správně nastavit

Z pohledu pojišťoven je tornádo stejným jevem jako vichřice (proudění vzduchu dosahující v místě pojištění rychlosti min. 75 km/hod), která bývá u majetkových pojistek součástí pojištění proti živlům. Tady je ale potřeba doplnit, že nestačí mít sjednané jen pojištění domácnosti a nemovitosti, ale také mít sjednané dostatečně vysoké částky, které v případě neštěstí či škodné události od pojišťovny dostanete.

Problémem mohou být také zastaralé a často neaktuální pojistné smlouvy. Čím starší je smlouva, tím spíše hrozí, že klient nedostane odpovídající pojistné plnění, protože ceny od doby uzavření pojistky vzrostly. Proto je potřeba pojistné smlouvy alespoň jednou ročně aktualizovat a pojistné částky upravit dle aktuálních cen.

Například při řádění tornáda v minulém roce byla řada nemovitostí podpojištěná, případně nebyla pojištěná proti tornádu vůbec. Při uplatňování škody u pojišťovny tak postižení dostali nižší pojistné plnění, které často ani zdaleka nepokrylo škody způsobené řáděním větru.

Věděli jste, že...

1

Tornádo může zdvihat předměty až do výšky jednoho kilometru. Plocha, na které pak předměty rozsévá má i několik kilometrů čtverečních.

2

V Česku se průměrně objeví dvě tornáda ročně. Pokud bychom jejich výskyt porovnali s USA, pak zjistíme, že tady se jich ročně spustí k zemskému povrchu kolem 1400!

3

Nejstarším zaznamenaným tornádem je pravděpodobně to z Kosmovy kroniky a roku 1119? Tornádo tehdy zničilo část knížecího paláce na hradě Vyšehrad v Praze a sám Kosmas jej popisuje jako „satana v podobě víru, který se snesl z nebes".

4

Tornáda, na rozdíl od hurikánů, bohužel vědci nedokáží přesně předvídat? Často se jejich varování objeví jen několik (desítek) minut předtím, než tornádo skutečně přijde. Protože tornádo navíc vzniká mezi bouřkovým mrakem a zemí, nezachytí ho ani družice.

Potřebujete poradit?


Využijte naše bezplatné poradenství. Naši specialisté jsou vám k dispozici.